Za bukovými lesy na strmých svazích s mnoha skalními masivy, věžemi a vyhlídkami vyrazte do Jizerských hor. S podzimem se listí mohutných buků zbarví do žlutých a oranžových tónů. Skály obklopené koberci hlubokých lesů, stejně jako daleké výhledy až na hřebeny Krkonoš uvidíte ze skaliska na vrcholku hory Jizery. Výlet si můžete protáhnout ještě na nedaleká rašeliniště, nad nimiž bude mít nadhled z rozhledničky na konci dřevěných chodníků. Odtud můžete pokračovat na vyhlídku Frýdlantské cimbuří, odkud je pěkně vidět protější hřeben s nejvyšší horou Jizerek Smrkem, stejně jako nedaleké Hejnice s klášterem.
Na pěknou podzimní procházku můžete vyrazit nebo ze Smědavy, kde je velké parkoviště i zastávka autobusu. Dnes tu stojí moderní hotel, ještě před pár lety jste se tu ale na oblíbené borůvkové knedlíky mohli stavit v horské chatě z roku 1841. V průsmyku tu stávala strážnice pro celníky a během mariánských poutí se tu zastavovali poutníci mířící do kláštera v Hejnicích. Pozvolným stoupáním se odtud dostanete až na rozcestí pod druhou nejvyšší horou Jizerou.
Samotnou horu Jizeru nepřehlédnete pro její mohutné žulové vrcholové skalisko, na jehož vyhlídku rozhodně vystoupejte. Jistě odtud nepřehlédnete vrcholy Smrk a Bukovec, Černou a Smědavskou horu, stejně jako nedalekou přehradu Souš nebo rašeliniště, ke kterým budete zanedlouho pokračovat. Na obzoru pak uvidíte nejen vrcholky Krkonoš, ale taky Ještěd a za dobré viditelnosti i Trosky. Až budete klesat zpátky na rozcestí, všimněte si ještě nízkých smrčků a klečí, které chrání zdejší přírodní rezervace Prales Jizera.
Pak už pokračujte na křižovatku nazvanou Na Kneipě, kde se můžete stavit na teplý čaj v oblíbeném bufetu. Pak už je to jen kousíček k rozlehlým rašeliništím Na Čihadle. To svůj název získalo podle dřevěné boudy, v níž čekávali jizerskohorští čihaři na přílet zpěvného ptactva. Rašeliniště s hustým porostem zakrslých smrků s kaskádovitými jezírky vzniklo v mělkém sedle na rozvodí Baltského a Severního moře. Dostanete se na něj po dřevěných chodníčcích, na jejichž konci je malá rozhledna, díky které spatříte celé rašeliniště.
Když pak budete pokračovat dál podél hejnického hřebene Jizerských hor, dostanete se do srdce zdejších bukových lesů. Ty se dodnes zachovaly hlavně díky neprostupnosti terénu na zdejších skalnatých svazích, který místním prakticky znemožnil vykácení obrovských starých stromů. Na rozdíl od odlesněných náhorních plošin se tak na zdejších úbočích zachovalo společenství několik stovek let starých bukových stromů a dalších rostlin a živočichů. Nejkouzelnější dobou pro návštěvu je tak podzim, kdy se koruny buků zabarví do zlata a jejich spadané listí pomalu rozzáří i zem.
Krásně jsou žluté koberce bukových lesů vidět také z vyhlídky Frýdlantské cimbuří. Kromě toho tu určitě nepřehlédnete také nedaleké Hejnice s barokním klášterem františkánů. Skály Frýdlantského cimbuří, na jejichž vrcholku stojí dřevěný kříž, jsou oblíbené také mezi horolezci. Vy od skal můžete buď seběhnout do blízkých Hejnic, nebo se přes nedalekou vyhlídku Polední kameny vrátit na Smědavu.
