Malé bunkříky i obrovské tvrze, v Orlických horách najdete úplně nejhustší síť českého pohraničního opevnění. Dobrým výchozím bodem toulání po kopcích mezi vojenskými stavbami jsou Králíky, v jejichž okolí najdete hned tři velké tvrze: Boudu, Adama a Hůrku. Králíky ale zaujmou nejen milovníky vojenské historie: k návštěvě láká i klášter, který na město shlíží z nedalekého vrcholu, a pokud máte rádi procházky přírodou a převýšení se nebojíte, jsou pro vás Králíky a celé Orlické hory ideálním cílem…
Pevnosti v orlických horách jsou součástí opevnění české hranice, které mělo vést od Bohumína až po Krkonoše. Případný útok nacistického Německa očekávali čeští vojáci právě přes Orlické hory, protože vpád z této strany by rozdělil Československo na dvě části.
První pevnůstky se v pohraničí začaly objevovat v roce 1936, než se ale opevnění podařilo úplně dokončit, přišla mnichovská dohoda a vojáci museli opevnění opustit bez boje. Oblast kolem Králíků připadla Německu a sruby byly předány Wehrmachtu, který je využíval k testování vojenských technologií.
A jak takové příhraniční opevnění v Orlických horách vypadalo? Směrem od hranic do českého vnitrozemí byly nejprve různé příkopy a protitankové překážky, za nimi pak stály takzvané těžké pěchotní sruby, tedy pevnosti pro zhruba čtyři desítky vojáků.
Další pás opevnění pak tvořily malé bunkry pro tři až sedm vojáků, kterým se říká řopíky, podle ředitelství opevňovacích prací ŘOP, které mělo jejich výstavbu na starosti.
Nejvýraznějšími stavbami opevnění jsou dělostřelecké tvrze umístěné na vyvýšených místech ještě hlouběji ve vnitrozemí, kde mohly být bezpečně zásobovány. Tvrze jsou vybaveny těžšími zbraněmi a mezi sebou jsou navzájem spojeny podzemními chodbami.
V tvrzi Hůrka přímo na okraji Králíků se ponoříte do hloubky 55 metrů pod zemí. Kromě místností, které dříve sloužili k uskladnění munice i ubytování až čtyř stovek vojáků, si tu prohlédnete také kilometr dlouhou úzkorozchodnou železnici s lokomotivou a 19 vagónky nebo funkční šikmý výtah pro přepravu vagónů s municí.
Pevnost tvoří pět srubů s více než tři metry silnými stěnami a skoro dva kilometry podzemních chodeb. Hůrka se měla stát opěrným bodem předválečného systému opevnění, její výstavba probíhala v letech 1936 – 1938 a dokončená měla být v roce 1939.
Po zabrání německou armádou bylo na Hůrce zkoušeno několik tajných zbraní a Němci také začali upravovat podzemní prostory pro výrobu leteckých součástek. Po válce se z objektu stal sklad munice.
Pokud vyrazíte z Králíků na druhou stranu směrem k polské hranici, narazíte pěchotní srub K-S 14 U Cihelny, v němž je dnes muzeum československého opevnění. Pár kroků odtud se pak můžete podívat do muzea, které vystavuje tanky, obrněné transportéry, děla, munici i zbraně.
Až vás zkoumání různých objektů opevnění omrzí, vystoupejte z Králíků křížovou cestou ke klášteru na hoře Matky Boží. V barokním klášteře s kostelem se ukrývají takzvané svaté schody, jaké znáte třeba z Říma. Klášter sloužil od dokončení v roce 1710 řádu servitů, od roku 1883 řádu redemptoristů a v letech 1950 až 1960 tu bylo vězení pro kněze.
Okruh kolem bunkrů i do kláštera
