Archiv autora: kachna.h@gmail.com

Barrandovské terasy, chátrající prvorepubliková krása nad Vltavou

Vznik Barrandovských teras byl projektem podnikatele Václava Havla, kterého při návštěve Ameriky v roce 1924 uchvátil vyhlídkový restaurant Cliff House na útesu nad Tichým oceánem v San Franciscu. Nápad přenesl hned na skalnatý ostroh nad údolím Vltavy na Barrandově. Projektem pověřil architekta Maxe Urbana, který navrhl celek kavárenských teras, podkovovitě a kaskádovitě rozložených nad skalnatou prohlubní, na jejímž dně bylo koupaliště s bazénem, trávníky ke slunění a pavilón šaten. Celému areálu dominovala kavárna a restaurace s proskleným sálem a 15 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Výstavba kavárenských teras byla hotová v rekordním čase pouhých šesti měsíců a při otevření v září 1929 se přišlo podívat neuvěřitelných 50 000 Pražanů. Místo bylo oblíbené po celou dobu první republiky, kdy sem o víkendu pravidelně chodily tisíce návštěvníků. Šťastné období Barrandovských teras se poprvé narušilo v roce 1939 obsazení českých zemí německou armádou. Po válce se sláva teras na chvíli a v menší míře vrátila. Definitivní konec dobrých časů pak přišel v roce 1952, kdy byl celý komplex znárodněn a mělo tu vzniknout „rekreační centrum pro pracující lid“. Místo toho ale místo, příležitostně navštěvované spíš politiky, postupně chátralo, nejprve byl v roce 1982 uzavřen kdysi slavný Trilobit bar, později i samotná kavárna. Situaci nezachránilo ani prohlášení celého areálu restaurace i bazénu se skokanskou věží za kulturní památku v roce 1988 a přestože existují ambiciózní projekty na proměnu areálu teras v luxusní hotel, zatím tu přebývají jen bezdomovci a budovy kousek po kousku ohlodává zub času.

V Hradci Králové se lehce propadnete do dob Gočára, Kotěry a první republiky

Když se Hradci Králové přezdívá salon republiky, jde o republiku první, která v sobě má trochu vznešenosti starých časů a k ní nezanedbatelný kus dravosti, s níž proměňuje městské centrum v místo příjemné k bydlení moderním lidem dvacátého století. A právě v této době dali Hradeci tvář dva prvotřídní architekti Jan Kotěra a Josef Gočár, který kromě jednotlivých budov vytvořil městu také urbanistický plán a tak má Hradec dnes centra hned dvě, to středověké ukryté uvnitř hradeb a na druhé straně řeky pak centrum moderní se vším, co k tomu patří.

Miláno: Čtvrthodinka s Leonardem a mnohem víc

Miláno je nejen centrem severní Itálie, ale i městem italské módy, finančním centrem i městem fotbalu. A zkrátka určitě nepřijdou ani milovníci památek, najdou tu jedinou velkou gotickou katedrálu v Itálii. Miláno je také, stejně jako většina italských měst, doslova plné kostelů. Naopak atmosféru úzkých uliček s kamennými domy, tak běžnou v jiných italských městech a městečkách, by tu člověk hledal marně. Miláno – to jsou spíše honosné paláce odkazující ke slavné historii bohatého obchodního města.

Cesta kolem Madagaskaru, ostrova, na který se vejde celý svět

Kdybych měla popsat Madagaskar jediným slovem, nebyl by to lemur, chameleon, a dokonce ani baobab, ale rozmanitost. Rozmanitost ostrova, kde člověk ujede pár stovek kilometrů a dostane se z deštného pralesa do stepní nebo až skoro pouštní krajiny a po dalších pár stovkách kilometrů zase do suchého lesa plného sukulentních stromů, ze kterého vyjde přímo do měsíční krajiny tsing – ostrých vápencových útvarů.

Jezeří, zámek na hraně dolu

Jezeří bylo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné krajině na česko-německém pomezí. Pak ale začaly uhelné doly rychle ukusovat krajinu a zámek nebyl daleko svého zániku. Od devadesátých let se sem pomalu vrací život, opravit stovky místností ale není jednoduché a tak na Jezeří spíš než vyzdobené pokoje známé z ostatních českých zámků můžete čekat trochu ošuntělou romantiku. A hlavně nezaměnitelnou atmosféru místa, které se svému zániku snad ubrání.

Gruzie: Země svatého Jiří, rozkvetlých velehor a prastarých klášterů

Krásné hory, kde nemusíte za celý den potkat nikoho kromě bači pasoucího ovce, téměř tisíc let staré kostely s nezaměnitelnou atmosférou i města, ve kterých se potkává modernita s pozůstatky sovětské éry: To vše najdete v Gruzii, zemi na pomezí Evropy a Asie a přesto vzdálené jen pár hodin letu. A bát se sem rozhodně nemusí ani méně zkušený cestovatel, v Gruzii je bezpečno, ve městech najdete vše, co potřebujete, a některé části země naopak nabídnou tu pravou atmosféru venkova nezasaženého turistickým ruchem.

Crespi d’Adda – Zlín po italsku

Městečko Crespi d’Adda leží jen pár desítek kilometrů od Milána a dnes je spíš klidnou vesnicí, jejíchž 700 obyvatel dojíždí za prací i zábavou do severoitalské metropole. Má ale zajímavou minulost a přesto, že není příliš známé, má co nabídnout i turistům, ostatně je i součástí světového dědictví UNESCO. Největší rozvoj zažilo dělnické městečko v devatenáctém století, z této doby také pochází dodnes zachované architektonické skvosty, ale i komplexní urbanistické řešení, které se dochovalo v neobvykle nedotčené podobě.

Zámky na Loiře: Na návštěvě u francouzské šlechty

Francouzská šlechtická sídla, to není jenom Versailles, ale také jeho předchůdci i následovníci v sídlech francouzské šlechty, ležící třeba v údolí kolem řeky Loiry. Versailles ale mělo také jednoho neméně krásného, i když o něco málo méně známého předchůdce, který se v mnohém stal jeho vzorem. Je jím zámek Vaux-le-Vicomte, který si nechal vystavět ministr Nicolas Fouquet v kraji Brie nedaleko Paříže. Dlouho si ho ale neužil, mít hezčí sídlo než král se totiž většinou nevyplácí…

Univerzity, kanály, klid a pohoda, to je Oxford

Klid anglického maloměsta a slavná univerzita jsou asi dvě nejvýraznější charakteristiky Oxfordu. Ostatně pokud chcete navštívit některou ze starobylých budov v centru města, můžete si být téměř jisti, že zavítáte na univerzitní půdu a možná i tam, kde se točily filmy o Harrym Potterovi. O něco méně známá, ale o nic méně příjemná je třetí zajímavost Oxfordu. Kanál řeky Temže, který Oxfordem prochází, totiž láká k pohodové procházce, která vás dovede do historických vesnic a městeček nebo třeba k rodišti Winstona Churchilla.

Poddoupovsko, kraj baroka i červených polí

Podhůří Doupovských hor kousek od průmyslových měst českého severozápadu asi není prvním místem, kam by člověka napadlo vyrazit na výlet. To by ale byla škoda, protože tu najdete jak architektonické skvosty, tak i příjemnou zvlněnou krajinu ideální třeba pro cyklisty. Jen pár kilometrů dělí dva zámky, Valeč, obklopenou barokním městečkem, a Krásný dvůr s jedním z nejpěknějších anglických parků v Čechách.

Vicenza a Padova: Od počátků renesance až k ideální architektuře

Městečka Vicenza a Padova spojuje nejen jejich poloha v severoitalském Benátsku, ale taky doba jejich největší slávy spojená s obdobím renesance a humanistického rozvoje lidského vědění. Zatímco v padovské kapli Scrovegni předznamenal Giotto pozdější vývoj renesančního malířství, ve Vicenze nalezneme renesanční architekturu v její nejčistší podobě – Vila Rotonda architekta Palladia je považována za prototyp ideální stavby a dodnes plní učebnice architektury.

New Yorkem po vodě, do výšky i do Asie

Obrovské mrakodrapy a pod nimi davy spěchajících lidí, zarazí člověka New York na první pohled. Když se ale chvilku pozorně dívá, zjistí, že mrakodrapy zdaleka nejsou jeden jako druhý a nepřestanou překvapovat propracovanými zdobnými detaily ve výšce, do níž v běžném evropském městě dosahuje sotva nejvyšší věž. A stejní jsou i Newyorčané, město má neuvěřitelně rozmanitou skladbu obyvatel a tak se během pár minut přesunete ze shonu amerického velkoměsta do pohodových uliček se zahrádkami italských kaváren a o kousek vedle se zase ztratíte ve změti pravého asijského tržiště.

Zimní Varšava nabízí pro zahřátí muzea i horké pivo

O většinu svých historických památek Varšava přišla za 2. světové války, což ale rozhodně nebrání tomu strávit tu příjemný víkend, klidně i teď v zimě. Jedním z velkých lákadel hlavního města sousedního Polska jsou totiž muzea… A pod pojmem muzeum rozhodně nečekejte nudnou budovu plnou zaprášených vitrín, varšavská muzea jsou důkazem, že zábavnou formou lze přiblížit přírodní vědy i moderní historii. Varšava láká i na příjemné prostředí uliček Starého města, kde se budete cítit jako doma. Tedy aspoň do té doby, než si objednáte sklenici horkého piva.

Gastein: lyže, lázně i 140 kroků nad propastí

Pokud se chystáte před příchodem jara ještě vyjet na kratší lyžařský výlet, zdá se Gasteinské údolí být ideální volbou. Z Prahy je to sem méně než 500 kilometrů, sjezdovky jsou rozmanité a dobře upravené, v městečku navíc lákají k polyžařskému relaxu termální lázně. Ani to ale podle místních k nalákání turistů asi nestačilo, a tak pro lyžující návštěvníky vymýšlí jednu atrakci za druhou. Asi nejzajímavější z nich je visutý most na centrálním vrcholu Stubnerkogel, potěší ale i jazzové kapely, které zpříjemňují oběd na některé z horských chat.

Most: město, které pohltil hlad po uhlí

Po druhé světové válce zaniklo kvůli těžbě hnědého uhlí na severu Čech přes 80 obcí. Nejvýmluvnějším příkladem je starý Most. Přesně před půlstoletím rozhodla tehdejší komunistická vláda, že musí ustoupit milionům tun uhlí. Symbolem Mostu se stal kostel Nanebevzetí Panny Marie, který své zkáze doslova ujel. Po kolejích byl totiž přesunut o více než 800 metrů. Zbytek města už ale takové štěstí neměl, ve vznikající důlní jámě zmizela třeba secesní budova mosteckého divadla, radnice či neorenesanční soudní budova. Místo nich vyrostlo město, které se do značné míry vymyká městům tak, jak je v českém prostředí známe.

Pěšky i na běžkách po českých i polských horách

Pokud se chystáte vyrazit na výlet do Krkonoš a nejste zrovna fanoušci prudkých výstupů nebo v případě běžkařů prudkých sjezdů, nabízí příjemnou alternativu česko-polské pomezí kolem Harrachova. Na české straně láká k vycházce údolí říčky Mumlavy s ne příliš vysokým, ale o to krásnějším vodopádem, který obzvlášť vynikne v zimě, kdy ho pokryje lesklá ledová vrstva i sněhové čepice. Polská strana zase nabízí ideální řešení pro milovníky pohodového běžkování nebo cyklistiky, kteří se tu mohou prohánět po širokých pozvolných cestách, na jejichž konci je navíc čeká sladká odměna v jedné z útulných horských chat.

Cremona, město houslí a tureckého medu

Pozdní podzim by se mohl zdát jako ne zrovna ideální doba pro výlety po městech, rozhodně to ale neplatí v severoitalské Cremoně. Ta je známá pro tři věci: housle Stradivari, nejvyšší středověkou věž v Itálii a turecký med. A právě této pochoutce jsou v Cremoně věnovány celolistopadové oslavy, při kterých nechybí slavnostní průvody, všemožná kulturní představení a samozřejmě ani ochutnávka místního proslaveného torrone, tedy tureckého medu.

Livigno – předvánoční lyžování i nákupy

Předvánoční lyžování je sice velice oblíbené, má ale i své nevýhody. Zaprvé je prosinec a začátek zimy nejistý z hlediska sněhové pokrývky a za druhé mnozí zvažují, jestli dát přednost lyžování, nebo vánočním nákupům. Oba tyto problémy řeší uzavřené mrazivé údolí na italsko-švýcarských hranicích s vesničkou a lyžařským areálem Livigno. A aby nebylo lákadel málo, nabízí Livigno před Vánoci speciální akci, k zakoupenému ubytování získají lyžaři skipas zdarma.

Lago Maggiore: Rozkvetlá návštěva u Borromeů

Jezero Lago Maggiore láká nejen krásnou přírodou a pohodovou atmosférou italského podhůří Alp, na místních ostrůvcích, na které se nikdo nedostane jinak než lodí, si vystavěla rodina Borromeů svůj malý soukromý „ráj na zemi“. Tři ostrůvky známé jako Isole Borromee tak zaplnily paláce, botanické zahrady nebo – jako v případě nejmenšího z ostrovů Isola dei Pescatori – malé domky a malebné uličky strmě stoupající od vodní hladiny. Ideální doba pro návštěvu ostrovů přitom právě začala, rozkvetlé ale vydrží až do pozdního podzimu.

Z rozzářeného Turína cestou poutníků až skoro do nebe

Honosné město pod Alpami možná není typickým cílem předvánočních výletů, přitom nabízí vše, co si pro předvánoční pohodu můžete přát: nádherně nasvícené centrum tak akorát velkého města, veliký vánoční trh i spoustu obchodů s i italskou módou a výborným jídlem, dvě zajímavá muzea a v neposlední řadě Alpy na dohled. O kvalitě nedalekých sjezdovek svědčí i to, že se tu v roce 2006 konaly olympijské hry. Pokud nechcete vyrážet rovnou do hor, můžete vyrazit na výlet poutní cestou ke klášteru Sacra di san Michele, odkud je krásný výhled právě na alpské velikány. Protože připomenout si, že advent není jen o hektickém shánění dárků, občas neuškodí.

Na lyžích kolem Dolomit: Z Val Gardeny do Grödenu, nebo naopak

Severoitalská Val Gardena je ideální volbou pro sportovní lyžaře, kterým nabídne prudké černé sjezdovky proslavené konáním závodů světového poháru, ale i dlouhé členité červené „dálnice“. A velikým plusem Val Gardeny je i její napojení na oblíbený lyžařský okruh Sella Ronda, díky němuž mohou lyžaři – objevitelé vyjíždět za dalšími zážitky do středisek jako Arraba, Canazei, nebo Val di Fassa. A pokud při svých lyžařských dovolených rádi hledáte i zážitky nelyžařské, v Gardenském údolí potkáte kulturu národa Ládinů, kteří si díky odlehlosti tohoto kraje zachovaly nejen staré zvyky, ale i neobvyklý rétorománský jazyk a, jelikož jsme v Itálii, samozřejmě i velice chutnou kuchyni.