Fascinuje vás skalnatá krása v lesích Českosaského Švýcarska, ale u Pravčické brány je vám trochu těsno? Zkuste vyrazit z druhé strany od Nového Boru, navštívit můžete čedičové varhany Panská skála u Kamenického Šenova, kochat se výhledy ze skal nad Dolním Pryskem, pátrat po minulosti Pustého zámku a objevit v lese skrytou křížovou cestu Bratrské oltáře. Na závěr vás přivítá malebné městečko Česká Kamenice.
První zajímavost, která vás cestou od východu přivítá v Českosaském Švýcarsku, je Panská skála. Tato skaliska, připomínající svými svislými sloupci píšťaly varhan, jsou pozůstatkem dávné sopečné činnosti. Vznikla v období třetihor a čtvrtohor před více než 30 miliony let tuhnutím lávy, která se nedostala na zemský povrch. Jak začalo ztuhlé čedičové magma postupně chladnout, praskalo a postupně tvořilo pravidelné útvary.
Vznikl tak skalní masiv tvořený pěti až šestibokými čedičovými sloupci, svisle či šikmo orientovanými a dlouhými až 12 metrů. Ten byl ale až do 19. století ukryt pod zemí a odhalený ve chvíli, kdy zde vznikl lom na získávání sloupkového čediče. Pozůstatkem tohoto lomu je malé jezírko pod skalou, které je mimo jiné známé z pohádky Pyšná princezna. Na vršek skaliska je možné vystoupat a je odtud pěkný výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce.
Od Panské skály se vydejte po žluté turistické značce do vesničky Horní Prysk s pěkným kostelem sv. Petra a Pavla se samostatně stojící zvonicí. Cestou ale sledujte odbočky a po pěšině značené dřevěnou šipkou si kousek zajděte ke skalnímu divadlu. Pódium je tu umístěno v bývalém lomu a celá scéna tak má působivou atmosféru. Pokud vám ke zchlazení nebude stačit pobyt mezi skalními stěnami, můžete v Horním Prysku využít koupaliště. Ostatně bude se to hodit, protože nyní vás čeká celkem náročné stoupání k pastvinám nad vesnicí a potom dále lesem kolem Tetřevího vrchu na Střední vrch.
Tato výrazná čedičová kupa o nadmořské výšce 593 metrů nabízí krásné výhledy do všech stran, mimo jiné na Lužické hory či Labské pískovce. Nejprve ale musíte vyšplhat na skalku na jejím vrcholu, kam vede odbočka turistické stezky. I tady můžete v malém pozorovat podobný jev jako na Panské skále, totiž strmé stěny z čedičových sloupců, pod nimiž pak jsou rozsáhlá suťová pole.
Poté vás čeká klesání do údolí říčky Kamenice, které kdysi střežil Pustý zámek. Hrádek, nazývaný také Fredevald, vznikl nejspíš ve 14. století, kdy českokamenické panství vlastnili páni z Michalovic. První zmínka o Pustém zámku, který zajišťoval ochranu vzdálenějších částí kamenického panství, pochází až z roku 1406. Již od poloviny 15. století ale nebyl udržován a postupně chátral. Dnes se tu zachovalo jen pár zbytků zdí, vrcholová skalka je ale upravená jako vyhlídka a za trochu namáhavé stoupání vzhůru do schodů rozhodně stojí.
Z údolí pod hradem byste sice mohli po silnici seběhnout do České Kamenice, přišli byste ale o jedno z nejzajímavějších míst celého výletu. Tak se vydejte raději po červené značce a potom z vesnice Líska po modré, která vás dovede k v lese ukrytým Bratrským oltářům.
Toto lesní poutní místo provází mnoho pověstí. Mezi lety 1515 a 1614 se prý u Bratrských oltářů scházeli katolíci a účastnili se tajných mší, protože panství ovládala protestantská šlechta. Po bitvě na Bílé hoře se tu zase potají setkávali evangelíci. Křížová cesta byla založena v roce 1887 a je tvořena třinácti obrázky zabudovanými do pískovcových skal. Ty doplňuje výklenek s Božím hrobem a socha anděla.
V 19. století sloužily Bratrské oltáře jako poutní místo i výletní cíl. Byly sem také od kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici přeneseny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Po druhé světové válce poutní místo pustlo a opravy se dočkalo až v devadesátých letech. Dnes tu uvidíte kopie dochovaných obrazů křížové cesty a z umělého kamene vytvořené kopie soch, jejichž originály byly uschovány v bezpečnějších podmínkách.
Nakonec seběhněte do České Kamenice, městečka s pěkným náměstím a několika pamětihodnostmi, které stojí za vidění. Náměstí s renesanční kašnou obklopují historické měšťanské domy s klasicistní radnicí, dále od centra pak najdete spíš malebné roubené a hrázděné domky. Prohlédnout byste si měli dvě církevní památky, jednak goticko-renesanční kostel sv. Jakuba Většího, z jehož věže se můžete rozhlédnout po městečku a okolí, a také poutní kapli Narození Panny Marie. Tato vrcholně barokní centrální stavba architekta Octavia Broggia pochází z první poloviny 18. století. Vede k ní křížová cesta umístěná v ambitech, najít tu můžete i sochy světců z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Ve městečku navíc opět funguje pivovar, kde se můžete osvěžit před závěrečným stoupáním.
Cesta ke zřícenině hradu na Zámeckého vrchu nad Českou Kamenicí je totiž pořádně strmá. Hrad, původně věžovitá stavba chráněná hradbou, byl pustý již od začátku 17. století. Krátce ještě posloužil za třicetileté války, nakonec byl ale vypálen Švédy. Dlouhá staletí ale chátral a byl rozebírán na stavební kámen, o jeho obnovu se zasloužil až místní okrašlovací spolek na konci 19. století. Vystavěli zde rozhlednu s pohostinstvím, která ale v pozdější době rovněž zchátrala a její nástupkyně se v hradu nachází od roku 1998. Zajímavostí je, že je dřevěná rozhledna vestavěna přímo do hradního jádra. Ze 16 metrů vysoké věže je pěkný výhled, takže se můžete pokochat celou trasou, kterou jste na tomto výletě ušli.
