Tallinn je městem na břehu moře, kde se můžete procházet středověkými uličkami, obdivovat domy obchodníků z doby hanzy, nebo si sednout na některou z vyhlídek, koukat na daleký obzor a pozorovat lodě, které sem připlouvají hlavně z Finska. O životě na moři se ale v Tallinnu můžete dozvědět mnohem víc, v námořním muzeu v bývalém hangáru pro hydroplány se podíváte třeba do útrob ponorky, nebo na palubu i do podpalubí ledoborce.

Námořní muzeum Seaplane harbour tvoří dvě stovky pro suchozemce často nečekaných předmětů spojených s plavbou po moři, od prastarých rybářských bárek vytvořených z jediného kmene stromu, přes sportovní jachty včetně těch, které jsou určené pro jízdu po ledu, až po hypermoderní vznášedla. Najdete tu ale také „drobnosti“ jako několik metrů vysoké bóje, nebo námořní miny i přístroje určené k jejich zneškodnění. Své místo tu mají také válečné lodě a různá děla určená pro boj na moři.

Na první pohled zaujme uprostřed hangárů zavěšená obrovská ponorka postavená v Británii ve třicátých letech, která byla použita ve druhé světové válce. Ponorku si můžete prohlédnout doslova ze všech stran, kromě toho, že je volně zavěšená v prostoru, se totiž můžete podívat dovnitř. Ovšem jedině pokud netrpíte klaustrofobií, prostor je totiž opravdu stísněný a když dovnitř vlezou i další návštěvníci, uvěříte, že na řečech o ponorkové nemoci vskutku něco je.

Druhou hvězdou hangáru je hydroplán Short Brothers184, který sloužil pro obsluhování odlehlých pobřežních a ostrovních oblastí Estonska. Ostatně hangár, v němž muzeum sídlí, byl určen právě těmto hydroplánům.

Opravdové lodní obry najdete ve venkovním přístavu, kterému kraluje ledoborec Suur Tõll. Gigantická loď se dnes celá proměnila v muzejní expozici a návštěvníci se tak mohou podívat nejen na kapitánský můstek, nebo do kajut velení i běžné posádky, ale také se vydat do podpalubí mezi obří kotle a strojovny.

Moře je pro Tallinn velice důležité, dokonce se tu konala jachtařská část moskevských olympijských her v roce 1980. Dnes sportoviště Linnahall chátrá, přesto ale zůstává zajímavým místem odkud je krásný výhled na moře a na trajekty či superrychlé červené katamarány, které odtud odjíždí do Helsinek.

Když půjdete od moře směrem ze starého města, zastavte se v parku vedle věže Tlustá Markétá, kde stojí památník v podobě rozseknutého oblouku, který připomíná oběti největší námořní tragédie v historii Evropy. Při potopení trajektu společnosti Estline na trase mezi Tallinnem a Stockholmem v roce 1994 zemřelo 852 lidí.

Srdce Tallinnu je staré město, neboli Vanalinn, které si zachovalo středověký hanzovní ráz. Většina domů starého města pochází ze 13. až 17. století. Město je ohraničené hradbami, z nichž se značná část zachovala dodnes, a v některých místech se po nich dokonce můžete projít.Obyvatelé Tallinnu si své věže pojmenovávají, a tak můžete navštívit třeba Tlustou Markétu (Paks Margareeta), věž opevnění, v níž dnes sídlí námořní muzeum. Ještě zvláštnější jméno má věž Kiek in de Kök, neboli Pohled do kuchyně. Název naznačuje, že se z věže dalo dívat do domů obyvatel dolního města.

Od věže můžete vystoupat na vrch Toompea, na němž stál hrad a sídlila tu šlechta a biskup, kteří se z výšky dívali na své poddané. Estonský parlament a vláda na vrchu sídlí dodnes a zůstaly i krásné výhledy na město.

Naproti budově parlamentu stojí ruský pravoslavný kostel Alexandra Něvského s typickými cibulovitými kupolemi. Tak významné místo nemá náhodou, na začátku 20. století, kdy byl postaven, měl totiž symbolizovat snahu ruských carů o poruštění pobaltských národů.

Centrem starého města pak je radniční náměstí obklopené historickými domy. Na náměstí stojí jediná gotická radnice v severní Evropě, jejíž štíhlá věž připomíná minaret: při stavbě se prý také inspirovali cestou do Orientu.

Další dominantou náměstí je luteránský gotický kostel svatého Ducha s nejstarší zvonicí v Estonsku a zdobenými hodinami nad hlavním vchodem.

Z radničního náměstí můžete pokračovat po Dlouhé ulici, neboli Pikk tänav, která je lemovaná středověkými domy německých obchodníků. V některých sídlily gildy, tedy cechy obchodníků a řemeslníků.

Po Dlouhé ulici dojdete ke kostelu svatého Olafa se 123 metrů vysokou věží, ze které je nádherný výhled na celé město. Původně byla věž ještě vyšší, se 159 metry výšky byla dokonce jednou z nejvyšších staveb v Evropě, pro svou výšku byla ale ohrožena blesky, kostel kvůli úderu blesku vyhořel hned osmkrát. Věž kostela také používala sovětská KGB k vysílání rádiových zpráv.

K působení sovětské tajné služby v Estonsku se vrací muzeum KGB v hotelu Viru. Právě v posledním tajném 23. patře tohoto hotelu se totiž skrývalo řídící a odposlouchávací centrum KGB. Celý hotel, určený výhradně zahraničním návštěvám, byl prošpikovaný špionážním zařízením.

Pokud chcete v Tallinnu najít místa, restaurace a kavárny, které navštěvují místní, doporučuji si v hostelu nebo infocentru říct o mapičku Tallinn like a local, která vám pomůže vybrat místa podle vaší chuti. Mě třeba zavedla do skvělé palačinkárny.