Severoitalská Val Gardena je ideální volbou pro sportovní lyžaře, kterým nabídne prudké černé sjezdovky proslavené konáním závodů světového poháru, ale i dlouhé členité červené „dálnice“. A velikým plusem Val Gardeny je i její napojení na oblíbený lyžařský okruh Sella Ronda, díky němuž mohou lyžaři – objevitelé vyjíždět za dalšími zážitky do středisek jako Arraba, Canazei, nebo Val di Fassa. A pokud při svých lyžařských dovolených rádi hledáte i zážitky nelyžařské, v Gardenském údolí potkáte kulturu národa Ládinů, kteří si díky odlehlosti tohoto kraje zachovaly nejen staré zvyky, ale i neobvyklý rétorománský jazyk a, jelikož jsme v Itálii, samozřejmě i velice chutnou kuchyni.Do Val Gradeny lyžaře lákají i jedny z nejkrásnějších scenerií Dolomit a, jako v celé italské části Alp, tradičně slunečné počasí, ve Val Gardeně navíc podpořené rozmístěním lyžařských tratí, které směřují na všechny světové strany a umožňují tak přesouvat se za sluníčkem v průběhu celého dne.Prozkoumání celého Valgardenského areálu zabere klidně pár dní, zdejších 175 kilometrů sjezdovek je totiž rozděleno do tří částí padajících do stejnojmenných obcí – Wolkenstein, Santa Christina a St. Ulrich – Ortisei.Centrem celého skiareálu je vesnička Gardena, neboli Silva Wolkenstein (svůj ekvivalent v italštině a němčině má stejně jako tato obec v Gardenském údolí a v celém Jižním Tyrolsku, téměř každá vesnice, kopec, nebo údolí), do níž se lyžařské tratě sjíždějí doslova ze všech stran. Mě mezi nimi zaujala pohodová členitá sjezdovka Dantercepies pod stejnojmennou kabinkovou lanovkou. Samotná Silva Wolkenstein pak nabízí všestranné polyžařské vyžití a právě tady najdete i muzeum věnované jak ládínské kultuře, tak i historii údolí, nebo třeba gardenské železnice, kterou tu vystavěli na začátku 20. století váleční zajatci.Na druhé straně údolí pak leží vesnička Santa Christina, do níž padají mimo jiné i strmé černé sjezdovky Saslong z vrcholu Ciampinoi proslavené konáním Světových pohárů i Mistrovství světa v alpském lyžování v roce 1970. A komu by ani tyto závodní svahy nestačily, může vyzkoušet jízdu na obřím slalomu Gardenissima, který je nejdelší v celých Dolomitech. A toho, kdo hledá spíš než prudký sklon na sjezdovkách nějaké překvapení, jistě potěší hrad, jehož stěny se téměř dotýkají jedné ze sjezdovek mířících do centra Santa Christiny.Třetí z vesniček San Ulrich je od ostatních trošku vzdálenější, už samotný lyžařský přejezd ale stojí za to, se zbývajícími dvěma částmi údolí je Svatý Ulrich neboli Ortisei totiž spojen nejen novou podzemní lanovkou, ale hlavně sjezdovkou z vrcholu Seceda, která se svými 13 kilometry nabízí jeden ze sjezdů, kvůli kterým se rozhodně do tohoto údolí stojí za to vypravit.Italové? Rakušané? Ládinové!
Národ Ládínů, který odjakživa obývá Gardenské údolí, si své tradice uchoval právě proto, že horské vesničky, ve kterých Ládínové žili, byly pro okolí po většinu roku nedostupné. A jak poznáte, že jste přijeli na ládínské území (což je mimochodem v této části dolomit poměrně běžné, krom Val Gardeny žijí i v údolích Val di Fassa nebo Alta Badia)? Prvním znakem jsou určitě tříjazyčné nápisy, kromě italštiny a němčiny tu totiž uslyšíte také ladinštinu, která je příbuzná s rétorománštinou a dokládá původní rétské osídlení oblasti. Obživou místních obyvatel bylo tradičně horské zemědělství a od 17. století také dřevořezba, v 19. století tu působilo několik tisíc řezbářů, dřevěné hračky z Val Gardeny se vyvážely do celého světa a dodnes se tu konají řezbářské veletrhy. Tento padesátitisícový národ má také snad největší podíl úspěšných sportovců, z Val Gardeny pochází třeba krasobruslařka Carolina Kostner, nebo lyžařka Isolde Kostner, která je její sestřenicí.Kam dál? Kolem Selly
Pro ty, kterým ani víc než desetikilometrový sjezd nestačí, je Val Gardena ideálním výchozím bodem pro lyžařské výlety. Leží totiž na severozápadním okraji masivu Sellagruppe, který obepíná vyhlášený okruh Sella ronda. Ten „turisty na lyžích“ provede středisky jako je Alta Badia, Val di Fassa, nebo Arabba s ledovcem Marmolada. Ujedou při tom asi 40 kilometrů a navštíví dokonce tři italské kraje (Trentino, Jižní Tyrolsko a Benátsko) a masiv Sella si prohlédnou opravdu ze všech stran. A jedna rada na závěr: pokud nefandíte mírně přelidněným sjezdovkám, využijte sjezdovek vybudovaných pro kroužící davy k přesunu k některým ze „zapadlejších“ sjezdovek v okolních střediscích a pokud nebudete chtít, nemusíte během týdenního lyžování téměř sjet stejný kopec dvakrát.Sella ronda
- zhruba 500 km sjezdových tratí
- nadmořská výška 1 535 až 2 510 m.n.m.
- Zelená (jednodušší) varianta – 39 kilometrů sjezdovek, většinou modrých
- Oranžová varianta (ve směru hodinových ručiček) – 42 km červených i modrých sjezdovek
Lyžařský areál Val Gardena
- 175 km sjezdovek
- 52 km modrých
- 105 km červených
- 18 km černých
- 90% sjezdovek uměle zasněžováno
- 84 lanovek včetně před pár lety zprovozněné první podzemní dráhy v Dolomitech
- Nadmořská výška 1 060 – 2 518 m.n.m.