Kola vodního hamru v Dobřívě na hranici brdských kopců se dodnes točí, výhně žhnou a kovářští mistři návštěvníky zasvětí do výroby kovových předmětů v době, kdy ještě výrobky nerostly na pultech supermarketů. Ostatně, tušili jste, jak vzniká třeba taková lopata?
V Dobřívě se železo vyrábělo už od 14. století a místní hamr zůstal v provozu až do poloviny 20. století. Nejdřív se tu vyráběly železné polotovary, časem přibyly stroje na výrobu nářadí, jako třeba zmíněné lopaty. Taková lopata mimochodem vznikne tak, že se vloží plechový polotovar do formy, na kterou pak – silou vytvořenou vodou z náhonu – dopadne těžké kladivo. Kromě nářadí se v hamru vyráběly hřebíky, nebo svou velikostí spíše hřeby. Podobný bytelný hřebík s neztupitelným hrotem ukovají místní kováři na památku ještě dnes.
Voda v náhonu poháněla původně pět vodních kol, do dneška se dochovaly čtyři. Dvě kola zvedají těžká kladiva, jedno kolo pohání dmychadlo a to poslední pak celou řadu přístrojů od obrovských bucharů až po nůžky na stříhání plechu.
Nejsnazší cesta do Dobřívi vede z Rokycan podél říčky Klabavy. Asi desetikilometrovou trasu lze zdolat buď pěšky a zpět se dostat třeba autobusem. Nebo můžete vyrazit na kole, potom se nabízí možnost protáhnout výlet až k nedalekým Padrťským rybníkům. Odtud lze výlet zakončit třeba v Příbrami, jeho délka se tak protáhne na asi padesát kilometrů, což v kopcovitém terénu Brd bohatě stačí.
