Vápencový masiv Pálavy mezi Novomlýnskými nádržemi a Mikulovem je tak akorát dlouhý, abyste ho překonali jednodenním výletem. Za stoupání vás odmění nejen daleké výhledy do rovin jižní Moravy, ale i pěkná příroda se spoustou vzácných rostlin, které v této nejteplejší a téměř nejsušší české krajině rostou. Chybět nebudou ani památky, vždyť jde taky o jedno z našich nejdéle osídlených míst, kde se lidé usídlili už v době lovců mamutů. O něco později sem prý římští vojáci přinesli pěstování vinné révy, takže kde jinde zakončit výlet než v některém z mikulovských vinných sklípků.

Trasa pěšího přechodu má asi patnáct kilometrů a začíná v Dolních Věstonicích, kam se lze z Mikulova dostat autobusem. Právě v této vesnici na břehu Novomlýnských nádrží byla nalezena slavná soška Věstonické Venuše. Pokud se chcete dozvědět víc o pravěkém osídlení Pálavy, vyrazte do pěkného moderního archeoparku v sousedním Pavlově.

Teď ale po červené turistické značce vyrazte z věstonické návsi, kde si ještě všimněte kostela Archanděla Michaela a patrového renesančního Habásnkého domu s podloubím. Ten připomíná habány neboli novokřtěnce, kteří se na Moravě usadili v 16. století. Habáni byli nejen náboženští reformátoři, ale také výborní vinaři a jejich sklípky si můžete prohlédnout o kousek výš po cestě na Habánském náměstí. Pak pokračujte mezi vinicemi vzhůru do lesa, kterým asi po třech kilometrech vystoupáte ke zřícenině hradu Děvičky.

Z gotického královského sídla Dívčí hrady neboli Děvičky se dodnes dochovaly jen obvodové zdi a částečně i členění vnitřních prostor s polozasypanými sklepy. Na sousedním skalním výběžku pak stojí poměrně dobře dochované torzo původní pětiboké patrové dělostřelecké věže. Z pozůstatků jejích oken je krásný výhled na Novomlýnské nádrže s vinařskou obcí Pavlov i na druhou stranu na hřbet Pálavy s vrchem Děvín, kam za chvilku budete dále pokračovat.

Děvín je se svými 554 nadmořské výšky nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů. Také z jeho vrcholku s vysílačem, stejně jako z vyhlídky, na kterou vás kousek pod vrcholem upozorní turistická značka, jsou široké výhledy do okolí. Odtud už je vidět také vesnice Klentnice a za ní Stolová hora, kam výšlap po vrcholcích Pálavy pokračuje.

Ještě si ale udělejte malou zacházku po modré turistické značce ke zřícenině kaple nad obcí Perná. Kapli sv. Antonína Paduánského postavili obyvatelé Perné v 16. století, později tam žil poustevník a konaly se sem poutě. Kapli po jejím zrušení za Josefa II. rozebrali místní částečně na stavební materiál, dodnes se tak na místě s pěkným výhledem do okolních vinic zachoval jen půlkruhový závěr a zbytky bočních zdí.

Sejděte zpátky do vinařské vesnice Klentnice, kde se můžete občerstvit buď v kavárně na bývalé faře u kostela sv. Jiří, nebo v místní vesnické hospodě. Pak se vydejte opět vzhůru, tentokrát ke zřícenině Sirotčího hrádku, který v panoramatu nad Klentnicí rozhodně nepřehlédnete. Hrad byl ve 13. století vystavěný na dvou skalách oddělených hlubokou roklí. Hlavní část na jižní straně je při troše šplhání po skále snadno přístupná a dochovaly se z ní zdi s okny, kterými je na jednu stranu výhled zpět na Klentnici a na druhou pak kromě fotbalového hřiště přímo pod hradem taky na Stolovou horu, kam zanedlouho taky vystoupáte.

Po původu názvu Stolové hory není třeba dlouho pátrat, její plochý tvar napoví na první pohled. Na vrcholové plošině tohoto pískovcového skalního útvaru se vyskytuje mnoho vzácných stepních rostlin, například šalvěj habešská, koniklec velkokvětý, tařice skalní či hlaváček jarní. V mladší době bronzové tu vzniklo opevněné hradiště kultury mohylové a velatické, které si dnes ale můžete jen představovat, v krajině se z něj totiž zachovalo jen nepatrné terénní zvlnění.

Ve vinicích pod Stolovou horou ještě minete výklenková boží muka, spolu se stromem a lavičkou malebně usazená mezi vinicemi. Zanedlouho dorazíte pod Kočičí skálu, jejíž název také dost vypovídá o tvaru tohoto drobného skalního útvaru.

Potom už do Mikulova musíte překonat poslední vršek s názvem Turold, v jehož útrobách se skrývají jeskyně, do kterých je dokonce možné se při pravidelných prohlídkách podívat. Odtud už uvidíte panorama Mikulova s dominantou zámku. Pak už zbývá jen dojít na malebné mikulovské náměstí, kde se na závěr můžete odměnit sklenkou zdejšího vína.

TRASA