Tajemné kouzlo Broumovska hledejte ve skalách i u barokního kostelíku

Broumovsko je kraj tak trochu na konci světa, kde se mísí tajená atmosféra, zvlněná krajina s bizarními skalními městy a v neposlední řadě i neobvyklá díla lidské ruky v podobě barokních kostelů zasazených mezi místní kopečky. Jejich centrem býval benediktinský Broumovský klášter, který stejně jako mnohé kostelíky nezapře autorství Kilána Ignáce Dientzenhofera. Až budete mít barokní nádhery po krk, můžete se toulat některým ze skalních měst, třeba jako my v době pozdního podzimu, kdy skály vykukují z mlhy a poskytují prostor pro vaši představivost, nerušenou davy turistů.

Broumovsko

Kostely podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce byly na území broumovského opatství postaveny na začátku 18. století. Zasloužil se o to opat benediktinského břevnovsko-broumovského opatství Otmar Zinke, pod jehož vedením kraj prosperoval po hospodářské stránce a došlo tak i na rozsáhlou výstavbu. Staré dřevěné kostelíky v blízkosti jednotlivých vesnic přestaly vyhovovat, jinde bylo třeba dostavě svatostánek nový. A tak za poměrně krátkou dobu mezi lety 1709 a 1743 vznikla desítka kostelíků tvořících zdaleka viditelné krajinné dominanty směřující k centru celého kraje, klášteru v Broumově. Krajinu Broumovska v té době zaplnili také mnohé drobné sakrální památky, jako křížky u cest či boží muka.

Snad nejpůsobivěji je z kostelů, které jsme navštívili, do krajiny zasazen kostel svaté Markéty na vršku nad vesnicí Šonov. Stavba je orientována štítovou zdí směrem k broumovskému klášteru, na tuto vstupní zdobně pojatou stěnu pak navazují dvě úhlopříčně pootočené hranolové věže. Stavba kostela, jehož autorství je připisováno Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, začala v roce 1726.

Broumovsko

Na návrší nad vesnicí se nachází také kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, na které shlíží z výrazného místa uprostřed hřbitova. Nedaleko stojí také původní barokní fara. Základní kámen heřmánkovického kostela byl položen 8. listopadu 1722. Stavba podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla dokončena již následující rok, poté následovaly již jen úpravy interiérů. Kostel na půdorysu protáhlého osmiúhelníku s konkávně prohnutými stěnami doplňuje hranolová věž se zaoblenými rohy. Přestože vypadá zvenku oprýskaně, uvnitř kostela se dochovala stropní výmalba zachycující výhled do nebes i zobrazení evangelistů.

Broumovsko

Rovněž kostel svaté Anny ve Vižnově stojí uvnitř hřbitova na mírném kopečku nad vesnicí. Také zde byl autorem architektonického návrhu Kilián Ignác Dientzenhofer, stavbu zahájenou roku 1724 pak vedl zednický mistr z Broumova. Kostel má oválný půdorys s lehce konkávně prohnutými bočními stěnami a je k němu přistavena hranolová věž. Bohužel není v současnosti v příliš dobrém stavu.

Broumovsko

To kostel svatého Jakuba Většího v Ruprechticích už nejspíše uvidíte s novou fasádou, v době naší návštěvy byl totiž pod lešením. Barokní stavba na místě původního dřevěného kostelíka stojí na návrší uprostřed hřbitova. Nedaleko se pak nachází renesanční dvoupatrová zvonice, která sloužila jako hřbitovní brána. Kostel patří mezi ty dříve vystavěné, práce na něm začaly už v srpnu 1720 a autorem projektu byl pravděpodobně Kryštof Dientzenhofer. Stavební práce už ale řídil jeho syn Kilián Ignác.

Poněkud netypickým zástupcem broumovské skupiny je kostel svatého Prokopa v Bezděkově, obci již nespadající do oblasti Broumovska. Také jeho stavba byla zahájena v roce 1724 na popud opata Otmara Zinka a stejně jako u většiny ostatních kostelů je i zde autorem projektu Kilián Ignác Dienzenhofer. Kostel na návrší, které je dnes již součástí obce, byl vystavěn na v té době nezastavěném křížení cest. Kostel má oproti ostatním neobvykle zdobné průčelí a je pěkně opravený.

Posledním z broumovských kostelíků, které jsme navštívili, byl farní kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích. Tuto jednolodní oválnou stavbu, k níž je na východní straně připojena sakristie a na západní straně věž, nejspíše navrhl Kryštof Dientzenhofer. Fotku tohoto kostela si tu ale neprohlédnete, dorazili jsme k němu až za tmy, když jsme mířili do jiného vernéřovického kostela, Soulkostela. Kdysi německý kostel Panny Marie Pomocné byl dlouho opuštěný a chátral, dnes ale našel nový život a konají se tu koncerty a další kulturní akce. A právě koncert v Soulkostele nás vlastně na Broumovsko přivedl.

Broumovsko

A nebylo to rozhodně naposledy, příště se sem chystáme vyrazit s kolem a pořádně si projet krajinu mezi dalšími kostelíky, které jsme ještě neviděli, tedy kostelem sv. Jiří a Martina v Martínkovicích, kostelem sv. Barbory v Otovicích a kostelem sv. Marie Magdaleny v Božanově. V létě dokonce bývají kostely otevřené, tak snad se poštěstí nahlédnout i do interiérů.

Broumovsko

Klášter v Broumově jsme ale rozhodně nevynechali, přestože prohlídka jeho interiérů nás ještě čeká, jak tomu u pozdně podzimních výletů občas bývá. Tento benediktinský klášter byl založený ve 13. století, období největší slávy ale přišlo v době katolické reformace po roce 1620. Za působení opata Zinkeho po roce 1726 byl klášter velkolepě přestavěn podle plánů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vystavěna byla nová budova opatství a vrcholně barokní přestavby se dočkal i klášterní kostel svatého Vojtěcha.

Nejen kulturou lze ale trávit čas na Broumovsku a určitě by byla škoda nevyrazit do místních skal. Teplicko-adršpašské skály bývají v létě sice plné lidí, my měli ale štěstí n tajemně mlhavý den, kdy jsme nepotkali téměř ani nohu. Konkrétně jsme si prošli Teplické skály, které jsou typické svými vysokými skalními stěnami. Z Teplic k nim lze vyrazit po zelené přes vyhlídku Lokomotiva, odkud si prohlédnete skalní masiv na druhé straně údolí.

Broumovsko

Nejzajímavější okruh ale vede na dně údolí, kde se nad hlavami návštěvníků tyčí až sedmdesát metrů vysoké štíhlé skalní věže zajímavých tvarů, označené více či méně vypovídajícími názvy jako Lední medvěd, Pes, Sup, Lahvička inkoustu, Krakonošovo párátko či Ruka se zmrzlinou, nechybí ani Kachna.

S Adršpašskými skálami jsou ty Teplické propojeny asi 4 kilometry dlouhou Vlčí roklí. Také v této části skalního města najdete mnoho skal zajímavých tvarů i názvů, známá je třeba na špičce stojící Homole cukru, nebo Milenci, nejvyšší souskalí v celém Teplicko-adršpašském skalním městě. V Adršpašských skalách najdete také vodopád a dvě jezírka, na jednom z nich je dokonce možné se svézt na loďce.

Broumovsko

Pokud chcete poznat nějaké méně známé skalní útvary, vydejte se na Ostaš. Na této stolové hoře s neobvyklým jménem se nacházejí hned dvě skalní města: Horní labyrint a níže položený Kočičí hrádek s tak úzkými průchody, že by se tu protáhla snad leda kočka. Nedaleko najdete také Sluj českých bratří, asi třicet metrů dlouhou puklinu, kde se podle pověsti tajně scházeli čeští evangelíci. V jejím okolí pak uvidíte mnoho skal opatřených kovovými oky a vrcholovými knihami, Ostaš je totiž oblíbeným místem horolezců.

Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Broumovsko
Total Views: 588 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *