Někdo na běžkách rád hltá kilometry dokonale upravených tras, já zase mám nejraději lyžařské výlety, na kterých objevím nějaké to pozapomenuté místo. Ve východní části Krušných hor kolem Dlouhé Louky si užijí obě skupiny. Dojet můžete až k vodní nádrži Fláje, na jejíchž okrajích najdete zbytky bývalé vesnice, která musela ustoupit výstavbě přehrady. Na nedaleké Vlčí hoře se pak vysílač proměnil v rozhlednu, ze které je krásně vidět veliký kus Českého středohoří, a když budete mít takové štěstí jako my, jednotlivé kulaté kopečky se vám vynoří z obrovského bílého moře inverzních mraků.
Ke flájské přehradě vedou stopy ze spousty směrů, začít můžete na zmíněné Dlouhé Louce, nebo třeba na parkovišti pod větrnými elektrárnami na okraji Nového města. To má hned dvě výhody, jednak je to sem sotva 20 kilometrů z Teplic od konce dálnice, a za druhé cestou zpět díky obřím větrníkům zaručeně trefíte k autu.
Odtud je to nejkratší cestou asi 8 kilometrů k okraji přehradní nádrže Fláje, k místu, kde dříve stávala stejnojmenná vesnice. Tras je tu ale spousta, takže si můžete cestu prodloužit, klidně i nějakou dobrodružnější variantou mimo hlavní urolbované cesty.
Nechte si ale dost času na objevování okolí Flájské přehrady, která byla na vrcholcích Krušných hor jako zásobárna vody vystavěna v 50. letech 20. století. K její unikátní duté hrázi se na běžkách nepodíváte, toto monumentální dílo si můžete nechat na pěší výlet, zato bývalá obec Fláje je opravdu jen pád metrů od stopy.
Vesnice Fláje na břehu stejnojmenného potoka stávala už ve 14. století, tenkrát s celým panstvím patřila k míšeňskému biskupství, ostatně nachází se nedaleko i dnešní německé hranice. Přestože později získal obec Jiří z Poděbrad, německý vliv zde přetrvával, mimo jiné se projevoval příklonem k protestantské víře. Proto se se 2. polovině 17. století Fláje nevyhnuli rekatolizaci. Místní lidé se živili především těžbou dřeva, pro jehož dopravu zde byl vybudován plavební kanál. V 19. století se pak Fláje staly oblíbeným výletním místem.
Dodnes se na místě bývalé vsi zachovala jen socha Jana Nepomuckého na břehu přehrady, základy a sklepy pár domů a základová zídka kostela sv. Jana Křtitele. Cenný roubený kostelík se zachránil a po zaplavení vesnice byl přesunut do nedalekého Českého Jiřetína.
Pokračujte ještě kousek kolem přehrady a brzy narazíte na okraj Flájské obory. Za vysokým plotem tu žijí hlavně jeleni a vy se právě podle plotu obory můžete vydat směrem na Dlouhou Louku. Jakmile plot obory zmizí, dávejte dobrý pozor, jen o kousek dál totiž nesmíte minout odbočku k rozhledně na Vlčí hoře.
Vynechat ji by byla rozhodně škoda, výhledy jsou totiž z plošiny umístěné v patnáctimetrové výšce na telekomunikačním vysílači opravdu úchvatné. Když je jasno, jsou odtud prý vidět hnědouhelné doly severních Čech či litvínovská chemička, to ale nemohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
Rozhodně jsou ale vidět kopce Českého středohoří a opravdu úchvatná podívaná se vám naskytne, když zavládne inverze. Z moře mraků pak jako ostrůvky vystupují jednotlivé vrcholky, jen občas prostřídané kouřícím komínem, který vám připomene, že se přeci jen nacházíte v průmyslovém kraji.
Těsně pod rozhlednou sjedete do obce Dlouhá Louka, kde se můžete stavit na něco k jídlu, zpátky k autu zaparkovanému pod větrníky vás totiž ještě čeká asi sedmikilometrová cesta.
