Slavkovským lesem od rašelinišť a bahenních sopek až na zámek Kynžvart a krásnou rozhlednu

Ve Slavkovském lese se můžete toulat divokou přírodou, obdivovat krásné stavby a dojde i na daleké výhledy. Ve zdejších lesích najdete pozůstatky vulkanické činnosti, které se dnes projevují jako minerální praveny či pořádně smradlavé bahenní sopky. Prozkoumejte také tajemná rašeliniště či malebné rybníky, navštívit můžete i letní sídlo kancléře Metternicha na zámku Kynžvart a celý kraj uvidíte z krásné rozhledny na Krásenském vrchu.

Louky a rašeliniště Slavkovského lesa skrývají studánky a prameniště minerálních vod, které jsou pozůstatky dřívější tektonické činnosti. V trojúhelníku mezi Karlovými Vary, Mariánskými a Františkovými Lázněmi najdeme také rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu spolu s hlubokými lesy i mnoho vzácných rostlin, jako rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, arnika horská či masožravky rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná. Nejvyššími vrcholy Slavkovského lesa, dříve nazývaného les císařský – Kaiserwald, jsou v jeho západní části vrchy Lesný a Lysina. Ty jsou, stejně jako minerální vody a vývěry plynů, důsledkem tektonické činnosti. Pravé sopky to ale nejsou, jde spíše o vytlačené kupy a sopouchy čedičových láv.

Názornou ukázkou toho, co se děje v zemi Slavkovského lesa, je přírodní rezervace Smraďoch. Jak už název napovídá, najdete ji po čichu… Ten prozrazuje, že tu ze země proniká na povrch kysličník uhličitý a po shnilých vejcích páchnoucí sirovodík. Plyny v rašeliništi vytvářejí gejzíry, příznačně nazývané bahenní sopky, nebo přesněji mofety, které jsou pozůstatkem dávné sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor. Podobný původ má i nedaleký pramen Farské kyselky. Vodu z pramene můžete ochutnat, oko zas potěší jezírko zbarvené oxidy železa na sytě oranžovou barvu.

Léčivou sílu pramenů využívali i v blízkém lázeňském městečku Kynžvart, jehož historie je svázána s významným šlechtickým rodem Metternichů. Uprostřed rozlehlého anglického parku tu najdete klasicistní letní sídlo významného evropského diplomata a rakouského kancléře Metternicha. Zámek Kynžvart skrývá nejen reprezentativní interiéry či velký sál se sochařskými díly Antonia Canovy, ale také kabinet kuriozit, kde si můžete prohlédnout třeba egyptské mumie a mnoho dalších zajímavostí, které si kancléř přivezl ze svých cest.

Jen o pár kilometrů výše najdete uprostřed lesů na malebném místě u jezera vesničku Kladská. Je to vlastně jen pár stavení v čele s loveckým zámečkem ve stylu švýcarských loveckých chat, kde je dokonce možné se ubytovat. První domy se v okolí Kladského rybníka pod vrchem Lysina začaly budovat až v 19. století, kdy zde kníže Schönburg-Waldenburg nechal vystavět lovecký zámeček, pilu, rentovní úřad, fořtovnu, dva sruby pro úřednictvo či hostinec U tokajícího tetřeva, to vše ze dřeva ve švýcarském stylu. Celý areál sem byl převezen z výstavy ve Vídni, kde ho kníže koupil. Kladská vždy byla spojena s lovem, svého času bývala dokonce druhým největším revírem v Čechách, dodnes je oblíbená jak mezi myslivci, tak turisty a milovníky přírody.

Od zámečku vede kolem nedalekého rybníku po dřevěných chodníčcích naučná stezka, která seznamuje s historií osady Kladská, fungováním zdejších rašelinišť a s charakteristickými druhy rostlin a živočichů, které se přizpůsobily zdejšímu kyselému prostředí a málo výživné půdě. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť, největší z nich se jmenuje Tajga. Začala vznikat před několika desetitisíci let v místech, kde se zachytila voda v jezírkách, v mladších čtvrtohorách pak tyto vodní plochy začaly zarůstat vodními rostlinami a různými druhy rašeliníků.

Kladskými rybníky protéká Dlouhá stoka. Přes dvacet kilometrů dlouhý kanál, který byl pro podporu rozvoje průmyslu v kraji vystavěn už roku 1536, přiváděl vodu z rybníků na Kladské k důlním zařízením u obcí Krásno a Horní Slavkov. Kromě toho sloužil i k plavení dřeva, napájení rybníků a pohonu mlýnů.

Když se i vy vydáte podél Dlouhé stoky směrem ke Krásnu, nejprve dojdete do Pramenů, kdysi hornického městečka, dnes držitele nešťastného titulu nejzadluženější české obce. Velkým bohatstvím i zdrojem dluhů této obce jsou, jak už název napovídá, minerální prameny, o jejichž zpeněžení se obec neúspěšně pokoušela.

Na vršku kousíček za Prameny pak najdete místo jak ze známé trampské písně, uprostřed krajiny tu totiž stojí tři opuštěné kříže. Tři křížky byly podle legendy vztyčené jako poděkování tří nemocných za uzdravení, nebo možná spíše jako připomínka rekatolizace kraje. Na hadcové skále pod nimi rostou vzácné rostliny, například vřesovce nebo endemický rožec kuřičkolistý.

Teď je ale čas mířit vzhůru k rozhledům, pod Krásenským vrchem se ještě na chvilku připojíte k Dlouhé stoce a pak už vystoupáte na jednu z nejkrásnějších českých rozhleden. Vyhlídková věž nad obcí Krásno je zajímavá spirálovitým schodištěm umístěným po jejím vnějším obvodu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 25 metrů si prohlédnete nejenom na Slavkovský Les, ale také Doupovské hory, Tepelskou vrchovinu či hřeben Krušných hor s vrcholy Blatenský vrch, Plečivec a Klínovec.

Netradiční vzhled rozhledny byl prý inspirován legendární Babylonskou věží a zajímavý je i příběh jejího vzniku. Stavbu rozhledny podnítila ve třicátých letech hospodářská krize, práce na ní měly zajistit obživu místním nezaměstnaným a později měla rozhledna na vrcholu kamenitého svahu ve výšce 777 metrů vést k rozvoji turistického ruchu, což se ostatně v dnešní době vskutku stalo. Podobu rozhledny navrhl místní sochař Willy Russ spolu s architektem Fritzem Hoffmannem. Stavba, financovaná místními spolky, měla být co nejjednodušší a nejméně nákladná, využitý byl například kámen z okolních svahů. Přesto peníze nestačily, stavba musela být přerušena a hotova byla až na podzim roku 1934. Pak ale přišly pro rozhlednu horší časy, v květnu 1939 byla přejmenována na Adolf Hitler Warte, později se kraj po odsunu německého obyvatelstva vylidnil a rozhledna chátrala až do devadesátých let, po opravě už ale opět krásná, jak její jméno napovídá.

Za jeden den můžete všechna zmíněná místa projet na kole, z Kynžvartu přes Kladskou, Smraďoch a Prameny je to do Krásna kolem 30 kilometrů. Pak můžete buďto okruh uzavřít zpátky do Kynžvartu, nebo sjet z Krásna do Bečova, odkud vás vlak doveze zpět do Mariánských lázní, které jsou už od Lázní Kynžvart kousek. Pěšky budete potřebovat dnů více, my zvolili dvoudenní přechod s ubytováním na Kladské. Pobýt tu můžete i déle, ale bydlení uprostřed lesa na Kladské má určitě své kouzlo.

Total Views: 492 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *