Krajina pro chov kočárových koní v okolí Kladrub nad Labem, která se nedávno stala památkou UNESCO, rozhodně stojí za návštěvu. Vyrazte tam třeba na kole, k čemuž rovinaté Polabí vysloveně láká. Cestou se stavte za Gočárem do Lázní Bohdaneč i do jeho rodných Semic, kde navíc potkáte maličkou poušť přímo na návsi. Pak už je to jen kousek do Kladrub, kde můžete pozorovat stáda starokladrubských koní na pastvinách, nebo vyrazit dokonce na prohlídku jejich historických stájí.
Z Pardubic zamíříme do nedalekých lázní Bohdaneč přes vesnici Rybitví, kde bratranci Václav a František Veverkové v roce 1827 vynalezli ruchadlo, což je pluh, který zoranou půdu zároveň i obrací. Chtěli lidem ulehčit těžkou práci na poli, jejich vynález jim byl ale přiznán až posmrtně, dnes je ale připomíná u rodného domku památník ve tvaru ruchadla.
Lázně, využívající slatinu pro léčbu pohybového ústrojí, založil v Bohdanči na konci 19. století Jan Veselý, který zde doposud provozoval rybniční hospodářství. Městečko se rychle rozvíjelo a už v roce 1908 jej s Pardubicemi spojila první česká pravidelná veřejná autobusová linka. Spolu s lázněmi vznikl také park podle plánů vrchního zahradníka města Prahy Josefa Thomayera, který postupně přechází do volné krajiny.
Lázně Bohdaneč jsou spojené s Josefem Gočárem, který zde vyprojektoval lázeňský dům, který později získal jeho jméno, ale také rodinnou vilu, kasárny či vodojem, inspirovaný kruhovou kaplí sv. Jiří na místním hřbitově.
Gočár se narodil v nedalekém Semíně v budově bývalého zámku, která ale v té době sloužila jako pivovar, kde byl Gočárův otec zaměstnán jako sládek. Tam zamiřte z Lázní Bohdaneč podél Opatovického kanálu, pozoruhodného přes 30 kilometrů dlouhého vodního díla.
Kanál napájený z Labe zásoboval vodou celou rozsáhlou rybniční soustavu, kterou na Pardubicku vybudovali Pernštejnové. Bývalo na něm postaveno 32 mlýnů, z nichž dva jsou dodnes v provozu. Zajímavostí jsou akvadukty na místech, kde se kanál kříží s níže položenými vodními toky, jako třeba právě nedaleko Semína. Tam také kanál, začínající u Opatovic nad Labem, vtéká zpátky do řeky.
V Semíně určitě nepřehlédněte přímo na návsi Semínský přesyp, který je tvořený zbytky vátých písků z období čtvrtohor. Rostou tu vzácné rostliny jako například kozinec písečný. Prý ale nevadí, když sem vstupují zvědavci a na písku si hrají děti, daří se tak bránit zarůstání písečného přesypu.
Za Semínem začíná krajina rozlehlých pastvin, kterou projedete až do Kladrub nad Labem. Tady najdete jeden z nejstarších hřebčínů na světě, který rovněž založili Pernštejnové a už v roce 1579 ho císař Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Staletou tradici tu má chov starokladrubských koní, vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Právě jim na míru byla upravena i okolní krajina s rozsáhlými pastvinami ohraničenými stromořadími.
Středobodem, kde se kříží všechny cesty, tu dokonce není zámecká budova, ale právě koňské stáje. Starokladrubský kůň dodnes plní svou ceremoniální roli, hlavně na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. V Kladrubech jich v současnosti ve dvou barevných variantách žije asi pět stovek.
Za Kladruby se připojte na Labskou cyklostezku, po které dojedete až do Kolína. Cestou budete překonávat jediný kopeček, a to v Týnci nad Labem, kde si ještě můžete všimnout kostela Stětí sv. Jana Křtitele a pozůstatků tvrze, odtud už stezka kopíruje řeku až do Kolína.
