Archiv pro štítek: Hrady Kachnou spatřené

Hasištejn kdysi strážil obchodní cestu do Německa, dnes shlíží na čoudící komíny elektrárny

Na ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka nedaleko Chomutova stojí zřícenina hradu Hasištejn. Hrad vybudovaný na počátku 14. století měl velký strategický význam, protože chránil horské průsmyky, kterými vedly důležité obchodní cesty z Německa. Když vystoupáte na vyhlídkovou věž, překvapí vás dnes ale úplně jiný pohled, v podhradí se totiž nachází elektrárna Prunéřov s obrovskými chladícími věžemi a vysokými komíny zahalenými v mraku kouře.

Hasištejn

Když si chcete únětické pivo zasloužit: Pořádná procházka z Kralup přes Budeč a Okoř

Cestou z Kralup podle Zákolanského potoka si prohlédnete románskou rotundu Přemyslovců v Budči  i slavnou zříceninu hradu Okoř a na závěr vás pak čeká zasloužená odměna: vynikající pivo z pivovaru v Úněticích. Výlet je vhodný spíše pro zdatnější turisty, i oni ale po dvaceti pěti kilometrech jistě do pivovaru dorazí pořádně žízniví. A kdo si chce trasu zkrátit, popojede vlakem až do Zákolan, které jsou mimochodem rodištěm Antonína Zápotockého.

Okoř

Zvířetice: Máchova romantika i statečná kachna

Zvířetice jsou jedním z těch hradů, které jsou dostatečně pobořené k vytvoření romantické atmosféry a zároveň dostatečně zachovalé, aby na nich stále ještě bylo co k vidění. Ostatně Zvířetice lákaly poutníky už od dob Karla Hynka Máchy a oblíbeným cílem výletníků zůstávají dodnes. Hrad v údolí řeky Jizery má navíc výhodu v tom, že ho můžete vidět z nadhledu, který nabízí jeho z víc než třicet metrů vysoká věž.

Zvířetice

Valdek: Zřícenina, která střeží vojenský prostor Brdy

Už od třináctého století stojí v lesích uprostřed Brd hrad Valdek. Postavit ho dal rod Buziců, v 15. století byl nějakou dobu i v držení krále Václava IV. a už od počátku 17. století pustl. Zásadní ránu mu ale zasadilo až století dvacáté, kdy se Brdy změnily v jeden obrovský vojenský prostor a dostat se k hradu tak bylo prakticky nemožné. Až posledních několik let se začal vojenský prostor pomalu otevírat lidem a na Valdek tak bylo možné legálně zajít alespoň o víkendech. Auta sem ale stále nesmí a hrad se tak stává ideálním cílem pěších nebo cyklistických výletů.

Valdek

Vařit je na Roupově stále kde, přestože z něj nezbylo skoro nic

Na zříceninách se zachovalo ledacos, tu je dominantou věž, jinde brána nebo příkop. Úplně jinak je to ale na Roupově nedaleko Přeštic na jižním Plzeňsku. Ze zříceniny hradu se tu jako jediná nepoškozená část zachoval komín, respektive dymník, tedy vysoký komín odvádějící kouř rovnou z celé místnosti, jak zjistíme, když prozkoumáme zdejší zachovalou černou kuchyni.

Roupov

Helfštýn: Hrad, který byste dobývat nechtěli

Když výlet, tak na hrad…ideálně tak trochu zřícený a pořádně veliký. Právě takový je moravský Helfštýn, který se čtyřmi nádvořími, šesti branami a systémem hradeb a valů z 18. století patří mezi největší hrady ve střední Evropě. Za svou impozantní velikost vděčí hrad hlavně častým přestavbám, původně byl totiž Helfštýn malým hrádkem, který založil na začátku 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy.

Helfštýn

Krakovec: Zřícenina, kde je stále co objevovat

„Hradní zřícenina je jako polonahá ženská, stále je co objevovat,“ přivítal nás pan kastelán na Krakovci. A zrovna pro Krakovec tato pravda určitě platí, protože je zbořený tak právě akorát, aby se v něm dalo ledacos číst, jen se člověk musí pozorně koukat.

Krakovec

Kuks: Dokonalé sepětí krajiny, architektury a umění

Kuks a jeho okolí jsou ukázkou toho, že když se spojí mimořádný mecenáš s talentovaným umělcem, vznikne dílo, které ani po staletích neztrácí na své působivosti. Kuks je totiž neoddělitelně spojen s osobou jednoho z nejvzdělanějších šlechticů barokní doby s mimořádným citem pro umění, hraběte Františka Antonína Šporka. Špork zdědil, spolu s Lysou nad Labem, po svém otci také Hradiště nedaleko Dvora Králové, blízko něhož byl nalezen léčivý pramen a tak mohl začít příběh vzniku propracované kulturní krajiny s lázněmi a hospitálem. Kuks tak dodnes zůstává příkladem citlivého propojení krajiny, architektury a umění, a to i přesto, že se dneška všechny Šporkovy stavby nedožily.

Kuks

Jezeří, zámek na hraně dolu

Jezeří bylo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné krajině na česko-německém pomezí. Pak ale začaly uhelné doly rychle ukusovat krajinu a zámek nebyl daleko svého zániku. Od devadesátých let se sem pomalu vrací život, opravit stovky místností ale není jednoduché a tak na Jezeří spíš než vyzdobené pokoje známé z ostatních českých zámků můžete čekat trochu ošuntělou romantiku. A hlavně nezaměnitelnou atmosféru místa, které se svému zániku snad ubrání.

Jezeří