Výška až skoro do nebe a věžiček, fiálek, reliéfků a dalších báječných detailů tolik, až z toho oči přechází…přesně tak si to snad přáli středověcí stavitelé a přesně taková je i katedrála v Rouen. Vlastně je taková i katedrála v leckterém maličkém městečku v údolí Seiny a jistě takové za svých lepších časů bývalo i opatství v Jumiéges. Z toho se do dneška sice dochovaly jen ruiny, jsou to ale ruiny impozantní svou velikostí a středověk z nich doslova dýchá.
Rouenská katedrála Notre-Dame, která začala vznikat už ve 12. století a s výškou 151 metrů patří mezi nejvyšší katedrály světa, by mohla sloužit jako dokonalá učebnice středověké architektury: vysoká klenba i věže (mimochodem, nestejné výškou a stylem, na symetrii si prý středověcí Francouzi příliš nepotrpěli), hlavní štít i boční vchod zdobí stovky soch, sošek a reliéfů, okna zase barevné vitráže.
Katedrálu proslavil také Claude Monet, který si právě její průčelí vybral pro svůj cyklus maleb zachycující architekturu v průběhu denních dob i ročních období. Horší časy pak pro katedrálu přišly za druhé světové války, kdy byla nejprve zasažena 7 bombami a poté znovu poničena během vylodění v Normandii.
Pro Rouen, vystavěný kolem přístavu na řece Seině, jsou typické hrázděné domy všech barev a velikostí, včetně těch maličkých, širokých snad ani ne na velikost jednoho pokoje. V úplném centru uliček těchto idylických domků pak stojí honosný velký pozlacený orloj, který ukazuje kromě času taky třeba dráhu měsíce.
Rouen je významný i tím, že tu byla v roce 1431 na hranici upálena Johanka z Arku. Na její počest byl přímo na hlavním náměstí postaven obrovský novodobý kostel, který sice člověk rozhodně nepřehlédne, o tom, jak souzní s okolními hrázděnými domky, bych si ale dovolila docela pochybovat.
Benediktinské opatství v Jumièges bylo duchovním centrem Normandie už od desátého století, jeho příběh byl ale provázen válkami, při nichž bylo několikrát kompletně zničeno: poprvé v 9. století Vikingy, poté v době stoleté války, kdy území ovládali Angličané, a definitivní ránu ve třináctém století přestavěnému opatství uštědřila velká francouzská revoluce. Od té doby klášter chátral, až získal svou dnešní podobu magické zříceniny.
Ještě dramatičtější historii má hrad Gaillard, který v době stoleté války tvořil strategickou hranici mezi Francouzi a Angličany. Kdo získá hrad, získá celou Normandii, platilo tehdy a úspěšní nakonec byli Francouzi. Hrad nechal postavit ve 12. století Richard Lví srdce a právě kvůli strategické poloze ho nechal vybavit velice propracovanými obrannými prvky, včetně mohutné hlavní věže se skosenými zdmi, které lépe odolávaly dělovým koulím. Právě významná poloha se nakonec hradu stala osudnou, když na konci 16. století francouzský král nařídil jeho demolici, aby nemohl být zneužit a neohrožoval bezpečnost obyvatel okolních vesnic a městeček.
