Vyšlápněte si vzhůru na beskydské kopce do království boha Radegasta. Z Radhoště se pak vydejte na nedaleké sedlo Pustevny, kde můžete obdivovat různorodé ornamenty zdobící Jurkovičovy chaty Libušín a Maměnka. Dřevěné útulny se po ničivém požáru podařilo obnovit do podoby, jakou měli na počátku 20. století. A až se nebudete chtít škrábat na kopec, vyhraďte si klidně celý den na prozkoumání rožnovského skanzenu, kde kromě roubených vesnických domků i honosnějších městských stavení uvidíte taky mnohá funkční zařízení jako větrný mlýn, pilu či hamr. Vidět tu můžete také ukázky tradičních řemesel a mezi domky pobíhají spousty domácích zvířat.
Městečko Rožnov na břehu řeky Bečvy a na úpatí Beskyd je od roku 1925 sídlem Valašského muzea v přírodě, ve kterém se můžete klidně celý den procházet mezi chalupami, různými zemědělskými zařízeními i městskými domy z okolního kraje, které pocházejí povětšinou z 19. století.
Mohutné dřevěné domy, které kdysi obklopovaly rožnovské náměstí, dnes tvoří základ Dřevěného městečka, v němž najdete také Fojtství z Velkých Karlovic a dřevěný kostelík sv. Anny, který je kopií vyhořelého kostela v obci Větřkovice. Kolem kostela se rozkládá hřbitov Valašský Slavín, kde jsou pohřbeny slavné osobnosti jako běžec Emil Zátopek a jeho žena Dana, skokan na lyžích Jiří Raška, diskař Ludvík Daněk a také zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi.
Nejrozsáhlejší ze tří expozic muzea je pak Valašská dědina, která napodobuje horskou vesnici se vším, co k ní patří, včetně zemědělství (věděli jste třeba, jak vypadá pohanka?), chovu zvířat (můžete tu potkat třeba pobíhající stádo ovcí), nebo třeba vybavené školní třídy. Stojí zde více než 70 staveb od chalup a statků přes stáje či kovárnu až třeba po větrný mlýn.
Velmi živo je i v Mlýnské dolině, která představuje objekty technického stavitelství a funkčním technologickým zařízením jako valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje. Většina exponátů je poháněna vodou a při prohlídce je průvodce spustí a ukáže, jak co fungovalo.
V těsném sousedství skanzenu stojí Jurkovičova rozhledna, která je ale mnohem mladší, než byste podle jejího názvu mohli hádat. Její plány sice zhotovil opravdu slavný architekt Dušan Jurkovič už v roce 1896, samotná vyhlídková věž ale vznikla až v roce 2012. Z výšky 19 metrů můžete obdivovat rozhledy na okolní obce i beskydské vrchy, pokud ovšem odtrhnete oči od četných ornamentů, které vás v tu chvíli budou obklopovat.
Pro opravdovou nálož Jurkovičovy zdobné architektury musíte ale vystoupat na horské sedlo Pustevny, nazývané podle poustevníků, kteří zde od 18. století pobývali. Když je později vystřídali turisté, bylo třeba jim zajistit nějaké ubytování. Toho se ujali členové tehdejšího frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, kteří zde začali značit první turistické trasy a zakládat útulny, z nichž první byla postavena v roce 1891 a jmenovala se Pústevňa. Následovala útulna Šumná a v roce 1899mLibušín a Maměnka od Dušana Jurkoviče.
Dřevěné stavby ve stylu lidové secese mají vnitřní výzdobu podle návrhu malíře Mikoláše Alše, kterou vytvořil akademický malíř Karel Štapfer. Libušín zasáhl v roce 2014 devastující požár, po němž následovala složitá šestiletá rekonstrukce, která památku vrátila do podoby z roku 1925.
Od Pusteven se vydejte na procházku k Radhošti, s 1129 metry nadmořské výšky nejvyšší hoře Beskyd. Právě zde lidé dříve uctívali pohanského boha slunce, plodnosti, úrody a pohostinnosti Radegasta. K pověstem, že bůh sídlí zrovna zde, jistě přispělo i to, že je Radhošť protkán systémem chodeb a jeskyní, které zůstávají z velké části neprobádané až do dneška.
Původně stávala na hřebeni mezi Radhoštěm a Pustevnami dřevěná socha boha Radegasta od Albína Poláška, ta ale špatně snášela horské počasí a byla tak nahrazena odolnější žulovou kopií.
Podle legendy nechali Radegastovu modlu na vrcholu hory po svém příchodu na Velkou Moravu v 9. století zbořit soluňští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Dnes můžete na vrcholu Radhoště vidět sochu obou misionářů a kapli sv. Cyrila a Metoděje v románsko-byzantském stylu, vysvěcenou v roce 1898.
Cestou se nezapomeňte stavit u některé z vyhlídek na panorama Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, za dobré viditelnosti možná dohlédnete až na slovenské na Tatry.
