Na kole zlatým podzimem až k Čapkově vile

Vila ve Strži, kde trávíval léto spisovatel Karel Čapek, je obklopena krásnými lesy. Ideálním časem pro návštěvu tohoto malebného kraje je podzim, kdy listí na stromech hraje všemi barvami. Prohlídku Čapkova muzea tak můžete spojit s výletem po okolí, ať už pěšky, nebo na kole. Nenáročná trasa navíc vede mimo silnice, a tak sem klidně můžete vyrazit i s malými cyklisty.

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska pobýval spisovatel Karel Čapek s manželkou Olgou Scheinpflugovou v letech 1935 až 1938. Herečka a spisovatel dostali bývalý úřednický domek u lesa jako svatební dar od velkostatkáře Václava Palivce. Čapek vilku s rozlehlou zahradou lemovanou potůčkem nazval podle sousedícího rybníka Strž. Chátrající a léta opuštěnou budovu spisovatel zrekonstruoval pro své potřeby, dostavěl pokojíky pro hosty, vybudoval pergolu, verandu i garáž.

Čapek, pro něhož se staly pražské Vinohrady příliš rušnými, tu našel místo, kde mohl nerušeně psát i odpočívat. Od jara do podzimu tu trávil prakticky veškerý čas, chodil do přírody, houbařil a hlavně psal. Na Strži vznikla Válka s mloky, Bílá nemoc, První parta, Matka, Cesta na sever i nedokončený Život a dílo skladatele Foltýna.

Přesto vyhledával společnost, ve Staré Huti ho navštěvovali mnozí herci, režiséři či spisovatelé, mezi nimi třeba Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Václav Vydra, Hugo Haas, Adina Mandlová či Jaroslav Průcha. Mířili sem ale i novináři a politici, kteří s Čapkem hovořili o stále se zhoršující situaci. V pomnichovské době pak Čapek právě tady tvořil své známé burcující publicistické články. Zvláštní postavení měl mezi hosty Ferdinand Peroutka, který dostal i svůj vlastní podkrovní pokojík, přezdívaný Peroutkárna.

Smutným faktem je, že právě Strž se stala Čapkovi osudnou. Tehdy již nemocný spisovatel sem koncem léta 1938 přijel odstranit následky zaplavení zahrady rozvodněným potokem. Právě tady se nachladil a na následky dalších komplikací v zimě téhož roku zemřel. Jeho ženě se podařilo Čapkův milovaný domek udržet ještě v době německé okupace, po příchodu sovětských vojsk už ale byl zabrán. Po válce bylo do Strže nastěhováno několik rodin, Olga Scheinpflugová sem nadále jezdila, přestože mohla využívat jen malou část domu. Právě díky ní byl v chátrajícím domě v roce 1963 zřízen Čapkův památník.

Najdete tu expozici zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, která představuje předměty denní potřeby i mnohé archiválie spojené se životem spisovatele, či reprodukce dosud málo známých fotografií Josefa Sudka. Vybavení domu se navíc snaží co nejvíce vypadat jako v době, kdy zde Čapek doopravdy žil, například v rekonstruované pracovně najdete spisovatelův psací stůl s úmyslně velmi nepohodlným křesílkem. Součástí jsou i expozice věnované Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi.

Dnešní Stará Huť, dříve Hutě Železné Dobříšské, byla v minulosti známa zpracováním železné rudy. Byly tu slévárny a vysoká pec, vznikla zde také první válcovna železa na parní pohon na území Rakouska-Uherska. Výroba se zde definitivně zastavila v roce 1926 a jednou jejích z posledních připomínek je právě empírová vila později obývaná Karlem Čapkem.

Pro procházku po okolí se můžete nechat inspirovat naučnou stezkou Karla Čapka, díky níž se dozvíte více o zpracování železa v tomto kraji, přírodě v údolí říčky Kocáby a samozřejmě také o pobytech Karla Čapka na Strži. Hezkým detailem je značení v podobě siluety pejska Dášeňky.

Na kole můžete zabrousit hlouběji do lesů, základní okruh ze Staré Hutě po lesních cestách k Čapkovu památníku má kolem deseti kilometrů. Zdatnější pak mohou dojet do Dobříše, prohlédnout si zámek a zajít si na oběd, a pak vyrazit vzhůru na Brdy. My zvolili cestu po brdském hřebeni do Řevnic, odkud je dobré spojení vlakem do Prahy, trasa tak měla kolem 40 kilometrů.

Total Views: 228 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *