Archiv štítku: Liberecký kraj

Z Berlína do Prahy na kole kolem jezer a Sprévy i přes Lužické hory

Z Berlína jsme vyrazili k jeho příměstským jezerům a dál kolem Sprévy do oblasti Lužických Srbů. Spreewaldem, krajem kanálů a kyselých okurek, jsme projeli až do jeho hlavního města Chotěbuzi. Po dokonalém asfaltu cyklostezek kolem rekultivovaných jezer a bývalých i současných elektráren jsme se dostali až do srdce Krabatova kraje, kde ožívají lužické pověsti. Z Budyšína už je to podél Sprévy jen kousek na české hranice do Šluknovského výběžku. Po známých místech Lužických hor, k hastrmanovým Holanským rybníkům a dál Kokořínskem jsme dojeli až do středních Čech, kde jsme na hranici Prahy překonali 666 kilometrů.

Zasněžené dobrodružství v údolí Jizery: Vydejte se od spálovské vodní elektrárny po Riegrově stezce do Semil

Riegrova stezka ze Spálova do Semil v zimě kromě lávek a tunelů láká na celé ledopády rampouchů. Nechybí výhledy na zamrzlou Jizeru ani okolní skály. Okruh můžete uzavřít vysoko nad údolím po Kamenického cestě, která je ale s větším množstvím kluzkého sněhu celkem dobrodružná. Hned na začátku trasy ve Spálově nepřehlédněte secesní vodní elektrárnu, které její podobu dokonale doplňující kaňon řeky dal slavný architekt Emil Králíček.

Krajem tajemných skalních reliéfů od hradu Sloup přes cvikovský pivovar mezi roubenky do Mařenic

Reliéfy s náboženskými motivy, ale také drobné kapličky, různě upravené jeskyně či jednoduchá sedátka, to vše můžete najít v pískovcových skalách kolem Cvikova na úpatí Lužických hor. Pátrat po skalkách zručně upravených zdejšími lidovými umělci vyrazte ze Sloupu, kde již z dálky nepřehlédnete výrazný skalní suk, jehož jeskyně a terasy ve středověku sloužily jako skalní hrad, později poskytovali úkryt poustevníkům. První z reliéfů najdete v sousední obci Radvanec a pak už mějte oči otevřené celou cestu do Cvikova, kde se za pozorné pátrání po pískovcových skvostech můžete odměnit v místním pivovaru. Poté se ale vydejte dále na cestu, nejpropracovanější díla vás teprve čekají. Postupně budete míjet skalní kapli ve tvaru antického chrámku, do pískovce vytesaný oltář Nejsvětější trojice či reliéf znázorňující útěk do Egypta. Výlet zakončíte v Mařenicích s barokním kostelem a kaplí nad vesnicí s výhledem do širokého okolí.

Od čedičových varhan do malebné Kamenice s tajemnými lesními oltáři

Fascinuje vás skalnatá krása v lesích Českosaského Švýcarska, ale u Pravčické brány je vám trochu těsno? Zkuste vyrazit z druhé strany od Nového Boru, navštívit můžete čedičové varhany Panská skála u Kamenického Šenova, kochat se výhledy ze skal nad Dolním Pryskem, pátrat po minulosti Pustého zámku a objevit v lese skrytou křížovou cestu Bratrské oltáře. Na závěr vás přivítá malebné městečko Česká Kamenice.

Krajem hastrmanovým od Holanských rybníků vzhůru na Vlhošť

Ranní mlha se pomalu zdvihá nad vodní hladinou a zdálky z ní vystupuje silueta zvláštní oblé hory. Zdá se vám, že jste zahlédli na hladině přejít postavu… Není to nemožné, tady jste totiž v kraji hastrmanově. A kopec na obzoru nemůže nic jiného, než tajemný Vlhošť.

K protržené přehradě za děsivým příběhem z minulosti Jizerských hor

Přehrada na řece Bílé Desné nad Josefovým dolem v nadmořské výšce víc než osm set metrů byla postavena na ochranu před povodněmi v roce 1915. Hned v září následujícího roku se ale protrhla a způsobila něco ještě mnohem horšího. Bylo to neštěstí, jaké nepamatoval ani tento drsný horský kraj, přívalová vlna zabila přes šedesát lidí a další stovky připravila o střechu nad hlavou i o obživu. Zbytky přehrady dodnes stojí, zachovala se šoupátková věž, z níž katastrofu pozoroval hrázný, části hráze a podzemní štola, která odváděla vodu do sousední nádrže Souš. Ruiny přehrady se nacházejí nedaleko stop Jizerské magistrály, takže to vše v zimě můžete vidět na běžkařském výletu.

Závrať, kam se podíváš: Nebojte se výšek ani davů, Hruboskalsko za to stojí

Skalní město Hruboskalska mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova je snad nejoblíbenějším cílem turistů v Česku. Pokud se vám ale podaří vyrazit mimo sezonu, ve všední den, nebo dokonce obojí, můžete se mezi vysokými skalami a strmými kaňony toulat skoro sami. A je se rozhodně na co dívat, skalních věží je tu přes 400 a nejvyšší z nich se tyčí až do výšky padesáti metrů.

Za Cimrmanem do Podkrkonoší, na rozhlednu i na maják

Krajina na pomezí Jizerských hor a Krkonoš kolem obce Příchovice prý byla předobrazem bájného Liptákova a stopy českého génia Járy Cimrmana tu najdete dodnes. Výhledu na malebnou kopcovitou krajinu si užijete hned ze dvou rozhleden: zatímco Štěpánka shlíží na Kořenov už od devatenáctého století, Cimrmanův plán vystavět v podhorské krajině maják se splnil až před pár lety.

Pěšky i na běžkách po českých i polských horách

Pokud se chystáte vyrazit na výlet do Krkonoš a nejste zrovna fanoušci prudkých výstupů nebo v případě běžkařů prudkých sjezdů, nabízí příjemnou alternativu česko-polské pomezí kolem Harrachova. Na české straně láká k vycházce údolí říčky Mumlavy s ne příliš vysokým, ale o to krásnějším vodopádem, který obzvlášť vynikne v zimě, kdy ho pokryje lesklá ledová vrstva i sněhové čepice. Polská strana zase nabízí ideální řešení pro milovníky pohodového běžkování nebo cyklistiky, kteří se tu mohou prohánět po širokých pozvolných cestách, na jejichž konci je navíc čeká sladká odměna v jedné z útulných horských chat.