Plaský klášter stojí pevně na vodě

Klášter v Plasích je nádherným a zároveň technicky fascinujícím dílem barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Rozsáhlý klášterní komplex totiž stojí doslova na vodě, respektive na několika tisících dubových pilotů, které musejí zůstat ponořené pod vodní hladinou, jinak by bývalému cisterciáckému konventu hrozil zánik…

PlasyAedificium hoc sine aquis ruet, tedy bez vody se stavba zřítí, píše se nad jedním z vyústění plaského vodního systému. A je tomu skutečně tak, klášter stojí díky Santiniho geniálnímu řešení, jak zpevnit jinak bažinaté podloží. Klášter byl totiž dle cisterciácké tradice vystavěn v údolní nivě řeky Střely. Santini proto stavbu založil na více než pěti tisících dubových pilotech zatlučených do země, které nesou rošt tvořený podélnými a příčnými trámy, na němž stojí základy obvodových zdí. Právě tato dřevěná konstrukce musí být trvale zaplavena vodou, jinak by hrozilo, že se ke dřevu dostane vzduch a to tak začne hnít. Dokud zůstává pod vodou, je dřevěný rošt naopak tvrdý jako kámen.PlasyVoda do základů byla přivedena z několika pramenů. Systém to byl důmyslný a dokud se o klášter starali mniši, přívody vody pravidelně čistili a kontrolovali. Tak tomu ale nebylo v následujících staletích, některé zdroje vody byly nenávratně zničeny a velkou ránou pro stav budov pak bylo zbudování krytu civilní obrany v roce 1963. Křehká rovnováha byla porušena a klášter byl rázem v ohrožení.PlasyNaštěstí dnes již odborníci zjistili mnohé o fungování unikátního vodního systému a hladinu vody se podařilo stabilizovat. Přesto je třeba čtyřikrát denně pečlivě kontrolovat výšku, teplotu a kvalitu vody. Nahlédnout do vodního systému můžete na dvou místech pod hlavními schodišti, kde se nacházejí takzvaná vodní zrcadla, tedy jakési bazénky, v nichž je možné spatřit základový rošt pod vodní hladinou.Plasy

Stejně důmyslný je pak vzdušný systém sloužící k vytápění konventu. Zdi po obvodu rajského dvora jsou totiž duté, vyplněné dlouhou klikatou podzemní chodbou. Z této chodby, která se nachází pod povrchem o několik metrů uměle navršeného rajského dvora, pak vedou výduchy pod okna v přízemí. Přes léto se tak v zemi kolem chodby akumuluje teplo a v průběhu chladnějších měsíců pak teplý vzduch proniká systémem chodeb a výduchů do budovy.PlasyPlaský klášter stojí v malebné krajině severního Plzeňska od roku 1144, kdy ho nechal vystavět kníže Vladislav II. jako vůbec první cisterciácký klášter založený českým panovníkem. Krušné časy přišly za husitských válek, příležitost k obnově a rozsáhlým stavebním pracím pak nastala po třicetileté válce. V letech 1661-1666 byl za opata Tenglera raně barokně přestavěn původní kostel, další plaský opat Ondřej Trojer nechal architektem Jeanem Baptistem Matheyem na konci 17. století vystavět třípatrovou sýpku s hodinovou věží i novou prelaturu a upravil také hospodářský dvůr.PlasyZásadním mužem pro plaský klášter byl ale opat Evžen Tyttl, který na počátku 18. století spolu s architektem Janem Blažejem Santini-Aichelem přistoupil k velkolepé novostavbě budovy konventu. Pro Santiniho styl se vžil název barokní gotika. Projekt, schválený v roce 1710, obsahoval nejen stavbu konventu, ale také monumentálního konventního chrámu, který ale nebyl nikdy realizován.PlasyPro budovu konventu zvolil pravidelný čtvercový půdorys. Kromě obydlí mnichů a letního a zimního refektáře, tedy jídelen, se zde nacházely kaple svatých Benedikta a Bernarda. Santini v budově realizoval čtyři samonosná schodiště. Velká reprezentativní schodiště pod sebou mají otevřená zrcadla doplněná vodotryskem, která umožňují nahlédnout do vodního systému. Menší šnekovitá schodiště jsou pak tvořená fascinující šroubovicí.PlasyKromě Santiniho se na výzdobě kláštera podíleli mnozí slavní umělci. Samotnou stavbu po Santniho smrti dokončil Kilián Ignác Dientzenhoffer. Fresky a obrazy tvořili Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller či Josef Kramolín a v kostele lze nalézt díla Petra Brandla.PlasyKostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou budovou klášterního areálu, jde o původně románskou baziliku, která je jedinou dochovanou předgotickou cisterciáckou sakrální stavbou v Čechách. Jeho současná podoba pochází z let 1661-1666.PlasyV areálu kláštera se nachází také barokní sýpky, které stojí v místě původní přemyslovské rezidence ze 13. století, z níž se dochovala pouze dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. V hodinové věži sýpky je umístěný hodinový stroj z roku 1686, který je dodnes funkční.PlasyPrelaturu, neboli původní opatskou rezidenci, nyní označovanou jako zámek, nechal po zakoupení klášterního areálu kancléř Klement Václav Metternich přestavět pro své obytné potřeby. Metternich zakoupil areál poté, co byl v roce 1785 klášter v rámci josefínských reforem zrušen. A jsou to také právě Plasy, kde je v rodinné hrobce dodnes pochován. Metternich v Plasech rozvíjel zemědělství, ale třeba i průmyslové činnosti jako slévání litiny, obnovena byla také výroba piva.PlasyHospodářský dvůr byl v Plasech už od středověku, pivovar s mlýnem prošly barokní přestavbou na konci 17. století. Výsledná podoba pivovaru pochází z roku 1900, kdy byl po požáru modernizován. Dnes v jeho budovách funguje Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea. Naproti pivovaru se nacházejí bývalé ležácké sklepy, kde se dnes nachází Knížecí pivovar Plasy, v němž můžete ochutnat několik druhů plaského piva.Plasy

Vodní systém kláštera:

PlasyPlasyPlasyPlasyAreál kláštera Plasy:PlasyPlasyPlasyPlasyPlasyPlasyPlasyPlasyPlasyPlasy

Total Views: 1447 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>