Prvního ledna se Brdy po letech existence vojenského prostoru otevřely turistům, hned další den i přes mrazivé počasí nalákaly desítky zvědavců. A bylo na co se koukat, hluboké brdské lesy pokryla kouzelná námraza, na neznačených a v lese místy mizejících cestičkách přišla po letech ke slovu buzola a úplně největším lákadlem byly určitě bunkry, které je možné prozkoumat od sklepení až po masivní litinové zvony.

Název Brdy pochází od slova brdo, tedy zalesněný kopec, a Brdy jsou mu věrné, vždyť tu leží nejvyšší kopec středních Čech, 865 metrů vysoký Tok. (Pozor, najít jeho vrchol ale není vůbec jednoduché, oproti okolí je totiž téměř v rovině.) Odborníci říkají Brdům Malá Šumava, krajina tu totiž má opravdu horský ráz.

Jedinečná příroda vznikla i na místech, která kvůli výcviku vykáceli vojáci, dopadové plochy pokryla severská tundra a rozsáhlé porosty vřesu. Kvůli těžbě dřeva dnes na Brdech převažuje smrk, zachovaly se tu i bukové porosty. Bohaté přírodě pomáhá množství vody, díky jejíž čistotě tu žijí třeba mihule, střevle, raci i pstruzi. Na Brdech se daří také vydrám, nebo třeba orlovi mořskému.

Nové chráněné území, které od ledna nahradilo vojenský prostor, má rozlohu 345 kilometrů čtverečních a jeho součástí jsou rozlehlé lesy, louky, vřesoviště i paleontologická naleziště, skály, kamenná moře a sutě. Na Brdech se vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů jako kosatec sibiřský, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, rak kamenáč a škeble rybničné.

Postupně v brdských lesích vznikne zhruba 170 kilometrů pěších tras a 200 až 250 kilometrů cyklotras, vyznačování cest ale začne až na jaře a první trasy budou hotovy nejdříve v červnu. Všechny se ale budou moct vyznačit, až ministerstvo obrany stanoví hranice posádkového cvičiště Jince a jeho ochranného pásma, které zatím nebylo pyrotechnicky vyčištěno, tedy do roku 2017. Zdokonalit se musejí i mapové podklady a souřadnice míst pro záchranáře, údržba silnic a špatný telefonní signál.

Zatím turisty láká třeba dopadová plocha dělostřelecké a letecké střelnice Jordán, kde armáda zkoušela odolnost plánovaných československých pohraničních opevnění. Proto tu bylo vybudováno několik pevnostních staveb, z nichž nejznámější a největší je pěchotní srub CE, který si zahrál i ve známém Svěrákově filmu Obecná škola.Na Jordánu jsou i další pevnostní stavby z pozdější doby, třeba německé pozorovací bunkry zvané pixle, z nichž asi nejznámější stojí přímo na vrcholu Houpáku, nebo menší poválečná pevnostní zařízení.

Existuje také řada neověřených pověstí o blízkém polním letišti pod Hejlákem, z něhož údajně odlétla do londýnského exilu Benešova vláda.

Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce. Do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice, a tak pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek.

V roce 1950 vznikl na území střelnice Vojenský újezd Brdy, který komunisté opět rozšířili a na počátku 50. let se museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice. Zároveň také vojáci zpřísnili režim, za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany.V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, téměř dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě, prý jako přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z devadesátých let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly.

Popisovat trasu po Brdech vzhledem k absenci značení nemá cenu. Všechny zmíněné zajímavosti lze projít cestou z Komárova (kam se dostanete za pár minut autobusem z Hořovic) přes Valdek, dále bývalým vojenským prostorem právě k letišti a bunkrům, na Tok a odtud do Příbrami. Dalšími praktickými místy pro začátek výletu jsou třeba Jince, Dobřív a Mirošov u Rokycan, nebo Rožmitál pod Třemšínem.

Dobrou zprávou je, že Brdy už jsou na mapách.cz (i v jejich offlinové verzi pro mobily).

Kam na Brdech vyrazit?

Valdek: Zřícenina, která střeží vojenský prostor Brdy