Archiv štítku: Za hranice

Do termálů, přes Dunaj i mezi monumentální stavby vánoční Budapešti

Kdyby měl Budapešť charakterizovat jeden element, určitě to bude voda. Té si nejlépe užijete v některých z místních termálních lázní, teplota jejichž bazénů sahá až skoro ke čtyřiceti stupňům. Důležitou vodní linkou, dělící město na Budu a Pešť, je pak řeka Dunaj. Tu překonává několik mostů, nejstarší z nichž je řetězový, který oba břehy řeky propojil až v polovině 19. století. Mimochodem z této doby pochází značná část budapešťských památek. O co méně jsou staré než třeba ty pražské, o to jsou monumentálnější, třeba jako budova maďarského parlamentu, nebo široké bulváry s honosnými paláci, kostely i synagogami.

Portugalskem až na kraj světa, k majáku Cabo da Roca i do pohádkové Sintry

Při návštěvě portugalského Lisabonu se můžete vydat na úplný okraj Evropy, konkrétně na nejzápadnější bod kontinentu. Ten se nachází na výběžku zvaném Cabo da Roca s majákem a nádherným výhledem na vysoká skaliska i nekonečný oceán. Cestou se zastavte také ve městečku Sintra, bývalém letním sídle portugalských panovníků plném všemožných paláců, vil a zámečků. V zahradě jednoho z nich dokonce najdete věž, která vede hluboko pod zem. Pokud raději míříte do historie, můžete vystoupat k ruinám maurského hradu a užít si atmosféru dávných dob i daleké výhledy.

Za dobrodružstvím zámořských i gurmánských objevů v uličkách Lisabonu

Lisabon si jedete spíš užít, než jen vidět. Ochutnejte horké koláčky pastel de nata v sousedství belémské katedrály, toulejte se podvečerní Alfamou a zastavte se na visňovku Ginju u některého z otevřených okének, kde vám ji místní babička nalije do čokoládového panáku. Když pak ještě chvíli posedíte na schodech u řeky Tejo s výhledem na visutý most připomínající sanfranciský Golden Gate, nebude vám chybět vůbec nic…

Banátské prázdniny jako u babičky

„Jez, když máš hlad,“ byla nejčastější věta našich hostitelek v rumunském Banátu. Čeští krajané jsou totiž nesmírně pohostinní a vandr po banátských horách se tak podobal prázdninám u babičky na vesnici. Přitom jsme přijeli hlavně kvůli toulání po liduprázdných kopcích s dalekými výhledy.

Amsterdam, procházku kolem kanálů si dám

Amsterdam to jsou uzoučké uličky s domy sklánějícími se nad kanálem, spousty tulipánů, ulice plné cyklistů, ale také coffee shopy či neuvěřitelně živá čtvrť červených luceren. Hlavní město Nizozemska je také ideálním cílem pro milovníky umění, kteří sem jezdí za Rembrandtem a Van Goghem. A kdo na cestách rád zkouší různé dobroty, jistě ocení obrovské kornouty horkých křupavých hranolek či neskutečně sladké vafle plněné karamelem.

Po Berlíně pohodově, ne však líně

Jak už tomu u velkoměst bývá, je Berlín natolik rozmanitý, že za jedinou návštěvu určitě všechny jeho krásy nepojmete. Ostatně, jen v Berlínských muzeích by se daly strávit celé týdny, stejně jako ochutnáváním různorodých chutí, nebo třeba touláním po četných bleších trzích. Pojďme si tedy udělat alespoň stručnou procházku, která ukáže z každého něco – západ i východ, historii dávnou i pouhých pár desetiletí starou, architekturu ještě novější…

Lužické doly nahradila jezera, místo rypadel se tu teď prohánějí bruslaři

Příroda, která vznikla lidskýma rukama, přivítá kousíček za česko-německými hranicemi přívětivě milovníky cyklistiky, in-line bruslení i vodních sportů. Lužická jezerní krajina je dnes příjemným místem pro sportovně laděnou dovolenou či prodloužený víkend. Přitom ještě před pár desítkami let tu bývaly hnědouhelné doly. Snad největší rekultivační projekt v Evropě ale dokázal, že když se chce, dá se zachránit ledacos…

Pralesy východoslovenského Vihorlatu skrývají jedinečné dřevěné kostelíky

Vihorlatský prales na samém východě Slovenska, to je především toulání hlubokými liduprázdnými bukovými lesy a výstupy na vrcholy s dalekým rozhledem. Celé pohoří přehlédnete ze skalisek na vrcholu Sninský kameň, pod ním můžete obdivovat krásné jezero Morské oko. Stačí vyjít z lesů do vesniček pod horami a potkáte další vihorlatský unikát, dřevěné řeckokatolické kostelíky.

Slovenskem až na východ, z krásných Košic do Warholových Mezilaborců

Za ikonou pop-artu Andy Warholem nemusíte vyrazit jen za oceán, nejkratší cesta k místům spojeným s tímto světoznámým výtvarníkem vede na východ, konkrétně na slovensko-polské pomezí do městečka Medzilaborce. Cestou rozhodně nevynechejte metropoli východního Slovenska, pozoruhodně živé Košice plné krásných architektonických památek.

Lužická ležící Eiffelovka shlíží na jezerní krajinu a připomíná její hornickou minulost

Obří dopravník F60 vypadá, jako by pocházel z jiné planety, najdete ho ale nedaleko od českých hranic v německé Lužici. Díky své mohutnosti bývá dopravník nazýván ležící Eiffelovka. Kdyby se 502 metrů dlouhý stroj postavil, byl by dokonce ještě o 191 metrů vyšší než slavná pařížská věž. Dopravník byl postaven na přelomu osmdesátých a devadesátých let a v provozu byl pouhých pár měsíců od jara 1991 do léta následujícího roku. Poté došlo k ukončení těžby a železný obr měl být rozebrán, o jeho zachování se ale zasloužila skupina nadšenců a dnes můžete vystoupat na vrcholek konstrukce a rozhlížet se po postupně rekultivované lužické krajině.

Kambodžský život na vodě: plovoucí vesnice na jezeře Tonle Sap

Kambodža není jen Angkor Wat, a pokud do této krásné země vyrazíte, vyplatí se určitě navštívit také plovoucí vesnice na nedalekém jezeře Tonle Sap. Jezero tvoří pro Kambodžu zásobárnu vody, dopravní tepnu i zdroj ryb. Navštívit můžete třeba plovoucí vesnici Kampong Phluk, kde všechny domy, včetně školy či kostela, stojí na vysokých kůlech. Po část roku se mezi domy lze pohybovat po souši, jindy je prostor mezi domy zatopený a nezbytným dopravním prostředkem se stává loďka, kterou tu umí řídit už malé děti.

Chrámy Angkoru: Kamenná krása uprostřed pralesa

Fascinující ruiny chrámů uprostřed pralesa prorůstají kořeny obrovských stromů, snad každičký kousek zdi ale stále ještě zdobí reliéfy a sošky tajemných žen. Takové jsou chrámy Angkoru, komplexu staveb z doby okolo roku tisíc, který se stal symbolem Kambodže. Největším a nejlépe zachovaným chrámem je Angkor Wat, v chrámu Bayon na vás shlížejí stovky tváří a tajemný Ta Phrom je neoddělitelně vrostlý do husté džungle. Rozhodně ale při své návštěvě nezůstávejte u těchto tří nádherných, ale turisty obsypaných chrámů a vydejte se o kousek dál do míst, kde se vám poštěstí v klidu procházet mezi zřícenými stěnami a obdivovat tajemné úsměvy tanečnic, které tu zdobí nejednu stěnu.

Hamburk: Když přístav žije a staré se mísí s novým

Hamburk je přístav, který sice nemá moře, Labe je tu ale tak široké a hluboké, že stokilometrovou vzdálenost od Severního moře zdolají i velké zaoceánské lodě. V minulosti tak hanzovní obchod dělal z Hamburku jedno z nejbohatších měst Německa. Staré město je protkané kanály, stejně jako staré doky, které se postupně mění na moderní kanceláře či muzea a přímo na břehu Labe na ně navazuje čtvrť moderních budov zakončená letos otevřeným novým symbolem Hamburku: Labskou filharmonií.

Za secesí na sever do Rigy

Pokud si myslíte, že cestou na sever můžete potkat jen sychravo a nudu, Riga vás vyvede z omylu. Historické centrum je plné malebných uliček a v létě tu můžete pozorovat výstavné měšťanské domy i kamenné kostely z pohodlí příjemné zahrádky jedné z mnohých kaváren a hospůdek. Opravdový klenot se ale skrývá kousek dál od centra, kde se nachází čtvrť plná zdobných secesních činžáků. Secesních budov je v Rize přes sedm stovek, spolu s Prahou a Vídní vůbec nejvíc na světě.

Uličkami starého Tallinnu až na ponorku či ledoborec

Tallinn je městem na břehu moře, kde se můžete procházet středověkými uličkami, obdivovat domy obchodníků z doby hanzy, nebo si sednout na některou z vyhlídek, koukat na daleký obzor a pozorovat lodě, které sem připlouvají hlavně z Finska. O životě na moři se ale v Tallinnu můžete dozvědět mnohem víc, v námořním muzeu v bývalém hangáru pro hydroplány se podíváte třeba do útrob ponorky, nebo na palubu i do podpalubí ledoborce.

Nikaragua, veselý život pod sopkami

Nikaragua je – stejně jako sousední Kostarika – zemí, kterou je možné cestovat od sopky k sopce. Některé stále ještě chrlí pekelnou síru, jiné už dávno porostl prales a jejich krátery zaplnila veliká jezera. Za prozkoumání stojí i život pod vulkány, zážitkem přitom může být třeba jízda autobusem, nebo nákup na tržišti. A taky jídlo, ať už jde o výborné batidos, tedy čerstvé ovocné šťávy v téměř nekonečných kombinacích, nebo grilované maso doplněné všudypřítomnou směsí rýže s fazolemi a smaženými banány.

Kostarickými pralesy až na kávovou plantáž

Už Kryštof Kolumbus nazval Kostariku bohatým pobřežím a dodnes se tato středoamerická země může chlubit krásnou nedotčenou přírodou – od nádherných pláží a divokých mangrovových porostů na pobřeží až po pralesy a sopky. Deštné lesy jsou plné různých zvířat od motýlů, žab, ještěrek či hadů, přes neuvěřitelné množství ptáků až po opice, lenochody či krokodýly. Hory na severu Kostariky zase pokrývají mlžné pralesy s tajemnou atmosférou a obrovskými mechem a kapradinami porostlými stromy.

Norsko, cesta o jednu roční dobu zpátky

Jižní část Norska, to nejsou jen všudypřítomné fjordy, ale i vysoké hory s ledovými jezery a sněhovými poli, která obývají losi i sobi Jsou to i malebná údolí provrtaná tunely, neuvěřitelně vysoké vodopády, nebo náhorní plošina Hardangervidda s bažinami, prudkými potoky a divokou přírodou. A také historické hanzovní město Bergen, rybářská městečka na březích fjordů a tradiční severská dřevěná architektura, která překvapí travou porostlými střechami.

Bruggy a Gent: Kolem kanálů za větrnými mlýny i čokoládovými pralinkami

V historickém centru belgického městečka Bruggy se střídají úzké uličky středověkého rázu s kanály, díky kterým se městu přezdívá Benátky severu. Atmosféru Brugg dotváří čtyři větrné mlýny, které stojí v parku na kraji města. Neméně idylické centrum s kanály má i o něco větší Gent s impozantním hradem na soutoku řek Leie a Lieve. V Belgii ale nepřijdou zkrátka ani gurmáni, milovníci čokolády ochutnají všelijaké druhy pralinek a nemenší je výběr piva – ale pozor, každý z více než šesti set druhů belgického piva patří jedině do té správné sklenky.

Vídní na sídliště a na nádraží místo na Sachr

Vídeň není jen městem císařovny Sisi, honosných paláců, vídeňského řízku a Sachrova dortu. Je to také živá metropole, která se v průběhu času plní stavbami, často odvážnými, inovativními a občas v až neuvěřitelné velikosti. S rozsáhlou bytovou výstavbou ve Vídni začali v meziválečném období, kdy vznikl třeba komplex sociálních bytů Karl Marx Hof. Na sídlišti Alt-Erlaa zase zjistíme, že i paneláky mohou být estetickým a zároveň pro lidi příjemným způsobem bydlení. Ve Vídni si ale poradili i s konverzí nevyužitých průmyslových objektů a v bývalých plynojemech tak vzniklo místo pro zábavu, nákupy i bydlení. A na závěr bychom neměli zapomenout ani na vídeňské hlavní nádraží, které je důstojnou moderní branou Vídně.

Normandská fascinace mořem

Vysoké rozeklané útesy, dlouhé oblázkové pláže, živé přístavy i malebná lázeňská městečka, to vše je pobřeží francouzské Normandie. Z Paříže to sem nebylo daleko a tak sem už dávno začala vyrážet francouzská smetánka, šlechtici si na pobřeží stavěli svá sídla v rozlehlých zahradách a malíři se zase snažili zachytit dramatické proměny pobřežních útesů v průběhu denních dob i ročních období.

Středověk žije v údolí Seiny

Výška až skoro do nebe a věžiček, fiálek, reliéfků a dalších báječných detailů tolik, až z toho oči přechází…přesně tak si to snad přáli středověcí stavitelé a přesně taková je i katedrála v Rouen. Vlastně je taková i katedrála v leckterém maličkém městečku v údolí Seiny a jistě takové za svých lepších časů bývalo i opatství v Jumiéges. Z toho se do dneška sice dochovaly jen ruiny, jsou to ale ruiny impozantní svou velikostí a středověk z nich doslova dýchá.

Cesta kolem Madagaskaru, ostrova, na který se vejde celý svět

Kdybych měla popsat Madagaskar jediným slovem, nebyl by to lemur, chameleon, a dokonce ani baobab, ale rozmanitost. Rozmanitost ostrova, kde člověk ujede pár stovek kilometrů a dostane se z deštného pralesa do stepní nebo až skoro pouštní krajiny a po dalších pár stovkách kilometrů zase do suchého lesa plného sukulentních stromů, ze kterého vyjde přímo do měsíční krajiny tsing – ostrých vápencových útvarů.

Gruzie: Země svatého Jiří, rozkvetlých velehor a prastarých klášterů

Krásné hory, kde nemusíte za celý den potkat nikoho kromě bači pasoucího ovce, téměř tisíc let staré kostely s nezaměnitelnou atmosférou i města, ve kterých se potkává modernita s pozůstatky sovětské éry: To vše najdete v Gruzii, zemi na pomezí Evropy a Asie a přesto vzdálené jen pár hodin letu. A bát se sem rozhodně nemusí ani méně zkušený cestovatel, v Gruzii je bezpečno, ve městech najdete vše, co potřebujete, a některé části země naopak nabídnou tu pravou atmosféru venkova nezasaženého turistickým ruchem.

Zámky na Loiře: Na návštěvě u francouzské šlechty

Francouzská šlechtická sídla, to není jenom Versailles, ale také jeho předchůdci i následovníci v sídlech francouzské šlechty, ležící třeba v údolí kolem řeky Loiry. Versailles ale mělo také jednoho neméně krásného, i když o něco málo méně známého předchůdce, který se v mnohém stal jeho vzorem. Je jím zámek Vaux-le-Vicomte, který si nechal vystavět ministr Nicolas Fouquet v kraji Brie nedaleko Paříže. Dlouho si ho ale neužil, mít hezčí sídlo než král se totiž většinou nevyplácí…

Univerzity, kanály, klid a pohoda, to je Oxford

Klid anglického maloměsta a slavná univerzita jsou asi dvě nejvýraznější charakteristiky Oxfordu. Ostatně pokud chcete navštívit některou ze starobylých budov v centru města, můžete si být téměř jisti, že zavítáte na univerzitní půdu a možná i tam, kde se točily filmy o Harrym Potterovi. O něco méně známá, ale o nic méně příjemná je třetí zajímavost Oxfordu. Kanál řeky Temže, který Oxfordem prochází, totiž láká k pohodové procházce, která vás dovede do historických vesnic a městeček nebo třeba k rodišti Winstona Churchilla.

New Yorkem po vodě, do výšky i do Asie

Obrovské mrakodrapy a pod nimi davy spěchajících lidí, zarazí člověka New York na první pohled. Když se ale chvilku pozorně dívá, zjistí, že mrakodrapy zdaleka nejsou jeden jako druhý a nepřestanou překvapovat propracovanými zdobnými detaily ve výšce, do níž v běžném evropském městě dosahuje sotva nejvyšší věž. A stejní jsou i Newyorčané, město má neuvěřitelně rozmanitou skladbu obyvatel a tak se během pár minut přesunete ze shonu amerického velkoměsta do pohodových uliček se zahrádkami italských kaváren a o kousek vedle se zase ztratíte ve změti pravého asijského tržiště.

Zimní Varšava nabízí pro zahřátí muzea i horké pivo

O většinu svých historických památek Varšava přišla za 2. světové války, což ale rozhodně nebrání tomu strávit tu příjemný víkend, klidně i teď v zimě. Jedním z velkých lákadel hlavního města sousedního Polska jsou totiž muzea… A pod pojmem muzeum rozhodně nečekejte nudnou budovu plnou zaprášených vitrín, varšavská muzea jsou důkazem, že zábavnou formou lze přiblížit přírodní vědy i moderní historii. Varšava láká i na příjemné prostředí uliček Starého města, kde se budete cítit jako doma. Tedy aspoň do té doby, než si objednáte sklenici horkého piva.

Gastein: lyže, lázně i 140 kroků nad propastí

Pokud se chystáte před příchodem jara ještě vyjet na kratší lyžařský výlet, zdá se Gasteinské údolí být ideální volbou. Z Prahy je to sem méně než 500 kilometrů, sjezdovky jsou rozmanité a dobře upravené, v městečku navíc lákají k polyžařskému relaxu termální lázně. Ani to ale podle místních k nalákání turistů asi nestačilo, a tak pro lyžující návštěvníky vymýšlí jednu atrakci za druhou. Asi nejzajímavější z nich je visutý most na centrálním vrcholu Stubnerkogel, potěší ale i jazzové kapely, které zpříjemňují oběd na některé z horských chat.