Jižní Moravou dva dny v sedle: Lednicko-valtickým areálem do Mikulova a Znojma

Rovinatá krajina jižní Moravy je ideální pro pohodové výlety na kole, proto jsem tu pro vás připravila tip na cyklistický puťák více či méně nalehko, který zvládne i úplný začátečník. Stokilometrová trasa vás provede Lednicko-valtickým areálem se všemi jeho romantickými stavbami a samozřejmě i oběma zámky, které rozlehlému parku daly jeho název. Pohodový odpočinek si pak užijete v Mikulově, který se svým náměstím se skoro italskou atmosférou vysloveně láká k posezení v některé z kaváren s výhledem na zdejší zámek či Svatý kopeček na úpatí Pavlovských vrchů nad městem. Moc příjemné přespání nabízí statek Jáňův dvůr, kde si můžete postavit stan, kdo ho ale nechce vozit, může využít i zdejšího penzionu. Druhý den se cestou zastavte ve vodním mlýně ve Slupi, kde se různé druhy strojů dodnes pohybují díky energii vody z nedalekého náhonu. Výpravu zakončíte ve Znojmě, kde nesmíte minout rotundu svaté Kateřiny, která ukrývá vzácné fresky zobrazující rod Přemyslovců.

Z Břeclavi se vydejte rovnou prozkoumat Lednicko-valtický areál, který svou současnou podobu přírodního parku získal v průběhu 18. a 19. století díky knížecímu rodu Lichtenštejnů, jehož hlavním sídlem byl valtický zámek. Areál patří mezi největší zahradnicky upravené krajiny na světe a pro svou výjimečnost byl zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. V parkově upravené krajině můžete obdivovat řadu drobných staveb v romantickém stylu, jako první cestou narazíte na umělou zříceninu Janův hrad, která sloužila jako lovecký zámeček či myslivna.

Odtud je to jen kousek k zámku Lednice. Na jeho místě stávala vodní tvrz, později renesanční sídlo. Při barokní přestavbě na konci 17. století k zámeckým budovám přibyla rozlehlá zahrada s rozhlednou a jízdárna podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Současnou podobu v duchu anglické gotiky získal zámek v polovině 19. století, kdy si zde kníže Alois II. z Lichtenštejna nechal vybudovat reprezentační letní sídlo. V jeho honosných sálech s vyřezávanými stropy se setkávaly významné osobnosti evropské šlechty. Ze stejné doby pochází také zámecký skleník, navržený architektem Jiřím Wingelmüllerem, který zvolil v té době moderní konstrukci z oceli, litiny a skla. Skleník dodnes slouží a daří se v něm různým druhům subtropických a tropických rostlin.

Jen kousek od zámku, ovšem v zahradě, kde je třeba kolo vést, můžete navštívit minaret na břehu zámeckého rybníka, který je využíván jako rozhledna. Na přelomu 18. a 19. století tuto nevšední stavbu, která ale nikdy nesloužila náboženským účelům, navrhl architekt Josef Hardtmuth, kterého nejspíš znáte jako zakladatele továrny na tužky Koh-i-noor Hardtmuth.

Když se pak vydáte od Lednice směrem do Valtic, přejedete po hrázi mezi rybníky a zanedlouho narazíte na chrám Tří Grácií, klasicistní letohrádek, před kterým je umístěné sousoší řeckých bohyní krásy a půvabu od Johanna Martina Fischera.

Určitě nepřehlédnete ani novogotickou lesní kapli zasvěcenou sv. Hubertovi, patronovi myslivců, optiků a matematiků. Trojbokou kapli ve stylu anglické novogotiky, v jejímž středu stojí na zdobeném oltáři socha svatého Huberta, si nechal v roce 1855 postavit Alois II. z Liechtensteina. Kolem zámečku Rendez-vous, který má podobu římského vítězného oblouku a je zasvěcen bohyni lovu Dianě, se zanedlouho dostanete až do Valtic.

Valtice byly hlavním sídlem rodu Lichtenštejnů, jemuž patřily už od 14. století. Dnešní podoba zámku připomíná 17. století, kdy byl barokně přestavěn a vznikla i zdejší zámecká zahrada a přírodní park se sochami s mytologickou tématikou. Také interiéry zámku jsou vybavené jako v době 17. a 18. století a kromě rodiny Lichtenštejnů připomínají i slavné návštěvníky zámku jako rakouského císaře Františka Josefa I. s manželkou Elizabeth či kancléře Metternicha. Na náměstí pod zámkem stojí kostel nanebevzetí Panny Marie, vystavěný v 17. století italským architektem Giovanni Giacomo Tencallou z Bizone.

Od Valtic do Mikulova kopíruje cyklostezka česko-rakouské hranice, její část je upravena jako naučná Stezka Svobody, která popisuje různé způsoby překonávání železné opony. Její součástí je také památník věnovaný padesáti třem obětem železné opony na hranici jižní Moravy s Dolním Rakouskem, která je tvořen vysokými ocelovými stélami, z nichž každá nese jméno jedné z obětí.

Mikulov vás přivítá atmosférou skoro jako někde v Itálii, zdejší náměstí obklopují měšťanské renesanční domy s kavárnami, hospůdkami a vinárnami v přízemí, kde můžete na chvíli odložit kolo a odpočinout si. V okolních uličkách můžete navštívit třeba goticko-renesanční kostel sv. Václava, nebo židovskou čtvrť se synagogou a jedním z největších židovských hřbitovů v Čechách. Město Mikulov bylo v letech 1249–1560 centrem panství Liechtensteinů, největší slávy ale dosáhlo za Dietrichsteinů, kteří zde sídlili v letech 1575 až 1945. Právě oni dali podobu i zámku na vršku nad centrem Mikulova, kde bylo v roce 1866 podepsáno prusko-rakouské příměří. Na spodní straně náměstí pak najdete rodinnou hrobkou Ditrichsteinů, na jejímž místě stála loretánská kaple, později kostel svaté Anny, poničený požárem v roce 1784. Torzo kostela poté bylo upraveno na pohřební kapli Dietrichsteinů, kterou dnes tvoří otevřené nádvoří, hrobní kaple, dvě boční lodě s rakvemi a severozápadní průčelí se dvěma věžemi.

František z Dietrichsteina stojí i za další výraznou dominantou Mikulova, kterou je Svatý kopeček. Poté, co město v roce 1622 zažilo rozsáhlou morovou epidemii, nechal na vrchu nad náměstím postavit poutní kapli sv. Šebestiána se zvonicí a Božím hrobem. Na vrcholek kopce, na kterém roste mnoho vzácných rostlin a odkud je krásný výhled na město, vede křížová cesta.

Stoupání na kopce si ale pro tentokrát nechte ujít a pokračujte spolu s cyklostezkou kolem hranic do Nového Přerova, kde můžete využít moc příjemného ubytování v kempu i penzionu na Jáňově dvoře. To vše se nachází ve starém statku, na jehož dvoře můžete posedět u jídla či sklenky vína, v sadu si pak postavíte stan a sociální zařízení s kuchyňkou jsou chytře vestavěné do původní stodoly.

Ráno se vraťte do sedla a pokračujte spolu s cyklostezkou dál podél hranic až do vesničky Slup, kde ve vodním mlýnu můžete navštívit opravdu velmi názornou expozici mlynářství. Pěkně zachovalá renesanční mlýnská stavba je unikátní svými čtyřmi funkčními vodními koly a hlavně technologiemi, které na ně uvnitř mlýna navazují a z nichž mnoho uvidíte během prohlídky v akci. Konkrétně uvidíte čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení. Při jednotlivých ukázkách vám pak průvodce vysvětlí, jak vlastně celý proces mletí obilí fungoval.

Odtud už vás čeká posledních dvacet kilometrů cesty a prozkoumání historického Znojma. Dávnou slávu města, které bylo v roce 1226 Přemyslem Otakarem I. povýšeno na královské, připomínají třeba hradby, které prý bývaly nejbytelnějším opevněním mezi Prahou a Vídní. Zajímavostí je rozlehlý labyrint znojemského podzemí, který je tvořený třemi desítkami kilometrů chodeb a sklepení. A také pozůstatky hradu na ostrohu nad řekou Dyjí, kde se zachovala nejvýznamnější znojemská památka vůbec, rotunda svaté Kateřiny. Kamenná románská stavba centrálního půdorysu vznikla nejspíš kolem poloviny 11. století. Uvnitř rotundy jsou stěny zdobeny freskami, které kromě náboženských motivů zobrazují členy české knížecí a královské dynastie Přemyslovců. Ústřední scéna zobrazuje legendu o povolání Přemysla Oráče na trůn, dále se zde nachází 19 přemyslovských knížat s prvním českým králem Vratislavem a jeho nástupcem Konrádem I., v kupoli jsou zobrazeni čtyři evangelisté a apokalyptičtí andělé. V hradním areálu dnes sídlí znojemský pivovar a jelikož je Znojmo centrem vinařského kraje, vznikla tu nedávno i moderně pojatá Enotéka. 

Celou trasu najdete na mapy.cz/s/gozaforupu

Total Views: 269 ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.