Kapličku nad skalnatým údolím na půl cesty mezi Berounem a Karlštejnem možná znáte, ve Svatém Janu se ale rozhodně vyplatí sestoupit i pod skálu. Najdete tu komplex bývalého benediktinského kláštera s kostelem Narození svatého Jana Křtitele, který skrývá do skály vytesanou jeskyni, v níž se ukrýval první český křesťanský poustevník svatý Ivan.
Vchod do poustevníkovy jeskyně se nachází v raně barokním kostele postaveném Carlem Luragem v polovině 17. století. Hlavní oltář zdobí obraz Zjevení svatého Jana Křtitele poustevníku Ivanovi a uprostřed chrámu se nachází náhrobek s ostatky poustevníka.
První český křesťanský poustevník Ivan se v jeskyni nedaleko řeky Berounky usadil kolem roku 880 a jediným společníkem mu byla ochočená laň. Legenda vypráví o setkání poustevníka s knížetem Bořivojem, který při lovu postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před poustevníkovu jeskyni.
Kníže Bořivoj svého činu litoval a později splnil poustevníkovo poslední přání vystavět na místě kostel na památku svatého Jana Křtitele, který se Ivanovi dříve v jeskyni několikrát zjevil, ochránil ho před zlými duchy a pomohl mu vyhnat ďábla.
Jeskyně s krápníkovou výzdobou má celkem tři části a můžete si v ní prohlédnout nejen původní kapli, kterou na památku sv. Ivana nechal vybudovat už kníže Bořivoj, ale i podzemní pramen minerální vody, Ivanovo lůžko, a také kámen, na kterém se prý poustevník modlil tak intenzivně, že do něj obtiskl svá kolena. Najdete tu i stropní otvor, kudy Ivan vyhnal z jeskyně ďábla.
Zajímavý osud pak potkal svatojánský klášter, původně založený jako pobočku benediktinského kláštera na Ostrově u Davle později zničeného husity. Hlavní sídlo kláštera se tak přesunulo do Svatého Jana, kde se klášter rozvíjel až do zrušení císařem Josefem II. Poté sloužil jako továrna, letní sídlo, lázně či učitelský ústav.
Po roce 1948 v klášteře vznikla věznice s táborem nucených prací v nedalekých lomech. Drženi tu byli především političtí vězni, bývalí živnostníci, zemědělci či vysocí úředníci. Podmínky věznění byly natolik kruté, že byl tábor v roce 1955 na nátlak Červeného kříže zrušen.
Nad klášterem se tyčí více než 200 metrů vysoká Svatojánská skála, na jejímž vrcholu je umístěn dřevěný kříž, který podle pověsti dostal poustevník Ivan od Jana Křtitele. Na ostrohu nad údolím poblíž cesty k vrcholu skály stojí barokní kaple Svatého Kříže postavená roku 1714.
Nedaleko od kláštera najdete také hřbitov s kaplí v neogotickém slohu, kterou dal v letech 1847-1849 postavit předseda spolku pro postavení Národního divadla Maxmilián Berger.
Svatým Janem prochází jedna z prvních značených turistických tras v Čechách. Cesta Vojty Náprstka z Berouna přes Svatého Jana na Karlštejn byla vyznačena už v roce 1889.
Poté, co se v Karlštejně promotáte mezi davy turistů, čeká vás hezká procházka údolím k Bubovickým vodopádům, které jsou tvořené vápencovými schody a v zimě jsou celé zakryté ledem. Odtud už překonáte jen jeden kopec a ocitnete se ve Svatém Janu pod Skalou. Cesta do Berouna pokračuje po červené značce kolem památného dubu na Herinkách. (Trasa)
Kostel Narození svatého Jana Křtitele je přístupný od 1. dubna do 31. října o víkendech a během letních prázdnin je otevřený po celý týden.
