Kutnou horu, jeden z nejoblíbenějších českých turistických cílů a památku zařazenou na seznam UNESCO, určitě znáte. Nemusíte se ale jen kochat architekturou chrámu svaté Barbory či hornickou minulostí, město se může stát i začátkem příjemného výletu. Vyrazte odtud údolím říčky Vrchlice, kde vás čeká nejen cesta hezkou přírodou kolem potoka a mezi skalami, ale také několik mlýnů, pěkné staré mostky, pozůstatky bývalých štol či přehrada s vodopády. A pokud se ptáte, proč je tato procházka přátelská, odpovědi se vám dostane v jejím cíli. V Malešově si totiž můžete dát zasloužené pivo v Přátelském pivovaru.
Kutnou Horou tentokrát jen proběhneme, cestou z nádraží se pokocháme katedrálou v Sedlci, kostnici si necháme pro jindy a zamíříme do centra kdysi hornického města. Kolem Vlašského dvora a Jezuitské koleje se ještě skočíme podívat k chrámu svaté Barbory a pak už je čas vykročit po červené značce dolů po dlouhých schodech do údolí říčky Vrchlice.
Až budete přecházet přes trať, ještě se podívejte zpět na kostel Matky Boží Na Náměti a pak už pokračujte po příjemné pěšině zvané Královské procházka. Nedaleko uvidíte ve skále vytesaný reliéf spisovatele Jaroslava Vrchlického, kterého zdejší kraj inspiroval nejen k literární tvorbě, dokonce si podle názvu říčky vybral i svůj pseudonym.
Dále už výlet bude pokračovat údolím Vrchlice, malé říčky nazývané také Pách. Čeká vás ještě pár výhledů na chrám sv. Barbory a pak už pěkná rovinatá cesta nejprve listnatým lesoparkem a pak po silničce kolem řeky. Tady narazíte na první staré mlýny, u kterých ve středověku bývaly stříbrné štoly či hutě.
První z mlýnů, Wagenknechtův, potkáte už v kutnohorské ulici V Hutích. Jen o kousek dál pak budete míjet hezký mostek se sochou sv. Jana Nepomuckého a u něj další mlýn zvaný Huťský. Jeho název, stejně jako jméno ulice připomíná, že tady procházíte místy, jejichž minulost byla úzce spjata s dolováním drahých kovů.
Dále budete míjet také takzvaný Vrbový mlýn, který byl později přestavěn na továrnu. Kousek od něj vlevo ve skále na druhém břehu řeky nachází štola sv. Antonína Paduánského, v níž se v polovině 18. století těžilo stříbro a antimon. Říčka je v těchto místech lemována skalami, ve kterých můžete vidět zbytky starých kamenolomů, dnes jsou zase využívány horolezci.
Hned v další zátočině říčky pak půjdete kolem mlýna, který dnes slouží jako hotel. Jmenuje se Denemark, stejně jako nedaleká štola, od níž ostatně tento název pochází, ve středověku v ní totiž pracovali Dánové. Mlýn na rozdíl od jiných, které jste při této procházce míjeli, připomíná klasické pohádkové stavení. Pochází z 15. století, poté byl barokně upraven a ve 20. století se tu odehrávala malá divadelní představení, kterých se účastnil i Jan Werich. Mimochodem Denemark se nazývá i občanské sdružení, které se stará o přírodu v okolí Kutné Hory i o naučnou stezku údolím Vrchlice.
Nad mlýnem ve výšině se nachází stejnojmenné eneolitické hradiště Denemark, jen o kousíček dál pak hradiště Cimburk pocházející z téže doby. Kdybyste trochu uhnuli z cesty a vydali se vpravo po modré turistické značce, můžete navštívit také místo neolitického sídliště u Bylan, kde od roku 1953 probíhal rozsáhlý archeologický průzkum. Díky tomu patří mezi nejvýznamnější naleziště pozůstatků neolitické kultury v Evropě. Kromě toho tu byly nalezeny i stopy středověkého osídlení z období 10. až 12. století.
Ještě před odbočkou k Bylanům se ale na chvilku zastavte pod hrází Velkého rybníka. Také tady minete další mlýny, tentokrát ale značně pobořené. První z nich se nazývá, stejně jako nedaleké hradiště, Cimburk a najdete u něho i tábořiště, kde si můžete odpočinout a třeba si i opéct špekáčky. Cestou pod hráz pak minete druhý neméně zřícený mlýn Šimákov.
Velký rybník je uměle vytvořená údolní přehrada. Hráz rybníka, který byl dokončen v roce 1850, je vysoká 16 metrů. Pod hrází můžete vidět dva vodopády tvořené umělými výpustěmi. Břehy rybníka, který v létě slouží ke koupání a v zimě se na něm dá bruslit, jsou poseté rekreačními chatami.
Za velkým rybníkem pokračujte dále po červené a poté, co projdete chatovou oblastí, narazíte snad na nejkrásnější místo celého výletu. Kamenný mostek, který překonává obloukem tok říčky, tu stojí už od přelomu 18. a 19. století. O jeho opravu se postarali místní nadšenci a tak snad už nehrozí zřícení, kterému v jednu chvíli nebyl daleko.
Od mostku pozvolna vystoupejte, stále po červené značce, na Písečný vrch, odkud hezky uvidíte na Kutnou Horu s chrámem svaté Barbory. Pak už zbývá jen seběhnout do Malešova. Jméno obce si možná budete pamatovat z hodin dějepisu, právě tady se v roce 1424 uskutečnila bitva husitského vojska v čele s v té době už slepým vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova proti mnohonásobně početnějšímu vojsku Pražanů, která skončila slavným vítězstvím husitů. Z malešovských památek je pak nejvýznamnější gotická tvrz ze 14. století. Ta je dnes díky snaze skupiny dobrovolníků přístupná a konají se v ní i různé kulturní akce.
A byla to právě parta kamarádů, kteří předtím oživili malešovskou tvrz, kdo se rozhodl zprovoznit i zdejší pivovar, který v Malešově vznikl již v 16. století. Přátelství, které stálo za obnovou malešovských památek, si dal pivovar i do jména. Pivo tu vaří původní metodou bez filtrace a pasterizace, zároveň ale zkoušejí i mnohé netradiční druhy. Tak nezbývá než výlet zakončit pěkně v přátelském duchu nad dobrým pivem.
