Ve Slavkovském lese se můžete toulat divokou přírodou, obdivovat krásné stavby a dojde i na daleké výhledy. Ve zdejších lesích najdete pozůstatky vulkanické činnosti, které se dnes projevují jako minerální praveny či pořádně smradlavé bahenní sopky. Prozkoumejte také tajemná rašeliniště či malebné rybníky, navštívit můžete i letní sídlo kancléře Metternicha na zámku Kynžvart a celý kraj uvidíte z krásné rozhledny na Krásenském vrchu.
Odlehlá krajina ve výběžku severní Moravy zakousnutém do okolního Polska láká nejen svou tajemnou atmosférou místa, které lidé skoro opustili, ale taky krásnou přírodou ideální třeba pro cyklovýlet. Ani s kolem ale nesmíte vynechat osoblažskou úzkokolejku, po níž o letních víkendech jezdí parní vlaky, které dokonale doplňují atmosféru opuštěných nádražíček podél trati. Jakousi vstupní branou do Osoblažského výběžku vám může být Město Albrechtice, kde si zdejší krajinu prohlédnete pěkně svrchu z pozoruhodné rozhledny tvořené hned dvěma propojenými věžemi.
V podhůří Šumavy kolem Klatov najdete kromě krásné přírody a dalekých výhledů na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Samotné Klatovy by mohly sloužit jako učebnice architektury, obdivovat tu můžete klasické uspořádání měst zakládaných ve třináctém století s velkým náměstím a šachovnicovou sítí ulic. To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek Černé věže, z níž je město jako na dlani. Komu by to ještě nestačilo, může se vydat na nedaleký hrad Klenová, který kromě krásných výhledů na Šumavu nabízí i galerii soch pod širým nebem.
Malebný Blatenský příkop v krušnohorských lesích je jedním z pozůstatků těžby rud, která bývala pro tuto horskou oblast hlavním zdrojem obživy. Od šestnáctého století až do poloviny století dvacátého byl kanál užitečný nejprve pro čištění rud, později jako pohon výrobních zařízení, ale sloužil také pro plavení dřeva či k zajištění dostatku vody pro případ požáru. Dnes kolem kanálu vede naučná stezka, nejprve si ale projdeme městečko Horní Blatná, zchladíme se ve Vlčích jámách plných ledu a vše si obhlédneme z rozhledny na Blatenském vrchu.
Kolem obce Hudlice se to vyhlídkami jen hemží. Přímo na okraji vesnice se tyčí výrazná Hudlická skála, která nabízí široký rozhled do kraje, jen o pár kilometrů dál nedávno vznikla rozhledna Máminka, která láká nejen na pěkné výhledy, ale její dřevěná konstrukce od architekta Rajniše potěší také milovníky architektury. A pokud vám ani tyto pohledy do dálky ještě nestačily, vyrazte směrem k Berounu na krásnou starou rozhlednu Děd, ze které je perfektně vidět město, kde lze procházku stylově zakončit ve zdejším příjemném pivovaru.
Děčín, stejně jako mnohá další severočeská města, nemá zrovna pověst výletního cíle, nenechte se ale splést. Vždyť přímo z centra vyjdete městským parkem na skály, z nichž je nádherný výhled na kaňon Labe. Po takzvaném Růžovém hřebeni můžete dojít až do Hřenska a na parádní vyhlídky z vysokých pískovcových skal tu narazíte na každém kroku. Pokud ale máte stejně jako já rádi místa podivná, někdy chátrající a tak trochu tajemná, můžete se zastavit a nasát atmosféru hned na okraji Děčína…
V mírně zvlněné krajině kolem Sedlčan je toho k vidění mnoho. Vyrazíte-li sem na bicyklu, můžete propojit prohlídku města hermelínu s návštěvou tajemné zříceniny větrného mlýna v Příčovech a ještě se podívat po kraji z rozhledny s poetickým názvem Drahoušek.
Les Království je jedna z nejkrásnějších českých přehrad, kamenné věže v pseudogotickém stylu s červenou stříškou na hrázi připomínají spíše nějaký hrad, než technickou stavbu. Navíc se nachází v malebné krajině pozvolna se zdvihajících vrchů Podkrkonoší. Návštěvu přehrady tak rozhodně stojí za to spojit s výletem po okolních kopcích, třeba až k vrcholu Zvičina s neobvyklou otočnou rozhlednou.
Krajina na pomezí Jizerských hor a Krkonoš kolem obce Příchovice prý byla předobrazem bájného Liptákova a stopy českého génia Járy Cimrmana tu najdete dodnes. Výhledu na malebnou kopcovitou krajinu si užijete hned ze dvou rozhleden: zatímco Štěpánka shlíží na Kořenov už od devatenáctého století, Cimrmanův plán vystavět v podhorské krajině maják se splnil až před pár lety.
Prohlídka kdysi hornického města Ostravy může být pořádné dobrodružství. Podíváte se třeba na vrcholek vysoké pece a ještě o kousek výš, nebo klidně i dolu do dolu. Rychlý rozvoj těžby uhlí navíc v poválečných letech přinesl potřebu ubytovat obrovské množství lidí a tak v ostravské části Poruba vzniklo unikátní architektonické dílo – město ve městě ve stylu socialistického realismu. Komu by to nestačilo, může se vypravit na nejvyšší radniční věž v Česku, haldu, která dodnes uvnitř doutná, nebo třeba na most, který hlídá tank.
Benešovsko se rozhodlo ukázat jako turisticky přívětivý region a podařilo se jim to vskutku s rozhledem. Výsledkem je totiž nová rozhledna Špulka, která se dokonce stala českou rozhlednou roku 2014. Rozhledna vyrostla na vrchu Březák nedaleko Lbosína na místě, kde do šedesátých let stála dřevěná triangulační věž. Nová věž ze dřeva a oceli je věrná svému názvu a opravdu má tvar špulky, díky němuž se okraje vyhlídkové plošiny ve výšce 30 metrů tak trochu vznáší, což je o to dobrodružnější, že je skrze podlahu plošiny vidět dolů. Kdo se kromě výhledů na okolní krajinu podívá i pod vlastní novy, uvidí navíc pod rozhlednou vydlážděnou mapu okolních obcí, které se zasloužily o její vznik.
Na nejvyšším vrcholu moravských Chřibů stojí krásná kamenná rozhledna, která vypadá, jako by tu byla odjakživa. To je ale omyl, rozhledna totiž pochází z roku 2004 a je tak po dlouhých sedmdesáti letech vůbec první nově postavenou kamennou rozhlednu v Česku.
