Vídní na sídliště a na nádraží místo na Sachr

Vídeň není jen městem císařovny Sisi, honosných paláců, vídeňského řízku a Sachrova dortu. Je to také živá metropole, která se v průběhu času plní stavbami, často odvážnými, inovativními a občas v až neuvěřitelné velikosti. S rozsáhlou bytovou výstavbou ve Vídni začali v meziválečném období, kdy vznikl třeba komplex sociálních bytů Karl Marx Hof. Na sídlišti Alt-Erlaa zase zjistíme, že i paneláky mohou být estetickým a zároveň pro lidi příjemným způsobem bydlení. Ve Vídni si ale poradili i s konverzí nevyužitých průmyslových objektů a v bývalých plynojemech tak vzniklo místo pro zábavu, nákupy i bydlení. A na závěr bychom neměli zapomenout ani na vídeňské hlavní nádraží, které je důstojnou moderní branou Vídně.

Vídeň

Sídliště Alt-Erlaa při výstupu ze stejnojmenné zastávky metra rozhodně neminete, každý ze tří bloků je totiž dlouhý 400 metrů, jednotlivé domy mají 23-27 pater a výšku až 85 metrů. Ve více než třech tisících bytů tu žije asi 9 000 lidí.Vídeň

Budovy se ve spodních dvanácti patrech do výšky zeštíhlují a vytváří tak obrovské balkony, na které navazují obrovské zabudované truhlíky, které z každého balkonu tvoří nefalšovanou zahradu a někdy i pěkně divokou změť okrasných keřů a stromků.Vídeň

Alt-Erlaa ale není jen krásným, ale také praktickým místem k bydlení. Symbolem místní dokonalé občanské vybavenosti jsou plavecké bazény na střechách domů. Kromě koupání s výhledem na Vídeň mají obyvatelé sídliště k dispozici kryté bazény, tenisové kurty i mnohá další sportoviště, školu i školku, nebo dokonce kostel. Nechybí ani nákupní centrum s až překvapivě čistými a upravenými veřejnými prostory, obchody, kavárnami i restauracemi.Vídeň

Toto město ve městě navrhl v šedesátých letech tehdejší hlavní architekt města Vídně Harry Glück a dostavěno bylo v roce 1985.

Vídeň

Podobné nároky na komplexní bydlení si o několik desetiletí dříve kladla bytová kolonie Karl Marx Hof v městské části Heiligenstadts. Ta vznikla po první světové válce, kdy ve Vídni zoufale chyběly byty pro dělníky. Tehdejší Sociálně demokratická vláda proto začala s výstavbou sociálních bytů a během deseti let vzniklo na okrajích Vídně až 400 takových bytových komplexů. Nové výstavbě, která sice navazuje na starou vídeňskou uliční síť, vymyká se ale svou monumentálností, zůstalo označení Rotes Wien.VídeňTéměř kilometr dlouhý komplex Karl Marx Hofu tvořilo přes 1200 bytů pro zhruba 5000 lidí. Slavnostně byl otevřen tehdejším vídeňským starostou Karlem Seitzem v roce 1930.

Vídeň

V domech se kromě bytů nacházely i prádelny, mateřské školky, supermarkety, bazény, knihovna, nebo pošta.Vídeň

Nejvýraznějším znakem komplexu jsou ale obrovská travnatá prostranství uvnitř bloků domů. V prostředním bloku se pak nachází reprezentativní centrální náměstí využívané jako park a vyzdobené sochami.VídeňKarl Marx-Hof se do historie zapsal jako místo povstání rakouských sociálních demokratů proti vládním fašistům v únoru 1934. Vládní vojsko v té době domy ostřelovalo a nakonec je i obsadilo. Po válce byl celý komplex opraven a lidé tu bydlí dones.

Vídeň

Ve Vídni vědí, že staré průmyslové budovy mají své kouzlo, a když se jich ujmou šikovní architekti, mohou sloužit novému účelu. Jinak tomu nebylo ani u plynojemů ve čtvrti Simmering. V obrovských nádržích – dokonce největších v celé Evropě – se do roku 1985 vyráběl plyn pro celou Vídeň. Když už ale tato surovina nebyla potřeba, protože se na trhu stále více prosazoval mnohem levnější zemní plyn, začalo se pro tehdy už památkově chráněné objekty hledat nové využití.Vídeň

Toho se nakonec ujali čtyři světově proslulí architekti: Jean Nouvel, Wilhelm Holzbauer, Manfred Wehdorn a dvojice architektů Coop Himmelb(l)au. Každý z nich se postaral o přestavbu jednoho ze čtyř plynojemů, ve kterých vytvořili společenské a nákupní středisko ve vyšších patrech spojené s byty.

VídeňVídeň

Úplnou novinkou pak je v loňském roce otevřené vídeňské hlavní nádraží, které nahradilo původní nádraží jižní a východní. Wien Hauptbahnhof zaujme na první pohled svou výraznou geometrickou střechou, která poskytuje úkryt lidem čekajícím na nástupištích, a zároveň díky tomu, že je tvořena samostatnými díly nad jednotlivými perony, osvětluje celý prostor kolejiště.Vídeň

Stejně jako jeho střecha se i celé nádraží snaží působit vzdušně, koleje jsou vyzdvižené na úroveň prvního patra a pod ně se tak kromě odjezdové haly vejde i silnice a malý autobusový terminál. Nádraží, jak už se pomalu stává zvykem, je rovněž nákupním a administrativním centrem.Vídeň

Hned vedle nádraží si v krásné moderní prosklené budově vystavěly své sídlo sídlo rakouské dráhy ÖBB. V další fázi projektu pak má na místě bývalých nádraží vzniknout i rozsáhlé území pro sociální bydlení podporované městem s parky, školami, školkami a dalším zázemím.Vídeň


Do Vídně se dostanete za čtyři hodiny vlakem, o pár minut déle a pár stovek levněji žlutým autobusem… já ale dávám přednost vlaku, navíc se ocitnete přímo na zmiňovaném hlavním nádraží.

Na prozkoumání všech zmíněných míst doporučuji celodenní jízdenku na vídeňskou hromadnou dopravu. Vyjde zhruba na 7 euro a vzhledem k tomu, že se prakticky nemusíte vzdálit od metra, v pohodě je stihnete projet za jeden den.


VídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeňVídeň

Total Views: 1590 ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>