Riegrova stezka ze Spálova do Semil v zimě kromě lávek a tunelů láká na celé ledopády rampouchů. Nechybí výhledy na zamrzlou Jizeru ani okolní skály. Okruh můžete uzavřít vysoko nad údolím po Kamenického cestě, která je ale s větším množstvím kluzkého sněhu celkem dobrodružná. Hned na začátku trasy ve Spálově nepřehlédněte secesní vodní elektrárnu, které její podobu dokonale doplňující kaňon řeky dal slavný architekt Emil Králíček.
Skalnaté údolí Jizery lákalo výletníky už dávno, první stezku tu Klub českých turistů vybudoval už v roce 1983. Pojmenována byla po slavném semilském rodákovi Františku Ladislavu Riegrovi, politikovi, který v 19. století stál u založení Národní strany.
Dnes tudy vede červená turistické značka, na kterou můžete vyrazit od secesní vodní elektrárny ve Spálově, která byla vystavěna v letech 1922–1926 podle projektu Emila Králíčka, významného kubistického a secesního architekta, autora paláce Rokoko na Václavském náměstí, Libeňské sokolovny či domu Diamant na pražském Novém městě. Vodu na turbínu elektrárny přivádí ve skále vylámaný 1 300 metrů dlouhý tunel. Dále na stezce uvidíte taky jímací jez s domek jezného, u něhož tento tunel začíná.
Stezka je zčásti vylámaná ve skále, prochází čtyřmi tunely a její zajímavostí je 77 metrů dlouhá galerie visutá 5,5 metru nad původní hladinou řeky. Krátkou odbočkou se dostanete na Bömovu vyhlídku, pojmenovanou po prvním předsedovi semilského odboru Klubu českých turistů a zároveň spoluzakladateli Riegrovy stezky. Výhled budete mít i na železniční trať ze Železného Brodu do Semil, která vede mnoha tunely po opačném břehu řeky.
Když projdete celou trasu až na okraj Semil, můžete se zpátky do Spálova vrátit po Kamenického stezce, která vede výš nad údolím Jizery, do něhož se můžete podívat z několika vyhlídek. Nejprve se vydejte vzhůru po žluté značce, pokochejte se výhledem zpátky na Semily a pak už pokračujte po vršcích skal a nezapomeňte odbočovat na vyhlídky, které jsou ale dobře značené.
Hned první z nich se jmenuje Peretka, podle Itala Perettiho, který v letech 1856–1857 pracoval na stavbě železnice na protějším břehu Jizery a později se usadil v nedalekém Bítouchově. Na rozcestí Morava vyměňte žlutou značku za modrou a pokračujte k vyhlídce Myší skála. Ta je ale hůře přístupná, a tak bude záležet na stavu sněhu a námrazy, jestli se vám na ni podaří vystoupat. Pak už jen přes vesnici Spálov seběhněte zpátky na start výletu, celkem ujdete asi devět kilometrů.
