Městečko, kde na vás na náměstí středověk dýchne jak z jeho malebného uspořádání na výrazném skalním ostrohu, tak při pohledu na štíty gotických měšťanských domů… Úštěk, nacházející se na pomezí Českého středohoří a Kokořínska, láká i k návštěvě zachovalých židovských památek: maličké věžovité synagogy či židovského hřbitova. Zvláštností jsou takzvané Ptačí domky, bizarní domečky přistavěné ke skále vysoko nad údolím. A nezapomeňte se rozhlédnout po okolí, na obzoru uvidíte výraznou siluety hory Sedlo či kapličky Kalvárie na Ostré.
Asi nejznámější úštěckou památkou jsou takzvané ptačí domky, dřevěné přístavky navazující na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Domky byly postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří v Úštěku stavěli železnici. Při pohledu shora z ulice vypadají maličké, při procházce údolím kolem Loubního potoka se, podepřené podivuhodnými dřevěnými konstrukcemi, tyčí do výšky několika pater. Svůj název získaly proto, že připomínaly ptačí hnízda.
Velmi cenné jsou v Úštěku pozdně gotické domy na náměstí, konkrétně na severní straně jeho západní části. Řada jednopatrových štítových domů s loubím v přízemí názorně ukazuje, jak vypadala zástavba menšího středověkého města. Právě díky dobře zachovaným gotickým domům a zároveň neporušenému urbanistickému řešení středověkého městečka na skalním ostrohu je Úštěk chráněn jako městská památková rezervace. Nejstarší městské domy byly dřevěné s kamennými sklepy, později v 16. století, byly stavěny nové kamenné jednopatrové domy s loubím v přízemí a s hrázděnými štíty. Pod celým úštěckým náměstím jsou v pískovcové skále vytesána tří až čtyřpatrová sklepení, která dříve sloužila jako únikové cesty.
Na náměstí si nezapomeňte prohlédnout barokní kostel sv. Petra a Pavla, který zde nechali v 18. století vystavět jezuité, kteří v té době město i okolí vlastnili. Interiér kostela skrývá oltářní obraz od Karla Škréty zobrazující rozhovor Panny Marie s apoštoly Petrem a Pavlem. Sochy obou apoštolů zdobí také průčelí kostela. Ke kostelu příslušela i nedaleká fara od litoměřického stavitele italského původu Octavia Broggia, autora mnoha významných staveb v celých severních Čechách.
Jen pár kroků od náměstí stával úštěcký hrad, z něhož se zachoval palác ze 14. století. Zvláštností hradu je, že byl zbudován již ve vzniklém městě. Hrad, později barokně přestavěný, byl od 18. století využíván jako pivovar. Později hrad chátral a k jeho postupné obnově dochází teprve v posledních letech.
Hrad býval součástí opevnění města, stejně jako nedaleká Pikartská věž. Nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění byla postavena za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic z pískovcových kvádrů, její zdi jsou téměř dva metry silné. Název věže pochází z hanlivého označení husitů, francouzské hnutí Pikartů bylo totiž označováno za kacířské. V současné době věž slouží jako galerie.
Zajímavé jsou i židovské památky, nedaleko úštěckého náměstí se nachází věžovitá stavba synagogy, s interiérem vyzdobeným maurskými motivy. Židé žili v Úštěku již od 14. století, později vznikla malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech. Po vydání tolerančního patentu si úštěčtí židé postavili nejprve dřevěnou synagogu, po jejím vyhoření pak v roce 1794 novou klasicistní synagogu z pískovcových kvádrů na okraji skalního ostrohu. Ve spodním patře synagogy najdete expozici tradiční židovské školy, která se v těchto prostorách v minulosti nacházela.
Úštěcký židovský hřbitov leží na kopečku kousek za městem, v části zvané České předměstí. Hřbitov, který celou druhou polovinu dvacátého století chátral, se na poslední chvíli podařilo zachránit na přelomu tisíciletí a dnes ho můžete navštívit. Na hřbitově najdete přes dvě stovky náhrobků, nejstarší z nich byly datovány do roku 1570.
Pokud se do Úštěku vypravíte v létě, můžete se vykoupat v jezeře Chmelař s písčitými plážemi. Rybník tu vznikl počátkem 60. let na místě bývalého středověkého Velkého rybníka. Nová sypaná hráz zvedla hladinu tak vysoko, že pod ní zmizela i malá osada Zelená ves.
