Vydejte se do Českého středohoří navštívit Zajíce z Házmburku i Beneše Krabice z Veitmile. Na výletě, při němž navštívíte dvě hradní zříceniny, musíte taky zdolat dva kopce. Výstup na Házmburk z vesnice Slatina je vcelku mírný a celou cestu vás láká výrazný hrad se dvěma věžemi, jehož silueta vás bude provázet celý výlet. Jedna z věží je navíc rozhlednou, ze které je vidět opravdu do daleka. A tak zahlédnete vrch Koštál, na nějž vás čeká další, a o něco náročnější, výstup. Zde z hradu moc nezbylo, otevřou se vám ale výhledy na další část Českého středohoří, takže nějaká ta námaha stojí za to.
Hrad Házmburk byl pravděpodobně založen ve 2. polovině 13. století a o století později výrazně rozšířen Zbyňkem Zajícem z Valdeka. Tento významný šlechtic, který patřil k přátelům Karla IV. a zastával úřad nejvyššího královského číšníka, přijal přízvisko Zajíc z Házmburka. Zajícové hrad postupně rozšiřovali, hlavně ve východní části vrcholové planiny. V 15. století začalo být trvalé bydlení na hradě nepohodlné a tak na jeho konci majitelé hrad opustili a odstěhovali se do pohodlnějšího sídla v Budyni. Roku 1586 tak už byl Házmburk uváděn jako pustý.
Dominantu hradu tvoří dvě věže. Důležitý obranný prvek představovala oválná Černá věž, která je postavena z tmavého čediče a svého času bývala vězením. Ze světlého pískovce vystavěná 26 metrů vysoká Bílá věž s cimbuřím slouží jako rozhledna, z níž je krásně vidět město Libochovice, ale i celé dolní Polabí a Poohří s horou Říp. Zvláště působivé jsou pak výhledy na panorama Českého středohoří, v němž jistě nepřehlédnete vrch Košťál.
Právě na něj vede další cesta po červené turistické značce směrem na sever. Pohodová procházka po polních cestách mezi vesnicemi vás zavede do Třebenic. Tady se můžete před dalším výstupem posilnit, samotná obec má také několik zajímavostí. V minulosti městečko proslavila první česká továrna na zpracování ovoce, jejíž výrobky znala téměř celá Evropa. Dnes tu v bývalém evangelickém kostele najdete Muzeum českého granátu, které vystavuje největší v Čechách nalezený granát i šperky ozdobené tímto kamenem, třeba i ty, které patřili Ulrice von Levetzow. Tato šlechtična z nedalekých Třebívlic byla poslední láskou básníka Johanna Wolfganga Goetha. Součástí muzea je i expozice mapující osudy hradů Českého středohoří, včetně Košťálova, na nějž už je načase vyrazit.
Z Třebenic pokračujte dále po červené značce mezi zahradami a sady vzhůru na vrch Košťál. Za poměrně náročné stoupání budete odměněni nevelkou zříceninou hradu, odkud jsou fantastické výhledy do všech stran. Na sever se otevírají kopce Českého středohoří s Milešovkou, před níž stojí pěkný kostelík v Sutomi. Pohled na jih naopak směřuje do rovin rozprostírajících se za vrchem Klapý, na kterém monumentálně ční hrad Házmburk.
Košťálov byl hrad donjonového typu tvořený malým hradním jádrem na vrcholovém skalisku, pod nímž se rozkládalo podstatně rozlehlejší opevněné předhradí s nejméně dvěma obytnými budovami a dalšími objekty hospodářského charakteru. Zachovalo se jen obvodové zdivo paláce horního hradu s pozůstatky okenních i dveřních otvorů.
Postaven byl nejspíše v první polovině 14. století. Stavebník ani první majitel nejsou známi, první písemnou zmínku o hradu přinesl v roce 1372 kronikář Beneš Krabice z Veitmile. Ten popisoval událost, kdy do hradu uhodil blesk a hradnímu purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě upálil špičky jejich dle dobové módy výrazných špičatých bot.
Historie hradu byla spojena s rody Zajíců z Hazmburka a Kaplířů ze Sulevic. Další zpráva pochází z roku 1422, kdy pod Košťálovem tábořilo husitské vojsko. Ještě koncem 15. století měl hrad charakter panského rezidenčního sídla. V té době patřil Kaplířům ze Sulevic, třem bratrům, z nichž prostřednímu patřil hlavní palác, který byl zároveň jakýmsi společenským centrem hradu, nejstarší obýval velký dům na dolním předhradí a také nejmladší bratr měl dům v opevněném prostoru.
Kaplíři drželi Košťálov až do začátku 17. století, ovšem v té době ho již dávno neobývali. Těžko dostupný hrad totiž nevyhovoval novým nárokům na bydlení a tak si jeho majitelé postavili v polovině 16. století pod hradem zámeček. Později se opuštěný a pobořený hrad stal cílem romantických umělců jako Kartel Hynek Mácha, inspiroval i malíře Emila Fillu.
Z Košťálova můžete pokračovat různě, kdo má ještě dost sil, využije pěkné cesty lesem po zelené značce do Vchynic, odkud už jsou na dohled Lovosice se svými továrními komíny i nádražím na hlavní trati. Kdo už by si chtěl výlet zkrátit, může seběhnout zpátky do Třebenic a využít místní lokálku. Takzvaná Švestková dráha (o té si něco povíme zase příště) vede pod celým Středohořím z Mostu až do Lovosic, kde můžete pohodlně přestoupit na rychlík.
