Pozdní podzim by se mohl zdát jako ne zrovna ideální doba pro výlety po městech, rozhodně to ale neplatí v severoitalské Cremoně. Ta je známá pro tři věci: housle Stradivari, nejvyšší středověkou věž v Itálii a turecký med. A právě této pochoutce jsou v Cremoně věnovány celolistopadové oslavy, při kterých nechybí slavnostní průvody, všemožná kulturní představení a samozřejmě ani ochutnávka místního proslaveného torrone, tedy tureckého medu.Festa del Torrone je pro obyvatele Cremony událostí roku. A jelikož Italové jsou všeobecně známí tím, že slaví rádi, dosáhla oslava oblíbené cremonské pochoutky obrovských rozměrů, kdy nejde už jen o jídlo, ale taky o tradici města.
Turecký med se prý v Cremoně vyrábí už od roku 1441, kdy byl podáván na zásnubách Franceska Sforzy a Bianky Visconti. A právě tuto svatbu připomínají i dnešní oslavy, při kterých prochází městem průvod místních obyvatel v téměř dokonalých dobových kostýmech. V ulicích se tak představují nejen historické postavy, ale také pouliční hudebníci i lidé provádějící žonglérské kousky s prapory jednotlivých cremonských rodů. Všichni pak zamíří před Duomo, kde oslavy vyvrcholí rekonstrukcí svatebního obřadu.Během oslav si v Cremoně turecký med můžete pořídit v nepřeberném množství variant a hlavně příchutí, od tradičního mandlového či oříškového po různé ovocné varianty, oblíbená je i horká čokoláda s příchutí cremonského torrone.Milovníci doby páry zase mohou na slavnosti dorazit speciálním parním vlakem z Milána, který pak celý den na cremonském nádraží těší hlavně malé návštěvníky sladkých slavností. Nakouknout totiž lze i do strojovny a ti šťastnější si dokonce mohou zkusit přiložit do kotle.
V Cremoně vytvořil Stradivari nejslavnější housle světa
Cremona je proslavená také uměním místních houslařů, odhaduje se, že odtud do světa odešlo až 20 000 mistrovských nástrojů. Právě tady se totiž usadily známé rody houslařů, mezi nimiž vynikl na přelomu 17. a 18. století Antonio Stradivari. Ten do Cremony přišel ve svých 12 letech, kdy se dal do učení k jinému neméně slavnému tvůrci prvotřídních smyčcových nástrojů, Nicolo Amatimu.Do historie hudby se Stradivari zapsal jako nejslavnější výrobce houslí a na nástroje z jeho dílny hrají nejlepší muzikanti světa už čtvrté století. „Je to podobné, jako když malíři dáte širokou paletu barev. I houslista se stradivárkami v ruce má mnohem víc možností, jak dosáhnout různorodé barevnosti a intenzity zvuku ve srovnání s obyčejnými houslemi,“ říká o houslích hudebník Antonio De Lorenzi.Housle, které proslavily svého mistra po celém světě, vyřezali Antonio Stradivari a jeho synové z místního javorového dřeva. Co ale stojí za jejich unikátním zvukem, nikdo dodnes s určitostí nezjistil: podle italských vědců ale za svou výjimečnost vděčí určitým nedokonalostem ve své konstrukci, dokonce se spekuluje o tom, že drobné nedokonalosti ve dřevě vytvořili houslaři z Cremony úmyslně. Dalším vysvětlením, proč jsou tyto nástroje tak kvalitní, je prý to, že v Evropě v době jejich vzniku panovalo velmi chladné počasí a stromy tak měly velmi hutné dřevo. Spekuluje se také o vlivu speciálních receptur laků.
Přestože je Cremona pověstná svou kulinářskou a hudební tradicí, na své si tu přijdou, jako ostatně téměř v každém italském městě, také milovníci historie, památek, honosných chrámů a útulných historických uliček. Jedním ze symbolů Cremony je totiž zvonice Torrazzo, jež je se svými 112 metry druhou nejvyšší zvonicí v Evropě. Krom toho je zajímavá také svým orlojem, který ukazuje jednotlivá znamení zvěrokruhu. Hned vedle, se zvonicí přímo spojený lodžií, stojí nejvýznamnější cremonský kostel – Duomo, postavený v románském stylu, ale jak dokazuje jeho krásná mramorová fasáda, dokončený až o několik století později ve stylu renesančním. O kousek dál pak trojici církevních staveb na cremonském náměstí doplňuje osmiboké románské baptisterium neboli křtitelnice.Za návštěvu stojí i radnice (Palazzo Comunale) ze 13. století, kterou dnes zaplnily galerie a muzea a vidět tu tak můžete některé ze slavných houslí vyrobených v Cremoně, stejně jako honosný palác městské šlechty Loggia dei Militi. Když pak při své procházce Cremonou opustíte hlavní náměstí Piazza Comunale, můžete stále narazit na několik významných památek. Z kostelů to je určitě renesanční kostel San Sigismondo na východním okraji Cremony, kde se konala právě slavná svatba Franceska Sforzy a Bianky Visconti, nebo gotický San Agostino, prohlídku pak můžete zakončit v Palazzu Affaitati, kde se nachází Stradivariho muzeum se sbírkou více než 700 houslí, viol, violoncell a kytar slavných mistrů.
Cremona vystupuje v latinském úsloví: Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona: Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně. Za doby největšího věhlasu rakovnického piva bylo v Čechách doplněno o una ceres Raconae, tedy: „Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.“