Máte rádi výhledy na Slapskou přehradu, ale přelidněný Máj ani zavřená Smetanova vyhlídka nejsou nic pro vás? Pokud navíc oceníte procházku po okolních lesích, mám pro vás tip na výlet k vyhlídce Zadka nad osadou Ztracenka. V jedné z prvních českých osad pak nasajte trampskou atmosféru a po naučné stezce Svatojánské proudy můžete pokračovat buď do Štěchovic, nebo zpět na hráz Slapské přehrady.
Kopcovité okolí Malé Skály je krásné už jen svými hlubokými lesy a v nich ukrytými skalními útvary. Harmonicky sem ale zasáhla také lidská ruka, už ve středověku využívali skalních masivů ke své obraně hrady Vranov či Frýdštejn. Doslova zabydlel pak zdejší skalky v 19. století majitel panství továrník Franz Zachariáš Römisch, který kolem pozůstatků hradu Vranova nechal vybudovat takzvaný Pantheon, jehož jednotlivé pomníky a sochy připomínají slavné tehdejší doby.
Pokud jste se pokochali Kroměřížskými zahradami a chcete sezení v útulných kavárničkách na zdejším náměstí vyměnit za trochu nenáročného pohybu, vydejte se na výlet na kole rovinami Hané. Ty v celé šířce uvidíte z věže zámku v Tovačově. U města si pak ještě prohlédněte památník bitvy pruských a rakouských vojsk a už se můžete vydat do Prostějova. A protože kilometry téměř bez jediného kopce zvládnete celkem rychle, zbyde čas zajet ještě k Plumlovské přehradě, kde vás kromě odpočinku u vody překvapí i vysoko nad hladinou se tyčící zámek.
Vyšlápněte si vzhůru na beskydské kopce do království boha Radegasta. Z Radhoště se pak vydejte na nedaleké sedlo Pustevny, kde můžete obdivovat různorodé ornamenty zdobící Jurkovičovy chaty Libušín a Maměnka. Dřevěné útulny se po ničivém požáru podařilo obnovit do podoby, jakou měli na počátku 20. století. A až se nebudete chtít škrábat na kopec, vyhraďte si klidně celý den na prozkoumání rožnovského skanzenu, kde kromě roubených vesnických domků i honosnějších městských stavení uvidíte taky mnohá funkční zařízení jako větrný mlýn, pilu či hamr. Vidět tu můžete také ukázky tradičních řemesel a mezi domky pobíhají spousty domácích zvířat.
Toulejte se Lužickými horami z městečka Jiřetín pod Jedlovou plného roubenek vzhůru na křížovou cestu s kaplí Božího hrobu. Pořádné stoupání vás ale teprve čeká, hora Jedlová se vám ale za náročný výšlap odvděčí rozhlednou, ze které uvidíte snad celé severní Čechy. Zato na zříceninu Tolštejn seběhnete snadno, přitom si tu kromě pozůstatků hradních zdí užijete i mnohé výhledy, třeba do sousední německé Lužice. Od hradu už je to jen kousek z kopce dolů na vlakové nádraží Jedlová, kde vás čeká jedna z nejpříjemnějších český „nádražek“ vůbec, kde si ještě rádi necháte ujet nějaký ten spoj…
Český Krumlov není jen o památkách a davech turistů, můžete si odtud udělat také pohodový celodenní výlet, nejprve vlakem ke krásnému gotickému cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna a pak pěkně po svých zdolat vrchol hory Kleť a užít si dalekých výhledů ze zdejší rozhledny. A večer už se zase můžete kochat nasvíceným českokrumlovským zámkem.
Procházka po výhledech na hladinu vodní nádrže Orlík začneme návštěvou zříceniny hradu Vrškamýk u Kamýku nad Vltavou, který kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků. Další putování už půjde od vyhlídky k vyhlídce, nejprve se přes hladinu Vltavy podíváme na výběžek zvaný Solenická podkova, poté se projdeme po hrázi Orlické přehrady a na závěr vystoupáme na rozhlednu Milada, z níž jsou krásně vidět nejen všechna navštívená místa a hladina přehrady, ale třeba až vrcholky Šumavy.
Vrch Raná v Českém středohoří možná znáte jako místo, odkud vzlétají paraglidisté. Hora zničehonic vystupující z roviny nedaleko Loun může ale být i pěkným cílem výletu. Vede sem turistická značka, z vrcholku je krásný výhled na další sopečné kopečky, které vyrůstají ze všech stran po okolí… a také můžete pozorovat odvážlivce na létajících strojích, kteří se rozběhnou z kopce a za chvilku už krouží nad nedalekým polem.
Fascinuje vás skalnatá krása v lesích Českosaského Švýcarska, ale u Pravčické brány je vám trochu těsno? Zkuste vyrazit z druhé strany od Nového Boru, navštívit můžete čedičové varhany Panská skála u Kamenického Šenova, kochat se výhledy ze skal nad Dolním Pryskem, pátrat po minulosti Pustého zámku a objevit v lese skrytou křížovou cestu Bratrské oltáře. Na závěr vás přivítá malebné městečko Česká Kamenice.
Ve Slavkovském lese se můžete toulat divokou přírodou, obdivovat krásné stavby a dojde i na daleké výhledy. Ve zdejších lesích najdete pozůstatky vulkanické činnosti, které se dnes projevují jako minerální praveny či pořádně smradlavé bahenní sopky. Prozkoumejte také tajemná rašeliniště či malebné rybníky, navštívit můžete i letní sídlo kancléře Metternicha na zámku Kynžvart a celý kraj uvidíte z krásné rozhledny na Krásenském vrchu.
Odlehlá krajina ve výběžku severní Moravy zakousnutém do okolního Polska láká nejen svou tajemnou atmosférou místa, které lidé skoro opustili, ale taky krásnou přírodou ideální třeba pro cyklovýlet. Ani s kolem ale nesmíte vynechat osoblažskou úzkokolejku, po níž o letních víkendech jezdí parní vlaky, které dokonale doplňují atmosféru opuštěných nádražíček podél trati. Jakousi vstupní branou do Osoblažského výběžku vám může být Město Albrechtice, kde si zdejší krajinu prohlédnete pěkně svrchu z pozoruhodné rozhledny tvořené hned dvěma propojenými věžemi.
V podhůří Šumavy kolem Klatov najdete kromě krásné přírody a dalekých výhledů na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Samotné Klatovy by mohly sloužit jako učebnice architektury, obdivovat tu můžete klasické uspořádání měst zakládaných ve třináctém století s velkým náměstím a šachovnicovou sítí ulic. To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek Černé věže, z níž je město jako na dlani. Komu by to ještě nestačilo, může se vydat na nedaleký hrad Klenová, který kromě krásných výhledů na Šumavu nabízí i galerii soch pod širým nebem.
Malebný Blatenský příkop v krušnohorských lesích je jedním z pozůstatků těžby rud, která bývala pro tuto horskou oblast hlavním zdrojem obživy. Od šestnáctého století až do poloviny století dvacátého byl kanál užitečný nejprve pro čištění rud, později jako pohon výrobních zařízení, ale sloužil také pro plavení dřeva či k zajištění dostatku vody pro případ požáru. Dnes kolem kanálu vede naučná stezka, nejprve si ale projdeme městečko Horní Blatná, zchladíme se ve Vlčích jámách plných ledu a vše si obhlédneme z rozhledny na Blatenském vrchu.
Kolem obce Hudlice se to vyhlídkami jen hemží. Přímo na okraji vesnice se tyčí výrazná Hudlická skála, která nabízí široký rozhled do kraje, jen o pár kilometrů dál nedávno vznikla rozhledna Máminka, která láká nejen na pěkné výhledy, ale její dřevěná konstrukce od architekta Rajniše potěší také milovníky architektury. A pokud vám ani tyto pohledy do dálky ještě nestačily, vyrazte směrem k Berounu na krásnou starou rozhlednu Děd, ze které je perfektně vidět město, kde lze procházku stylově zakončit ve zdejším příjemném pivovaru.
Děčín, stejně jako mnohá další severočeská města, nemá zrovna pověst výletního cíle, nenechte se ale splést. Vždyť přímo z centra vyjdete městským parkem na skály, z nichž je nádherný výhled na kaňon Labe. Po takzvaném Růžovém hřebeni můžete dojít až do Hřenska a na parádní vyhlídky z vysokých pískovcových skal tu narazíte na každém kroku. Pokud ale máte stejně jako já rádi místa podivná, někdy chátrající a tak trochu tajemná, můžete se zastavit a nasát atmosféru hned na okraji Děčína…
V mírně zvlněné krajině kolem Sedlčan je toho k vidění mnoho. Vyrazíte-li sem na bicyklu, můžete propojit prohlídku města hermelínu s návštěvou tajemné zříceniny větrného mlýna v Příčovech a ještě se podívat po kraji z rozhledny s poetickým názvem Drahoušek.
Les Království je jedna z nejkrásnějších českých přehrad, kamenné věže v pseudogotickém stylu s červenou stříškou na hrázi připomínají spíše nějaký hrad, než technickou stavbu. Navíc se nachází v malebné krajině pozvolna se zdvihajících vrchů Podkrkonoší. Návštěvu přehrady tak rozhodně stojí za to spojit s výletem po okolních kopcích, třeba až k vrcholu Zvičina s neobvyklou otočnou rozhlednou.
Krajina na pomezí Jizerských hor a Krkonoš kolem obce Příchovice prý byla předobrazem bájného Liptákova a stopy českého génia Járy Cimrmana tu najdete dodnes. Výhledu na malebnou kopcovitou krajinu si užijete hned ze dvou rozhleden: zatímco Štěpánka shlíží na Kořenov už od devatenáctého století, Cimrmanův plán vystavět v podhorské krajině maják se splnil až před pár lety.
Prohlídka kdysi hornického města Ostravy může být pořádné dobrodružství. Podíváte se třeba na vrcholek vysoké pece a ještě o kousek výš, nebo klidně i dolu do dolu. Rychlý rozvoj těžby uhlí navíc v poválečných letech přinesl potřebu ubytovat obrovské množství lidí a tak v ostravské části Poruba vzniklo unikátní architektonické dílo – město ve městě ve stylu socialistického realismu. Komu by to nestačilo, může se vypravit na nejvyšší radniční věž v Česku, haldu, která dodnes uvnitř doutná, nebo třeba na most, který hlídá tank.
Benešovsko se rozhodlo ukázat jako turisticky přívětivý region a podařilo se jim to vskutku s rozhledem. Výsledkem je totiž nová rozhledna Špulka, která se dokonce stala českou rozhlednou roku 2014. Rozhledna vyrostla na vrchu Březák nedaleko Lbosína na místě, kde do šedesátých let stála dřevěná triangulační věž. Nová věž ze dřeva a oceli je věrná svému názvu a opravdu má tvar špulky, díky němuž se okraje vyhlídkové plošiny ve výšce 30 metrů tak trochu vznáší, což je o to dobrodružnější, že je skrze podlahu plošiny vidět dolů. Kdo se kromě výhledů na okolní krajinu podívá i pod vlastní novy, uvidí navíc pod rozhlednou vydlážděnou mapu okolních obcí, které se zasloužily o její vznik.
Na nejvyšším vrcholu moravských Chřibů stojí krásná kamenná rozhledna, která vypadá, jako by tu byla odjakživa. To je ale omyl, rozhledna totiž pochází z roku 2004 a je tak po dlouhých sedmdesáti letech vůbec první nově postavenou kamennou rozhlednu v Česku.
