Panenko skákavá: opuštěný kostel ve Skokách býval slavným poutním místem

Dnes se sice kostel ve Skokách stojí ve zdánlivé pustině, přesto tu visí ve vzduchu atmosféra dokazující, že toto místo je něčím zvláštní. Vždyť to také bývalo jedno z nejvýznamnějších českých poutních míst, za zdejší Panenkou skákavou jezdily desetitisíce poutníků. Navíc ještě před stoletím kostel obklopovala prosperující vesnice, která ale padla za oběť poválečným odsunům i stavbě nedaleké přehrady. A tak tu zůstal pouze barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie, který postupně opravuje a oživuje skupina dobrovolníků.

Ve Skokách bývalo jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, kterému se dokonce říkalo české Lurdy. Stejně jako tam totiž i ve Skokách došlo k mnohým zázračným uzdravením, která byla připisována zdejší Panně Marii Skokovské, od níž pochází i rčení Panenko skákavá.

Začátky zdejšího poutního místa přitom byly skromnější, do zdejší barokní kaple nechal v roce 1717 místní sedlák Adam Lienert namalovat od toužimského malíře Johanna W. Richtera kopii milostného obrazu Panny Marie Pomocnice z německého Pasova. Brzy se ale rozkřiklo, že se mnoho nemocných po návštěvě této kaple a dotyku obrazu uzdravilo a pomalu se začala šířit sláva poutního místa. To uznala i církev a v roce 1733 byl obraz arcibiskupstvím prohlášen jako dobrotivý. Poutníků bylo čím dál více, v době největší slávy dokonce přes čtyřicet tisíc ročně. To přimělo místní údrčskou vrchnost, markraběte Ludvíka Jiřího z Baden-Badenu, ke stavbě reprezentativního poutního kostela.

Jednolodní barokní kostel byl vystavěn v letech 1736–1738 na umělé terase odvodňován soustavou dvou štol, která se nacházela v místě bývalé návsi. Stavbu vedl Johann Schmied z Útviny. Monumentální průčelí kostela je zakončeno dvěma mohutnými věžemi s báněmi, mezi nimi se nachází předsíň, z níž se vstupuje do hlavní lodi, na níž navazuje užší presbytář s dvojicí postranních sakristií. Klenby v hlavní lodi jsou falešné, vyrobené ze dřeva a poskytující prostor pro tři pole nástropních maleb.

Kostel byl spojen s klášterem premonstrátů v Teplé, zdejší mniši zde sloužili mše a v roce 1748 zřídili ve Skokách klášterní superiorát. Svatostánek byl vybaven tak, aby zde bylo možné přijmout velké množství poutníků. Kromě hlavního oltáře se zde nacházely ještě boční oltáře sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého a pro případ obrovských procesí byly v nikách bočních průčelí umístěny venkovní zpovědnice.

Za volně stojícím hlavním oltářem krytým baldachýnem byl umístěn obraz Marie, kterého se poutníci dotýkali. Tomu byl uzpůsoben také provoz v kostele, kdy poutníci procházeli po schodech za oltář a přistupovali k uctívané malbě, která byla spuštěna pomocí důmyslného mechanismu dolů. Právě poskakování tohoto zařízení, tvořeného nejprve kolejničkami a později zavěšením obrazu na laně, prý vedlo ke vzniku spojení Panenko skákavá.

Dramatický osud potkal obec Skoky, která kostel dříve obklopovala. Vesnice, o níž jsou záznamy již z roku 1513, se původně jmenovala Mariánské Skoky, později se jí říkalo Maria Stock, protože patřila do německé oblasti vnitřních Sudet. Právě to vedlo k počátkům jejího úpadku, když odtud v poválečné době byly vysídleni Němci, kteří tvořili většinu obyvatel. V roce 1961 žilo ve Skocích pouhých 16 obyvatel, definitivně obec zanikla při výstavbě Žlutické přehradní nádrže koncem 60. let, kdy byla naprosto odříznuta od okolního světa, silnic i dodávek elektřiny. Poslední obyvatelka tu žila do roku 1982, do současnosti se kromě kostela zachovaly jen ruiny bývalého hostince, hřbitova a jedné stodoly.

Opuštěn zůstal také kostel, který postupně chátral a jehož stavu rozhodně nepomohly nájezdy lupičů v 90. letech. Mnohé vybavení zmizelo, například pozlacené sloupy podpírající baldachýn nad oltářem. Samotný baldachýn zachránilo jen to, že neprošel dveřmi. Z nevysvětlitelného důvodu v kostele zůstal i nejcennější poutní obraz, který je dnes bezpečně uložen v muzeu. K pokusu o největší krádež nejen vybavení, ale i měděné střechy kostela, došlo v roce 2006. Lupiči rozřezali báně věží, potom se ale střecha zřítila a s ní i jeden z nenechavců. Pád jako zázrakem přežil, navíc se podařilo dopadnout celou zlodějskou tlupu.

Od té doby probíhají aktivity na záchranu a oživení kostela, o které se stará spolek Pod střechou a další dobrovolníci. Byly obnoveny báně na věžích, kostel je postupně opravován a v sezoně či o víkendech zpřístupňován návštěvníkům. Vznikla také mariánská poutní trasa z kláštera v Teplé až do Skoků a kromě poutí se zde pravidelně konají koncerty, výstavy či přednášky a workshopy.

Do Skoků se dostanete nejsnáze autem, z hlavní silnice z Prahy na Karlovy Vary stačí odbočit před Bochovem doleva na Údrč a dále do Polomu, kde lze auto zanechat a pokračovat příjemnou asi dvoukilometrovou procházkou. Vlakem můžete dojet do Bochova či Žlutic, odkud vede červená turistická značka do Polomu. Příznivci delších výšlapů mohou zkusit poutní cestu z Teplé, která je asi 70 kilometrů dlouhá.

Total Views: 2877 ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *