Když se budete pozorně dívat, najdete v lese pod Velkým Chlumem nedaleko moravské Černé Hory různé pískovcové sochy a reliéfy. Nejvýraznější z nich je sousoší husitských bojovníků Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého z roku 1927. Autorem všech soch je rodák z nedalekého Bořitova Stanislav Rolínek.

Talentovaný mladík z chudé rodiny se vyučil čalouníkem, táhlo ho to ale spíše k umění. Se svými sochařskými díly se ukrýval právě v lese plném pískovcových skal, skalek a balvanů. Po prvních ne příliš úspěšných pokusech se pustil do sousoší husitských bojovníků v nadživotní velikosti. Dílo vzbudilo v okolí veliký ohlas, psaly o něm i celostátní noviny.

Rolínek tak proti sobě sice poštval místní katolíky, na druhou stranu získal zakázku od kunštátského starosty na obrovskou sochu prezidenta Masaryka. Jako jediný podklad pro ztvárnění obličeje prezidenta mu prý sloužila poštovní známka, kterou si nalepil na lešení. Dokončení sochy prezidenta musel zvládnout v šibeničním termínu, aby mohla být odhalena ke dvacátému výročí vzniku republiky. To se podepsalo na jeho už tak špatném zdravotním stavu a další zakázku, nedalekou jeskyni blanických rytířů hlídanou českým lvem, už nedokončil. Zatímco Rolínek nastoupil na akademii výtvarných umění, z Kunštátu ho bombardovaly dopisy nedočkavého starosty Buriana, který se rozhodl v tesání jeskyně pokračovat sám. Rolínek se bránil připsání těchto laických pokusů a do jeskyně se ještě vrátil vytesat reliéf sv. Václava. Třiapůlmetrová jezdecká socha spolu s nezdravým prostředím jeskyně se mu ale stala osudnou.

Rolínek zemřel v roce 1931 v nedožitých třiceti letech. A jak skončila obrovská socha prezidenta Masaryka? Po vzniku protektorátu bylo nařízeno její zničení, kunštátští se ale ze všech sil snažili ji zachránit. Nejprve sochu obezdili a kolem hlavy postavili dřevěnou chatku, když byl první pokus odhalen, zkusili sochu rozebrat na části a zakopat. Ani to se ovšem nepodařilo utajit a tak byste dnes sochu v Kunštátu hledali marně…

Zato v lese nad Bořitovem zůstalo pozůstatků jeho tvorby nemálo. Cestou od Bořitova vás přivítá zmíněné sousoší husitských bojovníků. Sochy Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého vysekal Rolínek do pískovcové skalky v roce 1927. Sousoší rozhodně nepřehlédnete, v roce 1996 bylo restaurováno a z cesty je dobře přístupné.

Pak už začne trošku detektivní úkol při hledání dalších drobných sošek a reliéfů. Spící dívka a hlava vojáka jsou sice jen o pár desítek metrů dál po turistické značce, skrývají se ale v lese kousek vlevo od cesty. Dívka objímající kámen, z něhož je vytesána, i nenápadná hlavička jsou ale dobře rozpoznatelné.

To se úplně nedá říci o reliéfu dalších hlav bojovníků, který je výše ve svahu na druhé straně kopce. Abyste objevili poslední z reliéfů, hlavu lva, musíte sejít z turistické stezky a zapojit pozornost i fantazii. Alespoň poznáte, že i v některých dalších kamenech lze vidět ledasco…

Kudy k sochám