Archiv štítku: Hrady Kachnou spatřené

Procházka konopišťským parkem ke kostelíku ve Chvojně a zřícenině hradu Kožlí

Pohodová procházka, vhodná i jako pod/zimní výlet na otočku z Prahy, začíná v Benešově a nejprve vede parkem kolem zámku Konopiště. Ten za svou podobou vděčí Františkovi Ferdinandu d´Este, který zámek nechal přestavět v historizujícím stylu a zaplnil ho svými uměleckými sbírkami i loveckými trofejemi. Kolem zámeckého rybníka pokračuje trasa ke kostelíku sv. Jakuba a Filipa ve Chvojně, který stejně jako zámek pro arcivévodu upravil architekt Josef Mocker. Odtud se vydejte lesem ke zřícenině hradu Kožlí, jehož romantickou atmosféru obdivoval už Karel Hynek Mácha.

Lichnice a Oheb: přes dva hrady k Sečské přehradě

Zvlněnou krajinou podhůří Železných hor z městečka Třemošnice vás provede pěší asi patnáctikilometrový výlet přes dvě hradní zříceniny, Lichnici a Oheb. Pozůstatky tohoto hradu na skále nad přehradou Seč jsou díky odlehlé poloze se spoustou skrytých zákoutí jako dělané na přespání pod širákem. Výlet si tak můžete krásně prodloužit na dvoudenní, přehradu celou obejít a ještě se třeba v Třemošnici stavit v bývalé vápence, dnes proměněné na muzeum.

Na vrchol Lužických hor: vyhlášená nádražka, daleké výhledy nejen z Luže i romantika přehrady Naděje a hradu Milštejn

Výlet, který zahájíte ve vyhlášené nádražní hospůdce na stanici Jedlová, přinese něco snad od všech krás Lužických hor. Procházet budete hlubokými lesy, do dálky se zahledíte z vyhlídek na osamělých skalkách i z rozhledny na nejvyšší hoře Luži, sejdete ale i do údolí k přehradě s poetickým názvem Naděje. Pokud by vám jednodenní toulání nestačilo, pohodlně u ní složíte hlavu pod širákem, stejně jako na nedaleké zřícenině hrádku Milštejn. Na vlak je to odtud kousek do Svoru, pokud byste chtěli pokračovat, můžete se vydat do Cvikova a dál třeba mezi nedaleké skalní reliéfy…

Od tajemné průrvy Ploučnice vzhůru na vrcholek Ralska na hrad i výhledy

Cestou od průrvy Ploučnice ke zřícenině hradu Ralsko vás čeká výlet divokou přírodou, u kterého můžete obdivovat dvě památky vzniklé lidskou rukou. Neuvěřitelné úsilí muselo stát ručně vytesat vodní cestu pískovcovou skálou, která přiváděla tok říčky Ploučnice do dávné kovářské dílny. V porovnání s tím už vám stoupání vzhůru k hradní zřícenině na vrcholku výrazného kopce Ralsko snad nebude připadat tak náročné, i když se jistě trochu zapotíte. Odměnou vám kromě pozůstatků hradních zdí budou výhledy do dalekého okolí.

Z Českého Šternberka do Kácova: Procházka kolem Sázavy od hradu k pivovaru

Procházka z Prahy na den, na hrad a zároveň do pivovaru, to je pohodová trasa z Českého Šternberka podél Sázavy do Kácova. Hrad Český Šternberk stojí monumentálně na svahu nad řekou, a právě podobnými cestičkami vzhůru nad Sázavu a zpátky do jejího údolí vede celý výlet. Zakončíte ho v Kácově, který kromě pěkné vyhlídky a postupně opravovaného zámku láká taky na pivovar Hubertus, kde se můžete na konci procházky občerstvit.

Velké dobrodružství kolem Malé Skály: bránou do Pantheonu, na hrad Frýdštejn, rozhlednu Kopanina i k Römischovu lesnímu hřbitovu

Kopcovité okolí Malé Skály je krásné už jen svými hlubokými lesy a v nich ukrytými skalními útvary. Harmonicky sem ale zasáhla také lidská ruka, už ve středověku využívali skalních masivů ke své obraně hrady Vranov či Frýdštejn. Doslova zabydlel pak zdejší skalky v 19. století majitel panství továrník Franz Zachariáš Römisch, který kolem pozůstatků hradu Vranova nechal vybudovat takzvaný Pantheon, jehož jednotlivé pomníky a sochy připomínají slavné tehdejší doby. 

Přejděte Pálavu z Věstonic do Mikulova, od hradu ke hradu s výhledy do vinic

Vápencový masiv Pálavy mezi Novomlýnskými nádržemi a Mikulovem je tak akorát dlouhý, abyste ho překonali jednodenním výletem. Za stoupání vás odmění nejen daleké výhledy do rovin jižní Moravy, ale i pěkná příroda se spoustou vzácných rostlin, které v této nejteplejší a téměř nejsušší české krajině rostou. Chybět nebudou ani památky, vždyť jde taky o jedno z našich nejdéle osídlených míst, kde se lidé usídlili už v době lovců mamutů. O něco později sem prý římští vojáci přinesli pěstování vinné révy, takže kde jinde zakončit výlet než v některém z mikulovských vinných sklípků.

Krajem tajemných skalních reliéfů od hradu Sloup přes cvikovský pivovar mezi roubenky do Mařenic

Reliéfy s náboženskými motivy, ale také drobné kapličky, různě upravené jeskyně či jednoduchá sedátka, to vše můžete najít v pískovcových skalách kolem Cvikova na úpatí Lužických hor. Pátrat po skalkách zručně upravených zdejšími lidovými umělci vyrazte ze Sloupu, kde již z dálky nepřehlédnete výrazný skalní suk, jehož jeskyně a terasy ve středověku sloužily jako skalní hrad, později poskytovali úkryt poustevníkům. První z reliéfů najdete v sousední obci Radvanec a pak už mějte oči otevřené celou cestu do Cvikova, kde se za pozorné pátrání po pískovcových skvostech můžete odměnit v místním pivovaru. Poté se ale vydejte dále na cestu, nejpropracovanější díla vás teprve čekají. Postupně budete míjet skalní kapli ve tvaru antického chrámku, do pískovce vytesaný oltář Nejsvětější trojice či reliéf znázorňující útěk do Egypta. Výlet zakončíte v Mařenicích s barokním kostelem a kaplí nad vesnicí s výhledem do širokého okolí.

Na kole Pojizeřím z Mnichova Hradiště od hradu ke hradu

Na nenáročný výlet na kole se vydejte podél řeky Jizery z Mnichova Hradiště, pokud vám nevadí urazit více kilometrů, můžete dojet až do Prahy. To se ale nejspíš nepodaří milovníkům hradů, zámků a zřícenin, kteří se cestou budou mít opravdu čím kochat. V Mnichově Hradišti se zastavte u zámku a nedalekého kláštera, kde byl pohřben Albrecht z Valdštejna. Dále kopečky nad Jizerou střeží zříceniny starých hradů, z nichž jako první uvidíte Zvířetice s vysokou věží, odkud je krásně vidět celý hradní areál. Pěkný výhled do údolí Jizery najdete i v nedalekých Michalovicích s věží přezdívanou Putna. Odtud je to jen kousek do Mladé Boleslavi, kde je první možnost výlet ukončit. To by ale byla škoda, pod oblouky železničního viaduktu v Krnsku dojedete až k další romantické zřícenině hradu Dražice, odkud je to jen kousek do Benátek nad Jizerou, kde na vrcholku vinice na svahu nad řekou stojí renesanční zámek.

Z Jiřetína křížovou cestou za výhledy na Jedlovou i na hrad Tolštejn

Toulejte se Lužickými horami z městečka Jiřetín pod Jedlovou plného roubenek vzhůru na křížovou cestu s kaplí Božího hrobu. Pořádné stoupání vás ale teprve čeká, hora Jedlová se vám ale za náročný výšlap odvděčí rozhlednou, ze které uvidíte snad celé severní Čechy. Zato na zříceninu Tolštejn seběhnete snadno, přitom si tu kromě pozůstatků hradních zdí užijete i mnohé výhledy, třeba do sousední německé Lužice. Od hradu už je to jen kousek z kopce dolů na vlakové nádraží Jedlová, kde vás čeká jedna z nejpříjemnějších český „nádražek“ vůbec, kde si ještě rádi necháte ujet nějaký ten spoj…

Zeleným údolím Střely z Rabštejna do barokního Manětína

Malebný Rabštejn, který dnes působí jako vesnička opuštěná v lesích, býval významným sídlem. To prozrazuje nejen kamenný most přes řeku Střelu, která vás bude provázet celým tímto výletem, ale také pozůstatky hradu, zámek či klášterní kostel Panny Marie Sedmibolestné. Nezaměnitelnou atmosféru Rabštejnu dává hluboké lesnaté údolí říčky Střely, kterým můžete vyrazit na procházku do nedalekého Manětína s nádherným barokním zámkem. Ostatně baroko je v Manětíně všudypřítomné, ať už jde o množství soch rozesetých po celém městě či kostely, z nichž jeden skrývá vzácné obrazy malíře Petra Brandla.

Na kole kolem zámků na Orlici

Projeďte se na kole kolem řeky Divoké Orlice, krajem posetým zámky, který bývá označován jako Česká Loira, protože stejně jako francouzská řeka zde Orlice spojuje hned několik historických sídel. Najdete tady navíc zámky, které jsou nadále v rukách starobylých šlechtických rodů, většinou už moc pěkně opravené, s rozlehlými parky i zámeckými kavárničkami. Ve směru po toku řeky navštívíte nejdříve doudlebský zámek, poté Nový zámek v Kostelci nad Orlicí a putování podél památek zakončíte v Častolovicích.

Českosaským Švýcarskem od tajemného Dolského Mlýna do soutěsek Kamenice

Vydejte se na procházku lesy, po kopcích i na skály Českosaského Švýcarska. Čeká vás tu nejen krásná příroda a daleké výhledy, za bližší prozkoumání stojí i některé výtvory lidské ruky. Jedním z nich je zřícenina Dolského mlýna, která je hezkým začátkem výletu dále po toku Kamenice. Od ní vystoupáte k dalšímu pozoruhodnému místu, které se nachází naopak na vršku strmé skály. Díky této strategické poloze hrad Šauenštejn strážil důležitou obchodní cestou, později ho zase obsadili loupežníci. No a na závěr se ke Kamenici zase vrátíte a nejprve se jejím romantickým údolím projdete a potom dokonce projedete na pramici.

Výprava za dávnými rytíři i zločinem na Zlenice hradě

V pěkném údolí Sázavy se tyčí zřícenina hradu Zlenice. Když přejdete přes pěkný dřevěný mostek ke zbytkům věžového paláce, dokážete si snadno představit, jak se tady proháněli rytíři. Kdy hrad vznikl není úplně jasné, na počátku 14. století ale byl sídlem rodu pánů ze Zlenic. A že tu bylo v jejich době pořádně živo, dokazuje i příběh detektivního románu Zločin na Zlenicích hradě.

Od čedičových varhan do malebné Kamenice s tajemnými lesními oltáři

Fascinuje vás skalnatá krása v lesích Českosaského Švýcarska, ale u Pravčické brány je vám trochu těsno? Zkuste vyrazit z druhé strany od Nového Boru, navštívit můžete čedičové varhany Panská skála u Kamenického Šenova, kochat se výhledy ze skal nad Dolním Pryskem, pátrat po minulosti Pustého zámku a objevit v lese skrytou křížovou cestu Bratrské oltáře. Na závěr vás přivítá malebné městečko Česká Kamenice.

Potštejn a Litice: Krásným údolím od hradu ke hradu

Udělejte si pěkný výlet zeleným údolím Divoké Orlice, nad nímž se nedaleko od sebe na prudkých kopcích tyčí dva hrady. Potštejn je ideální základnou vašeho putování, kromě hradní zříceniny a zámku je tu příjemný kemp a opravdu skvělý pivovar. Odtud vyrazte do nedalekých Litic, hrad na kopci obkrouženém meandry Orlice stojí za to. A pokud se ještě cítíte na pořádný výšlap, vydejte se na druhou stranu na poutní místo Homole s krásným výhledem do kraje.

Rozkvetlým krajem zámků z lysické zahrady k rájeckým kaméliím

Krytá promenáda vycházející ze zámeckých pokojů přímo do rozkvetlé zahrady je poznávacím znamením zámku Lysice. Krom toho tu můžete obdivovat rozmanité sbírky rodiny Dubských, třeba orientální předměty, které si ze svých cest přivezl námořní admirál Ervín Dubský. Rozsáhlé sbírky umění a knih i zahrada nechybí ani nedalekému zámku Rájec nad Svitavou. Ten proslavily rájecké kamélie, nádherné květiny, které každé jaro zaplaví interiéry zámku.

Červené Poříčí: zámek, kde památkářům nahlédnete pod ruce

Na zámku v Červeném Poříčí nedaleko Klatov vás rozhodně nečeká klasická zámecká prohlídka s načančanými pokoji připomínajícími svým luxusním vybavením dávnou slávu sídla či příběh posledních šlechtických majitelů. Červené Poříčí se ukazuje tak, jak to v něm dnes opravdu vypadá, tedy ve stavu před rekonstrukcí. Zámek byl totiž výrazně poškozen nevhodnými stavebními zásahy ve 20. století, kdy tu sídlila lesní správa a mnohé reprezentativní místnosti byly přepaženy a využity jako byty. Přesto se na zámku dochovalo několik fresek a stropních maleb, některé odkryté pod stropními pohledy, na jiné jen nahlédnete sondami vytvořených v pozdějších výmalbách.

Klatovy a Klenová: Výhled na Šumavu z městské věže i hradu plného soch

V podhůří Šumavy kolem Klatov najdete kromě krásné přírody a dalekých výhledů na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Samotné Klatovy by mohly sloužit jako učebnice architektury, obdivovat tu můžete klasické uspořádání měst zakládaných ve třináctém století s velkým náměstím a šachovnicovou sítí ulic. To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek Černé věže, z níž je město jako na dlani. Komu by to ještě nestačilo, může se vydat na nedaleký hrad Klenová, který kromě krásných výhledů na Šumavu nabízí i galerii soch pod širým nebem.

Hasištejn kdysi strážil obchodní cestu do Německa, dnes shlíží na čoudící komíny elektrárny

Na ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka nedaleko Chomutova stojí zřícenina hradu Hasištejn. Hrad vybudovaný na počátku 14. století měl velký strategický význam, protože chránil horské průsmyky, kterými vedly důležité obchodní cesty z Německa. Když vystoupáte na vyhlídkovou věž, překvapí vás dnes ale úplně jiný pohled, v podhradí se totiž nachází elektrárna Prunéřov s obrovskými chladícími věžemi a vysokými komíny zahalenými v mraku kouře.

Když si chcete únětické pivo zasloužit: Pořádná procházka z Kralup přes Budeč a Okoř

Cestou z Kralup podle Zákolanského potoka si prohlédnete románskou rotundu Přemyslovců v Budči  i slavnou zříceninu hradu Okoř a na závěr vás pak čeká zasloužená odměna: vynikající pivo z pivovaru v Úněticích. Výlet je vhodný spíše pro zdatnější turisty, i oni ale po dvaceti pěti kilometrech jistě do pivovaru dorazí pořádně žízniví. A kdo si chce trasu zkrátit, popojede vlakem až do Zákolan, které jsou mimochodem rodištěm Antonína Zápotockého.

Zvířetice: Máchova romantika i statečná kachna

Zvířetice jsou jedním z těch hradů, které jsou dostatečně pobořené k vytvoření romantické atmosféry a zároveň dostatečně zachovalé, aby na nich stále ještě bylo co k vidění. Ostatně Zvířetice lákaly poutníky už od dob Karla Hynka Máchy a oblíbeným cílem výletníků zůstávají dodnes. Hrad v údolí řeky Jizery má navíc výhodu v tom, že ho můžete vidět z nadhledu, který nabízí jeho z víc než třicet metrů vysoká věž.

Valdek: Zřícenina, která střeží vojenský prostor Brdy

Už od třináctého století stojí v lesích uprostřed Brd hrad Valdek. Postavit ho dal rod Buziců, v 15. století byl nějakou dobu i v držení krále Václava IV. a už od počátku 17. století pustl. Zásadní ránu mu ale zasadilo až století dvacáté, kdy se Brdy změnily v jeden obrovský vojenský prostor a dostat se k hradu tak bylo prakticky nemožné. Až posledních několik let se začal vojenský prostor pomalu otevírat lidem a na Valdek tak bylo možné legálně zajít alespoň o víkendech. Auta sem ale stále nesmí a hrad se tak stává ideálním cílem pěších nebo cyklistických výletů.

Vařit je na Roupově stále kde, přestože z něj nezbylo skoro nic

Na zříceninách se zachovalo ledacos, tu je dominantou věž, jinde brána nebo příkop. Úplně jinak je to ale na Roupově nedaleko Přeštic na jižním Plzeňsku. Ze zříceniny hradu se tu jako jediná nepoškozená část zachoval komín, respektive dymník, tedy vysoký komín odvádějící kouř rovnou z celé místnosti, jak zjistíme, když prozkoumáme zdejší zachovalou černou kuchyni.

Helfštýn: Hrad, který byste dobývat nechtěli

Když výlet, tak na hrad…ideálně tak trochu zřícený a pořádně veliký. Právě takový je moravský Helfštýn, který se čtyřmi nádvořími, šesti branami a systémem hradeb a valů z 18. století patří mezi největší hrady ve střední Evropě. Za svou impozantní velikost vděčí hrad hlavně častým přestavbám, původně byl totiž Helfštýn malým hrádkem, který založil na začátku 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy.

Krakovec: Zřícenina, kde je stále co objevovat

„Hradní zřícenina je jako polonahá ženská, stále je co objevovat,“ přivítal nás pan kastelán na Krakovci. A zrovna pro Krakovec tato pravda určitě platí, protože je zbořený tak právě akorát, aby se v něm dalo ledacos číst, jen se člověk musí pozorně koukat.

Kuks: Dokonalé sepětí krajiny, architektury a umění

Kuks a jeho okolí jsou ukázkou toho, že když se spojí mimořádný mecenáš s talentovaným umělcem, vznikne dílo, které ani po staletích neztrácí na své působivosti. Kuks je totiž neoddělitelně spojen s osobou jednoho z nejvzdělanějších šlechticů barokní doby s mimořádným citem pro umění, hraběte Františka Antonína Šporka. Špork zdědil, spolu s Lysou nad Labem, po svém otci také Hradiště nedaleko Dvora Králové, blízko něhož byl nalezen léčivý pramen a tak mohl začít příběh vzniku propracované kulturní krajiny s lázněmi a hospitálem. Kuks tak dodnes zůstává příkladem citlivého propojení krajiny, architektury a umění, a to i přesto, že se dneška všechny Šporkovy stavby nedožily.

Jezeří, zámek na hraně dolu

Jezeří bylo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné krajině na česko-německém pomezí. Pak ale začaly uhelné doly rychle ukusovat krajinu a zámek nebyl daleko svého zániku. Od devadesátých let se sem pomalu vrací život, opravit stovky místností ale není jednoduché a tak na Jezeří spíš než vyzdobené pokoje známé z ostatních českých zámků můžete čekat trochu ošuntělou romantiku. A hlavně nezaměnitelnou atmosféru místa, které se svému zániku snad ubrání.