Výlet, který zahájíte ve vyhlášené nádražní hospůdce na stanici Jedlová, přinese něco snad od všech krás Lužických hor. Procházet budete hlubokými lesy, do dálky se zahledíte z vyhlídek na osamělých skalkách i z rozhledny na nejvyšší hoře Luži, sejdete ale i do údolí k přehradě s poetickým názvem Naděje. Pokud by vám jednodenní toulání nestačilo, pohodlně u ní složíte hlavu pod širákem, stejně jako na nedaleké zřícenině hrádku Milštejn. Na vlak je to odtud kousek do Svoru, pokud byste chtěli pokračovat, můžete se vydat do Cvikova a dál třeba mezi nedaleké skalní reliéfy…
Na nádraží v Jedlové se jinak, než vlakem nedostanete, skrývá se totiž v lesích pořádný kus od nejbližší vesnice. Za návštěvu rozhodně stojí zdejší nádražka, která je vyhlášená domácí kuchyní a kde se ještě před cestou nezapomeňte posilnit. Pak už se vydejte po zelené vzhůru do lesů, cestou si všimněte několika řopíků a první odbočku si udělejte u hraničního kamene, který označoval rozmezí zákupského, českokamenického a tolštejnskorumburského panství. Odtud vystoupejte na skálu s názvem Jelení, která vám poskytne první z výhledů do kraje.
Pak už pokračujte na Stožecké sedlo, kde po pěkné nové lávce překonáte hlavní silnici vedoucí do Německa. Po modré pak stoupejte dále, rozhodně si ale nenechte ujít odbočku na Pětikostelní kámen. Vyhlídka z této skalky, obzvlášť pokud povylezete kousek nad cestu, je opravdu široká, i když kostely v současnosti napočítáte jen čtyři. Jděte dál vzhůru až k pohraniční červeně značené cestě, která vás kousek po české a kousek po německé straně dovede až na vrcholek Luže.
Nejvyšší vrchol Lužických hor má příznačné jméno a taky několik zvláštností. Jeho svahy pokrývá bukový prales a pozoruhodný je i zdejší seznam vzácných návštěv. Celkem prudké stoupání na vrcholek absolvovali třeba Josef Kajetán Tyl nebo saský král Friedrich August. Úplně na vršku kdysi stávala chata, na začátku 19. století jednoduchá dřevěná, později rozšířená a doplněná o rozhlednu. V roce 1946 ale chata shořela a zůstala tu jen vyhlídková terasa tvořená jejími základy.
Dnes se opět rozhlédnete do kraje, od roku 2020 zde funguje rozhledna, která vznikla úpravou vysílače na německé straně. Výhled je tu od Krušných hor až po Krkonoše, s vystupujícími vrcholky Českého Středohoří, za dobré viditelnosti rozpoznáte Vlhošť, Sedlo, Milešovku, ale také Říp, Bezděz či Ještěd. Až se pokocháte, sestupte prudkými serpentinami k chatě Luž, kde se můžete stavit třeba na limonádu a pak už pokračovat buď přímo k přehradě Naděje, nebo si ještě kousek zajít k sirnému pramenu U Jána, který zaujme výrazně oranžovým zbarvením.
Nádrž s poetickým názvem Naděje se nachází nedaleko obce stejného jména. Přehrada v hlubokém zalesněném údolí horního toku Hamerského potoka byla postavena v roce 1938 a její kamenná hráz je osm metrů vysoká. Sloužila pro pohon vodní pily v osadě Hamr, kam byla voda z přehrady přiváděna potrubím uloženým v zemi.
Kousek nad nádrží se ve strmém svahu Suchého vrchu nachází ledová jeskyně, do které se dnes ale nedostanete. Dříve lidé jeskyni navštěvovat mohli, ukázalo se ale, že svou přítomností zvyšují teplotu a jeskyně tak pomalu odtávala. Navíc tu žije několik vzácných druhů netopýrů, kteří také ocení trochu klidu.
Naopak zříceninu hradu Milštejn můžete prozkoumat důkladně, zapojit budete muset i představivost, protože ze samotné stavby se mnoho nezachovalo. Zajímavý je ale zdejší skalní hřbet se rozhlehlou branou. Ta nejspíš vznikla zvětráním skály, kvůli kterému spadly některé ze skalních bloků.
Skála je tvořená křemenným pískovcem, který byl pro svou tvrdost odedávna využíván k výrobě mlýnských kamenů. Odtud také pochází název hradu, který vznikl na přelomu 13. a 14. století jako ochrana důležité obchodní cesty. Už v roce 1456 byl ale dobyt vojskem lužických měst a od konce 16. století začal pustnout.
Z Milštejna můžete pokračovat buď po červené značce na vlak do Svoru, nebo po zelené a později modré až do Cvikova. Tam se určitě zastavte u křížové cesty s výklenkovými kaplemi, objevte v lese nad městem skryté skalní divadlo a nenechte si ujít ani zdejší pivovar. Dál pak můžete zamířit do nedalekého skalního města a prozkoumat četné skalní reliéfy v okolí Kunratic u Cvikova a Mařenic.
