Cykloputování severní a střední Itálií od Milána po Řím nás provedlo opravdu rozmanitými krajinami, mnohdy až podivuhodně odlehlými a často zatraceně kopcovitými. Zpočátku nás ale nalákala Pádská nížina kolem Pavie či Piacenzy, kde se mezi poli pravidelně střídají statky, kláštery a větší či menší městečka. K moři je odtud ale třeba překonat Apeniny, což se nám po urputném stoupání podařilo v asi tisícimetrové nadmořské výšce. Odměnu za to nám byl dlouhý sjezd i koupání v moři na rozlehlých písčitých plážích Viareggia. Odtud jme přes historickou Pisu a Luccu zamířili do Toskánska, které nás nejprve přivítalo svými typickými kopečky pokrytými vinicemi či olivovými háji. Směrem na jih přes San Gimignano a Sienu ale kopce postupně rostly, ubývalo zemědělsky obdělané krajiny a přibývalo lesů. Po prudkých stoupáních nás zachránily už jen horké sirné prameny a ústup k moři na takzvané Stříbrné pobřeží. Odpočatí na zdejších plážích lemovaných borovými háji jsme překonali poslední úsek směrem na jih až k městečku Tarquinia s etruskou nekropolí. Tady už bylo třeba se ponořit opět do vnitrozemí, kopcovitého tentokrát jen mírně, zato neskutečně opuštěného, obzvlášť vzhledem k blízkosti Říma.
Archiv štítku: Kachna na bicyklu
Na kole z Prahy do Milána: přes České kopečky do Bavorska, podél Innu do Alp a z nich luxusně dolů do Pádské nížiny
Cyklovýpravu za Alpy do italského Milána jsme zahájili u svých pražských dveří, odkud jsme se vydali jihovýchodním směrem až do pošumavských Domažlic. Tady jsme přejeli pohraniční hory do Bavorska, kde nás kromě velice ohleduplných řidičů potěšily taky pohodové rovinaté úseky kolem řek Dunaj a Isar. Už v Německu jsme se pak připojili na cyklostezku podél řeky Inn, které jsme se drželi Rakouskem až do Innsbrucku. Nad hlavním městem Tyrolska pak nastalo to pravé alpské stoupání, které ale trvalo necelý den a za nějž jsme poté byli odměněni dlouhým sjezdem na italské straně, který navíc mnohdy vedl po pohodlných cyklostezkách využívajících zrušené trati. Takto jsme přes Brixen, Bolzano a Trento dorazili až k jezeru Garda. Pak už přišel čas na menší zajížďky a kochání ve Veroně, u jezera Iseo v Brescii a Bergamu, odkud jsme po 1350 kilometrech dorazili do Milána.
Z Berlína do Prahy na kole kolem jezer a Sprévy i přes Lužické hory
Z Berlína jsme vyrazili k jeho příměstským jezerům a dál kolem Sprévy do oblasti Lužických Srbů. Spreewaldem, krajem kanálů a kyselých okurek, jsme projeli až do jeho hlavního města Chotěbuzi. Po dokonalém asfaltu cyklostezek kolem rekultivovaných jezer a bývalých i současných elektráren jsme se dostali až do srdce Krabatova kraje, kde ožívají lužické pověsti. Z Budyšína už je to podél Sprévy jen kousek na české hranice do Šluknovského výběžku. Po známých místech Lužických hor, k hastrmanovým Holanským rybníkům a dál Kokořínskem jsme dojeli až do středních Čech, kde jsme na hranici Prahy překonali 666 kilometrů.
Na dvojkolém oři za starokladrubskými koni: Z Pardubic kolem Opatovického kanálu do Kladrub nad Labem
Krajina pro chov kočárových koní v okolí Kladrub nad Labem, která se nedávno stala památkou UNESCO, rozhodně stojí za návštěvu. Vyrazte tam třeba na kole, k čemuž rovinaté Polabí vysloveně láká. Cestou se stavte za Gočárem do Lázní Bohdaneč i do jeho rodných Semic, kde navíc potkáte maličkou poušť přímo na návsi. Pak už je to jen kousek do Kladrub, kde můžete pozorovat stáda starokladrubských koní na pastvinách, nebo vyrazit dokonce na prohlídku jejich historických stájí.
Jižní Moravou dva dny v sedle: Lednicko-valtickým areálem do Mikulova a Znojma
Rovinatá krajina jižní Moravy je ideální pro pohodové výlety na kole, proto jsem tu pro vás připravila tip na cyklistický puťák více či méně nalehko, který zvládne i úplný začátečník. Stokilometrová trasa vás provede Lednicko-valtickým areálem se všemi jeho romantickými stavbami a samozřejmě i oběma zámky, které rozlehlému parku daly jeho název. Pohodový odpočinek si pak užijete v Mikulově, který se svým náměstím se skoro italskou atmosférou vysloveně láká k posezení v některé z kaváren s výhledem na zdejší zámek či Svatý kopeček na úpatí Pavlovských vrchů nad městem. Moc příjemné přespání nabízí statek Jáňův dvůr, kde si můžete postavit stan, kdo ho ale nechce vozit, může využít i zdejšího penzionu. Druhý den se cestou zastavte ve vodním mlýně ve Slupi, kde se různé druhy strojů dodnes pohybují díky energii vody z nedalekého náhonu. Výpravu zakončíte ve Znojmě, kde nesmíte minout rotundu svaté Kateřiny, která ukrývá vzácné fresky zobrazující rod Přemyslovců.
Rovinami Hané z Kroměříže s výhledem z tovačovské věže až do Prostějova
Pokud jste se pokochali Kroměřížskými zahradami a chcete sezení v útulných kavárničkách na zdejším náměstí vyměnit za trochu nenáročného pohybu, vydejte se na výlet na kole rovinami Hané. Ty v celé šířce uvidíte z věže zámku v Tovačově. U města si pak ještě prohlédněte památník bitvy pruských a rakouských vojsk a už se můžete vydat do Prostějova. A protože kilometry téměř bez jediného kopce zvládnete celkem rychle, zbyde čas zajet ještě k Plumlovské přehradě, kde vás kromě odpočinku u vody překvapí i vysoko nad hladinou se tyčící zámek.
Na kole Pojizeřím z Mnichova Hradiště od hradu ke hradu
Na nenáročný výlet na kole se vydejte podél řeky Jizery z Mnichova Hradiště, pokud vám nevadí urazit více kilometrů, můžete dojet až do Prahy. To se ale nejspíš nepodaří milovníkům hradů, zámků a zřícenin, kteří se cestou budou mít opravdu čím kochat. V Mnichově Hradišti se zastavte u zámku a nedalekého kláštera, kde byl pohřben Albrecht z Valdštejna. Dále kopečky nad Jizerou střeží zříceniny starých hradů, z nichž jako první uvidíte Zvířetice s vysokou věží, odkud je krásně vidět celý hradní areál. Pěkný výhled do údolí Jizery najdete i v nedalekých Michalovicích s věží přezdívanou Putna. Odtud je to jen kousek do Mladé Boleslavi, kde je první možnost výlet ukončit. To by ale byla škoda, pod oblouky železničního viaduktu v Krnsku dojedete až k další romantické zřícenině hradu Dražice, odkud je to jen kousek do Benátek nad Jizerou, kde na vrcholku vinice na svahu nad řekou stojí renesanční zámek.
Cyklovýprava z nejvýchodnějšího na nejzápadnější bod České republiky
Na kole za renesancí jihočeskými kopečky ze Slavonic až do Telče
Jestliže Slavonice mají se svými renesančními domky s podloubími jedno z nejútulnějších náměstí, které jsem zatím při toulání českou krajinou potkala, telčské náměstí ukazuje renesanci v její monumentální podobě. Obě města od sebe přitom nejsou daleko, takže je můžete spojit do jednoho výletu na kole, který vede pěknou zvlněnou krajinou a projíždí městem první kostky cukru na světě Dačicemi, či kolem kláštera v Kostelním Vydří.
Pro chřest na kole kolem Vltavy i Labe až do Roudnice
Úrodná pole v místech, kde se stéká Labe s Vltavou, každoročně na přelomu dubna a května vydají bílý a zelený poklad, se kterým si doma můžete uvařit jak v nějaké michelinské restauraci. Uprostřed chřestových polí v Hostíně u Vojkovic si lze tuto zeleninu koupit a pak pokračovat dál ke krásnému starému kamennému zdymadlu na Hořínském kanále, které obě řeky propojuje a umožňuje tak mezi nimi projíždět lodím. Od zdymadla už vidíte panorama Mělníku na vršku nad soutokem. Právě tam povede další cesta vašeho kola, spolu s nímž pak můžete podél toku Labe dojet až do Roudnice.
Na kole kolem zámků na Orlici
Projeďte se na kole kolem řeky Divoké Orlice, krajem posetým zámky, který bývá označován jako Česká Loira, protože stejně jako francouzská řeka zde Orlice spojuje hned několik historických sídel. Najdete tady navíc zámky, které jsou nadále v rukách starobylých šlechtických rodů, většinou už moc pěkně opravené, s rozlehlými parky i zámeckými kavárničkami. Ve směru po toku řeky navštívíte nejdříve doudlebský zámek, poté Nový zámek v Kostelci nad Orlicí a putování podél památek zakončíte v Častolovicích.
Na kole zlatým podzimem až k Čapkově vile
Vila ve Strži, kde trávíval léto spisovatel Karel Čapek, je obklopena krásnými lesy. Ideálním časem pro návštěvu tohoto malebného kraje je podzim, kdy listí na stromech hraje všemi barvami. Prohlídku Čapkova muzea tak můžete spojit s výletem po okolí, ať už pěšky, nebo na kole. Nenáročná trasa navíc vede mimo silnice, a tak sem klidně můžete vyrazit i s malými cyklisty.
Rozkvetlým krajem zámků z lysické zahrady k rájeckým kaméliím
Krytá promenáda vycházející ze zámeckých pokojů přímo do rozkvetlé zahrady je poznávacím znamením zámku Lysice. Krom toho tu můžete obdivovat rozmanité sbírky rodiny Dubských, třeba orientální předměty, které si ze svých cest přivezl námořní admirál Ervín Dubský. Rozsáhlé sbírky umění a knih i zahrada nechybí ani nedalekému zámku Rájec nad Svitavou. Ten proslavily rájecké kamélie, nádherné květiny, které každé jaro zaplaví interiéry zámku.
Lužické doly nahradila jezera, místo rypadel se tu teď prohánějí bruslaři
Příroda, která vznikla lidskýma rukama, přivítá kousíček za česko-německými hranicemi přívětivě milovníky cyklistiky, in-line bruslení i vodních sportů. Lužická jezerní krajina je dnes příjemným místem pro sportovně laděnou dovolenou či prodloužený víkend. Přitom ještě před pár desítkami let tu bývaly hnědouhelné doly. Snad největší rekultivační projekt v Evropě ale dokázal, že když se chce, dá se zachránit ledacos…
Parním vlakem Osoblahou? No, ty bláho…a uvidíte ji i z dvojité rozhledny
Odlehlá krajina ve výběžku severní Moravy zakousnutém do okolního Polska láká nejen svou tajemnou atmosférou místa, které lidé skoro opustili, ale taky krásnou přírodou ideální třeba pro cyklovýlet. Ani s kolem ale nesmíte vynechat osoblažskou úzkokolejku, po níž o letních víkendech jezdí parní vlaky, které dokonale doplňují atmosféru opuštěných nádražíček podél trati. Jakousi vstupní branou do Osoblažského výběžku vám může být Město Albrechtice, kde si zdejší krajinu prohlédnete pěkně svrchu z pozoruhodné rozhledny tvořené hned dvěma propojenými věžemi.
Hrabalovým krajem až k tajemné kapli na Břístevecké hůře
Tajemnou zříceninu v lesíku nad Starým Vestcem jste možná zahlédli při cestě po hradecké dálnici. Těch několik stěn vykukujících z borovic na vrcholku nevelkého kopce je pozůstatkem kaple Povýšení svatého Kříže, která tu stávala do roku 1818, kdy nešťastně vyhořela. Výlet ke kapli lze spojit třeba s návštěvou Hrabalova Kerska či historickými hradbami obehnaného Nymburku.
Z Prahy na kole Prokopským údolím k Berounce
Každému, kdo žije v Praze, se občas stane, že se sice rozhodne strávit víkend doma, nakonec ho ale hezké počasí, dostatek času či energie stejně vyžene do sedla bicyklu. Pak je třeba vymyslet výlet, kdy se alespoň na chvilku vyhnete davům a nakonec třeba objevíte i něco nového a neznámého…a nebo prostě něco, co se neokouká, jako třeba skály Prokopského údolí. Pak už jen zbývá vybrat nějaké pěkné místo na oběd či na kávičku a můžete šlápnout do pedálů.
Veltruský park si projeďte na kole, cestou do Prahy kopec nepotkáte
Občas se člověku na kole prostě nechce šplhat do žádných kopců. Přesně pro takové dny je jako dělaný výlet kolem Vltavy, jehož cílem je krásný park zámku ve Veltrusích. Park plný různých tajemných či naopak krásně zdobných stavbiček, mostů a soch je veliký, takže kolo určitě oceníte i při samotné prohlídce. Kromě toho se projedete kolem několika technických zajímavostí: uvidíte umělý kanál propojující Vltavu s Labem a řeku překonáte po zdymadle i přes kubistický most.
To by Krčín koukal! Třeboňsko dnes místo rybářů obsadili cyklisté
Obrovské vodní plochy, mlhy nad rovinatými loukami a sem tam krásně zachovalý statek s typickou bránou. Kraj okolo Třeboně za své specifické kouzlo vděčí Rožmberkům, kteří zde nechali postavit nejrozsáhlejší síť rybníků v Čechách. Dnes tu ale spíš než rybáře potkáte spousty cyklistů, nebojte se proto vyrazit mimo sezonu, klid na opuštěných hrázích stojí za to. Třeba cestou mezi Chlumem a Třeboní, kdy se projedete po hrázích obklopených z obou stran vodou, objedete Rožmberk i Svět, prohlédnete si třeboňský zámek i Rožmberskou hrobku a na Zlaté stoce uvidíte akvadukt, který umožňuje křížení dvou kanálů.
Na kole okolo mlýna u Příčov, jehož soukolí už se dávno netočí
Kostel v Prachové se pomalu obrací v prach
Zdálky vypadá kostel na návrší nad silnicí mezi Hrušovany a Encovany snad jen trošku opuštěně a zanedbaně, když se ale vydáte po polní cestě až k jeho věži, zjistíte, jak moc na něm zapracoval zub času. Lodi kostela už dávno chybí střecha a proti nebi se tak už spolu s věží tyčí jen dvě osamělé klenby. Kdysi tu přitom stávala celá vesnice jménem Prachová, která ale zanikla už za husitských válek.