Po Berlíně pohodově, ne však líně

Jak už tomu u velkoměst bývá, je Berlín natolik rozmanitý, že za jedinou návštěvu určitě všechny jeho krásy nepojmete. Ostatně, jen v Berlínských muzeích by se daly strávit celé týdny, stejně jako ochutnáváním různorodých chutí, nebo třeba touláním po četných bleších trzích. Pojďme si tedy udělat alespoň stručnou procházku, která ukáže z každého něco – západ i východ, historii dávnou i pouhých pár desetiletí starou, architekturu ještě novější…

Nejprve vyrazíme z bývalého východního Berlína směrem na západ, ještě předtím se ale na celé město podíváme pěkně svrchu. Televizní věž na náměstí Alexandrplatz, dokončená v roce 1969, je s výškou 368 metrů nejvyšším vyhlídkovým bodem ve městě. Vyhlídka s otáčivou restaurací umístěná v obrovské kouli, která prý měla připomínat družici Sputnik, je otevřená až do půlnoci a vy si tak můžete prohlédnout rozsvícený noční Berlín. A nejen Berlín, je vidět i do okolní rovinaté krajiny, za dobrého počasí až čtyřicet kilometrů daleko. Zvláštností je, že na věži, která měla převýšit všechny okolní kostely a dát tak jasně najevo, co si tehdejší německá vláda myslela o křesťanství, vytváří za jasných dní světlo obrovský kříž.

BerlínJakousi výkladní skříní Východního Berlína mělo být vlastně celé náměstí Alexanderplatz pojmenované podle ruského cara Alexandra I. Najdete tu tak mnoho budov z druhé poloviny dvacátého století, třeba Haus des Lehrers (neboli dům učitelů), který byl v roce 1964 první výškovou budovou na náměstí, či obchodní centrum Alexa. Na náměstí stojí také Hodiny světa s rotující sluneční soustavou na vrcholku, které ukazují čas v různých městech po celém světě.Přestože už v roce 1993 vznikly plány na rekonstrukci náměstí, s jejich realizací se nikdy nezačalo. Vzhled náměstí tak zůstal při starém, rozhodně je tu ale živo, obzvláště v prosinci, kdy se tu konají oblíbené vánoční trhy. Nejstarší budovou náměstí je Kostel Panny Marie a další historickou dominantou pak Červená radnice ve stylu italské renesance, kde má dnes sídlo starosta Berlína.BerlínZ Alexanderplatzu se vydáme přes řeku Sprévu na ostrov, který dnes patří muzeím. Právě tady se ve 13. století objevilo první osídlení, později tu až do roku 1470 byla rezidence braniborských kurfiřtů. Muzejním se ostrov stal na počátku devatenáctého století, dnes tu najdete hned pět výstavních institucí. Nejznámější jistě je Pergamonské muzeum, které skrývá sbírky starověkého umění blízkého východu i klasických antických děl. Najdete tu například slavný antický Pergamonský oltář či babylonskou Ištařinu bránu z modře glazovaných cihel s reliéfy zvířecích motivů. Antické umění můžete vidět i ve Starém muzeu, starověké egyptské umění vyrazte obdivovat do Nového muzea. Stará národní galerie vystavuje umění devatenáctého století od klasicismu až po secesi a v Bode muzeu můžete vidět třeba obrovskou sbírku mincí.Kromě muzeí na ostrově navštivte také Berlínský dóm s hrobkami pruské královské rodiny. Tento evangelický chrám je největším berlínským kostelem.

Naproti dómu dělníci dokončují repliku císařského zámku, zajímavou budovu kombinující moderní a historizující prvky. Původní městská rezidence panovnického rodu Hohenzollernů stála na ostrově do roku 1950, kdy nechal nechal komunistický režim za války poškozenou budovu strhnout. Na jejím místě v 70. letech vzniklo sídlo parlamentu zvané Palác republiky, protože byl ale při jeho stavbě použit nebezpečný azbest, byla budova nakonec stržena.Jedna z nejstarších ulic Berlína, Unter den Linden, pokračuje z muzejního ostrova dále na západ. Svůj název dostala podle spousty lip, které zde nechal vysázet pruský král Fridrich Vilém I. Dnes na tomto širokém bulváru, spolu s muzejním ostrovem výrazně poškozeném za druhé světové války, najdete mnoho významných budov a institucí, ať už jsou to leckterá velvyslanectví, budovy Humboldtovy univerzity či Státní opera.

Braniborská brána, kterou už uvidíte na konci ulice, patří určitě k symbolům Berlína. Monumentální stavba z období raného klasicismu, zdobená výjevy ze života hrdiny Herkula, sloužila jako celnice a součást opevnění města. Také Braniborská brána byla silně poškozena bombardováním za druhé světové války, později se navíc nacházela v hraničním pásmu a obnovy se tak dočkala až po sjednocení Německa.BerlínOstatně podobný osud má i budova nedalekého Reichstagu, tedy Spolkového sněmu. Sídlo parlamentu Německé říše sloužilo svému účelu od svého dokončení v roce 1894 jen do roku 1933, kdy byla budova úmyslně zapálena. Poté byla opět poškozena během náletů v roce 1945. Spolkový sněm se sem vrátil až po sjednocení Německa a v devadesátých letech budovu čekala zásadní rekonstrukce, jejímž nejviditelnějším výsledkem byla přístavba skleněného dómu podle návrhu Normana Forstera. Celou rekonstrukci symbolicky započal zásah landartového umělce Christa, který celou budovu na dva týdny zahalil do bílé tkaniny. Proměnou prošel i vnitřek budovy, kde ve vzdušném interiéru budovy dominuje sklo a ocel. Hlavním požadavkem byla transparentnost, takže je dnes možné cestou na vyhlídku sledovat aktuální zasedání parlamentu.

Berlín je vůbec celý protkaný připomínkami minulosti. Jednu obzvlášť znepokojující a působivou najdete nedaleko Reichstagu. Památník holocaustu, který je připomínkou Židů zavražděných nacisty za druhé světové války, je tvořený 2 711 šedými betonovými kvádry. Mezi kvádry, které se směrem do středu zvětšují až do zhruba čtyřmetrové výšky, lze volně procházet, navíc je tu i muzeum.BerlínPokud se chcete spíše poučit, existuje v Berlíně také Židovské muzeum, které ale leží v jiném místě ve čtvrti Kreuzberg. Muzeum na první pohled upoutá budovou architekta Daniela Libeskinda, která má svým architektonickým řešením upomínat na utrpení tisíců berlínských židů.BerlínDalší temnou stránkou berlínské historie je období studené války a Berlínská zeď. Procházku za jejími pozůstatky můžete zahájit třeba na náměstí Potsdamer Platz, které je dnes pozoruhodné svou současnou architekturou. Někdejší sídlo berlínské smetánky bylo totiž za druhé světové války téměř srovnáno se zemí a poté tudy přímo procházela zeď mezi východní a západní částí města.Rekonstrukce, vedená italským architektem Renzo Pianem, začala v devadesátých letech a byla opravdu velkolepá. Dnes tu stojí devatenáct moderních budov, sídlí tu mnohé významné německé firmy, nebo třeba filmový festival Berlinale. Ten se koná v budově Sony Center, která zaujme impozantní prosklenou střechou.Jak to vypadalo, když Berlín ještě dělila zeď, si můžete připomenout na Checkpoint Charlie, asi nejznámějším z původních hraničních přechodů mezi jednotlivými sektory, na něž byl Berlín po válce rozdělen. Přechodem se bylo možné dostat ze sektoru amerického do sovětského a naopak, jak upozorňují tabule s nápisem ve 4 jazycích (angličtina, ruština, francouzština, němčina).BerlínPokud se chcete dozvědět více o zdi, která měla zabránit útěkům obyvatelstva z NDR, navštivte Dokumentační centrum Berlínské zdi. Dozvíte se tu třeba to, že zeď vyrostla uprostřed města v srpnu 1961 a definitivně oddělila západní sektor od toho sovětského, nebo také že samotnou 165 kilometrů dlouhou zeď tvořily 3,6 metrů vysoké betonové bloky. Připomenete si i příběh spontánního rozebrání zdi v listopadu 1989, kdy po usnesení ministerské rady o povolení cest na západ ke zdi vyrazily davy Berlíňanů s kladivy. Nezapomeňte se podívat i na věž, ze které je výhled na zbytky Berlínské zdi v jejím původním uspořádání na ulici Bernauer Strasse.BerlínVeselejší připomínkou zdi je East Side Gallery, její asi kilometrový pomalovaný úsek ve čtvrti Kreuzberg. První z obrazů, často inspirovaných se zdí spojenou historií, tu vznikl už v roce 1989 a jeho autorkou byla Christine Mac Lean. Postupně se k ní přidala více než stovka umělců z dvacítky zemí. Mezi nejznámější díla patří polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela, nebo trabant projíždějící zdí od Birgit Kinder.V Kreuzbergu se na chvíli zastavte, třeba v nějaké kavárně nebo baru, kterých je tato čtvrť plná. Kreuzberg totiž býval domovem umělců, v sedmdesátých letech tu dokonce žili třeba David Bowie nebo Iggy Pop. Pokud tu budete v létě, nevynechte ani stejnojmenný park s krásným výhledem a pohodovou atmosférou, odpočinout si můžete také na břehu Landwehr kanálu, kde Berlíňané polehávají na travnatých plážích.A zůstaňme ještě chvíli na západní straně, konkrétně v ulici Kurfürstendamm. Jedna z nejznámějších berlínských ulic dostala jméno podle kurfiřta z Brandenburgu a svou dnešní podobu díky německému kancléři Otto von Bismarckovi. Ten zde nechal vystavět obrovský bulvár dosahující šířky až 53 metrů. BerlínNa konci ulice naleznete zajímavě dostavěné torzo kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche. Chrám v neogotickém slohu se stal v roce 1943 obětí bombardování Berlína. Po konci války byly ruiny ponechány jako symbol válečný útrap, později ale Egon Eiermann navrhl nový kostel, který přistavěl k troskám jedné ze čtyř věží původního chrámu. Stavba s osmibokým půdorysem je velice působivá, hlavně temně modrými skleněnými mozaikami, které uvnitř vytváří zvláštní světelnou atmosféru. Až budete kousek od kostela nastupovat do metra, octnete se u nádraží Berlin–Zoologischer garten, známého jako dějiště románu My děti ze stanice ZOO.Berlín

Poslední tip využijete spíše v případě, že do Berlína vyrazíte v létě. Půjčte si kolo (město je plné cyklostezek a pohybu po něm se rozhodně nemusíte bát) a vyrazte na bývalé letiště Tempelhof, kterým spojenci udržovali při životě západní zóny Berlína od června 1948 do května 1949.

Neoklasicistní terminál Tempelhofu, vystavěný v letech 1936 až 1941, navrhl Ernst Sagebiel. Vápencovou budovu dlouhou 1,2 kilometru lemují hangáry ve tvaru půlměsíce. Ramveje letiště, na nichž letadla přistávala do roku 2008, dnes slouží cyklistům, bruslařům, ale také pro kiting, nebo jen piknik a odpočinek.

Město s medvědem ve znaku je také ideálním cílem pro milovníky dobrého jídla. Ikonickým pouličním jídlem je currywurst, v berlínských stáncích jich prý každoročně prodají 70 milionů. Na každém rohu najdete také prodejny kebabů, vzhledem k rozmanitému složení obyvatel je obecně Berlín dobrým místem pro ochutnávání orientální, nebo třeba asijské kuchyně.

Návštěvu některých míst je v Berlíně třeba rezervovat dopředu. Třeba návštěva Reichstagu je sice zdarma, předchozí rezervace je ale nutná. Dlouhé fronty bývají také na televizní věž na Alexandreplatzu, tam je ale zrychlená vstupenka dražší než ta, kterou koupíte přímo na místě. Lepší je tak vyrazit v méně frekventovanou dobu.BerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlínBerlín

Total Views: 317 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *