Brána nebes, to znamená název kláštera Porta coeli v jihomoravském Tišnově. Dominantou areálu kláštera je goticko-románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie, která na první pohled zaujme unikátním gotickým portálem zdobeným postavami apoštolů, ale i dalšími rostlinnými i zvířecími motivy. Ve skutečnosti je klášter a nedaleké městečko bránou do údolí říčky Svratky, které láká na krásnou přírodu i množství drobných památek. A kdo projede celým údolím a na konci vystoupá vzhůru, může obdivovat pohádkový hrad Pernštejn.

Ženský cisterciácký klášter založila v roce 1233 na zelené louce královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I., která je v klášteře také pohřbena.Areál kláštera je obehnán hradební zdí s příkopem a věžemi, v okolí se totiž nenacházel žádný hrad, a tak se klášter o svou obranu musel postarat sám.Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven jako románsko-gotické bazilikální trojlodí s příčnou lodí. Jeho západní průčelí zdobí ústupkový portál, který měl být právě onou bránou do nebes. Portám může připomínat výzdobu honosných francouzských katedrál, vždyť je také vytvořený ve stylu burgundsko-cisterciácké gotiky.Kromě baziliky se v Předklášteří zachovala celá řada dalších objektů jako proboštství, barokní sýpka, bývalý pivovar, nebo hradební zdi.Klášter byl zrušen v roce 1782 na základě dekretu Josefa II. Většina areálu kromě samotného kostela byla průmyslově využívána jako tkalcovna, barvírna vlny, výrobna mýdla či cukrovar.O obnovu tišnovského kláštera se na přelomu devatenáctého a dvacátého století zasloužily sestry z hornolužického konventu v Marienthalu. Protože se nepodařilo získat zpět původní klášterní kostel, nechaly kolem roku 1900 vystavět nový kostel v novogotickém stylu.Klášter ale fungoval jen do roku 1950, kdy byl v rámci akce K zrušen. K obnově opět došlo v roce 1990, kdy byl legalizován tajný řeholní život z předchozích desetiletí.Dnes je Porta coeli jediným fungujícím ženským cisterciáckým klášterem v Česku.Podle kláštera byla dokonce pojmenována planetka Porta Coeli objevená v roce 1982 v hvězdárně na Kleti Antonínem Mrkosem, který se narodil v nedaleké vesnici Střemchoví.

Krásnou přírodou údolí Svratky z Tišnova na Hrad Pernštejn

Za návštěvu stojí i samotné městečko Tišnov, na jehož náměstí stojí novorenesanční radnice se sgrafity zobrazujícími výjevy z historie města. Nedaleko stojí původně gotický farní kostel sv. Václava, kdysi opevněný, dnes obklopený parkem.Ve městě se zachovalo několik barokních domů i secesních vil, nebo třeba funkcionalistická budova spořitelny postavená roku 1933 podle projektu architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Zajímavostí jsou také uzoučké uličky, třeba ta s názvem Koželužná, které připomínají původní urbanismus historického jádra města.

Do údolí Svratky vjedete pod vrchem Květnice, který je známý jako naleziště vzácných nerostů ametystu, záhnědy, křišťálu, malachitu či aragonitu. Celý kopec, kde se vyskytuje také mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů, je přírodní památkou. Z jeho vrcholku pak je pěkný výhled na Předklášteří i město Tišnov. Krom toho můžete prozkoumat Květnickou propast a jeskyně Pod Křížem, Královu a U Splavu.Kolem kamenolomu a úhledné chatové osady pak pokračujte přes Štěpánovice do nesmírně malebné vesničky Podolí. Při příjezdu si všimněte zvoničky, hned za ní rodného domku místního spisovatele Josefa Uhra a až budete přejíždět most, rozhlédněte se, protože jde o technickou památku a doklad mostního stavitelství počátku 20. století.Údolí Svratky totiž kromě krásné přírody zaujme i zajímavými mostními konstrukcemi. První z krytých mostků najdete jen o pár kilometrů dál za areálem papírny v Prudké. Lávku s dvojitou věšadlovou konstrukcí postavil v roce 1899 tesařský mistr Jan Nejez ze Železného. Lávka, která je bohužel ve velmi špatném stavu a proto nepřístupná, je dlouhá 33 m a krytá svislým opláštěním se sedlovou střechou.Další krytý most, který najdete v obci Černvír, je v podstatně lepším stavu. Vzhledem k tomu, že pochází z roku 1718, je navíc nejstarším svého druhu na Moravě. 32 metrů dlouhý most je dochován v původním stavu, jen šindelová střecha byla v roce 1971 kompletně zrekonstruována.Ještě předtím se ale zastavte v Doubravníku, kde nesmíte minout kostel Povýšení svatého Kříže s hrobkou rodu Mitrovských. Pak už jen stačí dojet do Nedvědic, odkud vás čeká stoupání na samotný Pernštejn.Hrad Pernštejn, jeden z nejmohutnějších a nejlépe zachovalých hradů v České republice, byl postaven v sedmdesátých letech 13. století. Historie hradu, který se žádnému vojsku nepodařilo dobýt, je spojená se stejnojmenným rodem, v té době jedním z nejbohatších v českých zemích. Prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna.

Vlastní hrad tvoří na jižním podélném konci ostrohu komplex dvoupatrových budov, před kterými je v severním směru protáhlé předhradí s nádvořími, hospodářskými budovami, hradbami a branami, to vše obehnané příkopem.Původní jednoduchá dispozice hradu se ztrácí za pozdějšími přestavbami, dodnes si hrad zachoval svojí pozdně gotickou až renesanční podobu ze 16. století. Připomíná tak dobu, kdy šlechta  přecházela od bytelných hradních staveb k pohodlnějším renesančním palácům. Pozdější úpravy se dotkly hlavně interiérů, v nichž můžeme najít doklady barokních, rokokových a klasicistních úprav i zásahů v duchu romantismu 19. století.