Dnes se sice kostel ve Skokách stojí ve zdánlivé pustině, přesto tu visí ve vzduchu atmosféra dokazující, že toto místo je něčím zvláštní. Vždyť to také bývalo jedno z nejvýznamnějších českých poutních míst, za zdejší Panenkou skákavou jezdily desetitisíce poutníků. Navíc ještě před stoletím kostel obklopovala prosperující vesnice, která ale padla za oběť poválečným odsunům i stavbě nedaleké přehrady. A tak tu zůstal pouze barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie, který postupně opravuje a oživuje skupina dobrovolníků.
Ve Skokách bývalo jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, kterému se dokonce říkalo české Lurdy. Stejně jako tam totiž i ve Skokách došlo k mnohým zázračným uzdravením, která byla připisována zdejší Panně Marii Skokovské, od níž pochází i rčení Panenko skákavá.
Začátky zdejšího poutního místa přitom byly skromnější, do zdejší barokní kaple nechal v roce 1717 místní sedlák Adam Lienert namalovat od toužimského malíře Johanna W. Richtera kopii milostného obrazu Panny Marie Pomocnice z německého Pasova. Brzy se ale rozkřiklo, že se mnoho nemocných po návštěvě této kaple a dotyku obrazu uzdravilo a pomalu se začala šířit sláva poutního místa. To uznala i církev a v roce 1733 byl obraz arcibiskupstvím prohlášen jako dobrotivý. Poutníků bylo čím dál více, v době největší slávy dokonce přes čtyřicet tisíc ročně. To přimělo místní údrčskou vrchnost, markraběte Ludvíka Jiřího z Baden-Badenu, ke stavbě reprezentativního poutního kostela.
Jednolodní barokní kostel byl vystavěn v letech 1736–1738 na umělé terase odvodňován soustavou dvou štol, která se nacházela v místě bývalé návsi. Stavbu vedl Johann Schmied z Útviny. Monumentální průčelí kostela je zakončeno dvěma mohutnými věžemi s báněmi, mezi nimi se nachází předsíň, z níž se vstupuje do hlavní lodi, na níž navazuje užší presbytář s dvojicí postranních sakristií. Klenby v hlavní lodi jsou falešné, vyrobené ze dřeva a poskytující prostor pro tři pole nástropních maleb.
Kostel byl spojen s klášterem premonstrátů v Teplé, zdejší mniši zde sloužili mše a v roce 1748 zřídili ve Skokách klášterní superiorát. Svatostánek byl vybaven tak, aby zde bylo možné přijmout velké množství poutníků. Kromě hlavního oltáře se zde nacházely ještě boční oltáře sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého a pro případ obrovských procesí byly v nikách bočních průčelí umístěny venkovní zpovědnice.
Za volně stojícím hlavním oltářem krytým baldachýnem byl umístěn obraz Marie, kterého se poutníci dotýkali. Tomu byl uzpůsoben také provoz v kostele, kdy poutníci procházeli po schodech za oltář a přistupovali k uctívané malbě, která byla spuštěna pomocí důmyslného mechanismu dolů. Právě poskakování tohoto zařízení, tvořeného nejprve kolejničkami a později zavěšením obrazu na laně, prý vedlo ke vzniku spojení Panenko skákavá.
Dramatický osud potkal obec Skoky, která kostel dříve obklopovala. Vesnice, o níž jsou záznamy již z roku 1513, se původně jmenovala Mariánské Skoky, později se jí říkalo Maria Stock, protože patřila do německé oblasti vnitřních Sudet. Právě to vedlo k počátkům jejího úpadku, když odtud v poválečné době byly vysídleni Němci, kteří tvořili většinu obyvatel. V roce 1961 žilo ve Skocích pouhých 16 obyvatel, definitivně obec zanikla při výstavbě Žlutické přehradní nádrže koncem 60. let, kdy byla naprosto odříznuta od okolního světa, silnic i dodávek elektřiny. Poslední obyvatelka tu žila do roku 1982, do současnosti se kromě kostela zachovaly jen ruiny bývalého hostince, hřbitova a jedné stodoly.
Opuštěn zůstal také kostel, který postupně chátral a jehož stavu rozhodně nepomohly nájezdy lupičů v 90. letech. Mnohé vybavení zmizelo, například pozlacené sloupy podpírající baldachýn nad oltářem. Samotný baldachýn zachránilo jen to, že neprošel dveřmi. Z nevysvětlitelného důvodu v kostele zůstal i nejcennější poutní obraz, který je dnes bezpečně uložen v muzeu. K pokusu o největší krádež nejen vybavení, ale i měděné střechy kostela, došlo v roce 2006. Lupiči rozřezali báně věží, potom se ale střecha zřítila a s ní i jeden z nenechavců. Pád jako zázrakem přežil, navíc se podařilo dopadnout celou zlodějskou tlupu.
Od té doby probíhají aktivity na záchranu a oživení kostela, o které se stará spolek Pod střechou a další dobrovolníci. Byly obnoveny báně na věžích, kostel je postupně opravován a v sezoně či o víkendech zpřístupňován návštěvníkům. Vznikla také mariánská poutní trasa z kláštera v Teplé až do Skoků a kromě poutí se zde pravidelně konají koncerty, výstavy či přednášky a workshopy.
Do Skoků se dostanete nejsnáze autem, z hlavní silnice z Prahy na Karlovy Vary stačí odbočit před Bochovem doleva na Údrč a dále do Polomu, kde lze auto zanechat a pokračovat příjemnou asi dvoukilometrovou procházkou. Vlakem můžete dojet do Bochova či Žlutic, odkud vede červená turistická značka do Polomu. Příznivci delších výšlapů mohou zkusit poutní cestu z Teplé, která je asi 70 kilometrů dlouhá.
