Obrovské vodní plochy, mlhy nad rovinatými loukami a sem tam krásně zachovalý statek s typickou bránou. Kraj okolo Třeboně za své specifické kouzlo vděčí Rožmberkům, kteří zde nechali postavit nejrozsáhlejší síť rybníků v Čechách. Dnes tu ale spíš než rybáře potkáte spousty cyklistů, nebojte se proto vyrazit mimo sezonu, klid na opuštěných hrázích stojí za to. Třeba cestou mezi Chlumem a Třeboní, kdy se projedete po hrázích obklopených z obou stran vodou, objedete Rožmberk i Svět, prohlédnete si třeboňský zámek i Rožmberskou hrobku a na Zlaté stoce uvidíte akvadukt, který umožňuje křížení dvou kanálů.
Výlet Třeboňskem začněte v Chlumu u Třeboně, jehož dominantou je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému vede neobvyklá křížová cesta procházející přímo jednou z ulic městečka. Zajímavostí kostela je i freska z roku 1945, která zobrazuje děkovné procesí s reálnými obyvateli Chlumu vedenými páterem Janem Kubiskou. Nejzvláštnější ale je, že v levém rohu fresky najdete hořící tank.
Nejvýznamnější osobností spojenou s Chlumem je arcivévoda František Ferdinand d’Este, který do Chlumu jezdíval s celou rodinou na letní byt. Právě odtud odjel následník trůnu s manželkou Žofií Chotkovou do Sarajeva a právě tady se jejich děti dozvěděli, že rodiče v Sarajevu zahynuli.
Z Chlumu se dále vydáte přímo mezi rybníky. Mezi Chlumem u Třeboně, Lutovou a Majdalenou se totiž nachází obrovská rybniční soustava tvořená několika k sobě těsně přiléhajícími vodními plochami. Vznikají tak hráze, které jsou z obou stran obklopené vodou.
Takový nevšední zážitek se vám naskytne třeba mezi rybníky Staré jezero a Výtopna, neméně malebné ale jsou i okolní rybníky Starý hospodář, Žofinka či Starý a Nový Kanclíř, jejichž názvy jsou odvozeny od jména císařského kancléře Volfa Krajíře, který se zasloužil o výstavbu tohoto vodního díla.
U rybníka Starý hospodář se pak vnoříte rovnou do lužního lesa, kde se střídají různé menší vodní plochy, bažiny a vlhké louky, na nichž roste mnoho dnes už vzácných vlhkomilných rostlin, dokonce i několik druhů masožravek.
Po chvilce cesty příjemně divokým lesem dorazíte na hráz Nové řeky se staletými duby a lípami. Čtrnáct kilometrů dlouhý umělý kanál spojující Lužnici s Nežárkou byl postaven v letech 1585 – 1587 správcem rožmberského panství Jakubem Krčínem k regulaci přítoku vody z Lužnice do rybníka Rožmberka.
Podél Nové řeky dorazíte až ke Stříbřeckému mostu, kde si můžete prohlédnout pomník pěvkyně Emy Destinové. Dále cesta vede po silnici mezi rybníky do Staré hlíny, odkud už pokračuje okruhem kolem Rožmberka.
Rybník Rožmberk je s rozlohou 648 hektarů největším českým rybníkem. Jeho hráz porostlá staletými duby je téměř dva a půl kilometru dlouhá, až 10 metrů vysoká a široká až 55 metrů. Rožmberk v letech 1584–90 spolu s Novou řekou vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín. Opevnění hráze bylo tvořené dubovými piloty, hmota hráze se pak ručně plnila zeminou, kterou bylo neustále třeba zpevňovat a udusávat, stavba rybníka tak rozhodně nebyla jednoduchá věc. Původní odtoky rybníku byly vyrobené z vydlabaných kmenů stromů.
Od hráze Rožmberka už vás naučná i cyklistická stezka dovedou přímo do Třeboně. Tady vás čeká několik velice příjemných úkolů: stavit se na dobré jídlo (třeba ve vyhlášené restauraci Šupinka), projít se po náměstí (všimněte si budovy spořitelny se sochami rybářů) a prohlédnout si zámek a zámecký park.
Třeboňský zámek, který se nachází v rozsáhlém anglickém parku na jihozápadní straně historického centra města, tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží.
Honosný renesanční zámek je spojený se dvěma významnými šlechtickými rody Schwarzenbergů a Rožmberků. Pokud se vydáte po stopách první jmenované rodiny, projdete si soukromá apartmá Schwarzenberků, kteří získali zámek roku 1660 a po třicetileté válce mu navrátili zašlou slávu. Přestože nebyl třeboňský zámek jejich rezidenčním sídlem, stal se místem pro rodinná setkání, třeba v letech 1895 až 1922 se tu příbuzní scházeli při oslavách vánočních svátků.
Působení Rožmberků, jimž Třeboň patřila v době největšího rozmachu města od roku 1366 do roku 1611, na zámku připomíná Alchymistická dílna z doby císaře Rudolfa II., knihovna Petra Voka či rožmberská zbrojnice.
Z Třeboně vyjeďte kolem rybníka Svět, který vás dovede až ke Schwarzenberské hrobce. Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského pohřebiště slavných mužů Campo Santo. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného osmiúhelníku a je zasvěcena Božskému Vykupiteli. V kryptě hrobky je uloženo 26 rakví s balzamovanými ostatky členů rodu Schwarzenberků.
Další cesta vede kolem Zlaté stoky. Umělý kanál Zlatá stoka, vystavěný v letech 1505–1520 Štěpánkem Netolickým, slouží k zásobování třeboňských rybníků vodou. Dříve sloužila také k plavení dřeva, odvodňování močálů, zavlažování a spád vody využívalo několik mlýnů, pil a dalších zařízení.
Zlatá stoka propojuje pomocí dalších stok, které z ní odbočují, rybníky na levém břehu Lužnice. Právě křížení jednotlivých kanálů patří k nejzajímavějším místům, často totiž probíhá ve dvou výškových úrovních: zatímco jedna stoka teče vyhloubeným korytem, druhá přes ní prochází po mostě. Jedno z takových míst najdete při cestě z Třeboně směrem do obce Majdalena. Tam už je naše cesta téměř u konce, stačí jen dojet přes Hamr do Chlumu u Třeboně.
Třeboňsko – krajina rybníků
A jak se vlastně Třeboňsko stalo krajinou rybníků? Ještě ve středověku bylo okolí Třeboně spíš jednou velkou bažinou, což na rozdíl od krajiny plné rybníků nebylo ekonomicky nijak výnosné. V takovém rybníku je totiž možné chovat ryby a zároveň se při jeho stavbě odvodní okolní půda, na které pak mohou být pole či pastviny.
Nejstarší rybníky na Třeboňsku pocházejí z doby vlády Karla IV. Nejvíce rybníků vzniklo ve druhé polovině 15. a začátkem 16. století, kdy byl majitelem třeboňského panství Petr IV. z Rožmberka. Právě pro něho nechal Štěpánek Netolický kromě velkého množství rybníků vystavět i umělý kanál Zlatá stoka, který zásobuje velkou část rybníků na Třeboňsku vodou z Lužnice. Ze stejné doby pocházejí také rybníky kolem Chlumu u Třeboně.
Ve druhé polovině 16. století se o další rozvoj rybníkářství ve službách Rožmberků postaral Jakub Krčín z Jelčan. Měl už rozhodně na co navázat, pod jeho vedením ale vznikly dva vůbec nejznámější rybníky v okolí Třeboně: Rožmberk a Svět. Zasloužil se také o vybudování Nové řeky, která měla chránit rybníky od ničivých následků povodní.
Třeboňsko uniklo rušení rybníků v 19. století (kdy rybniční síť zmizela třeba z východních Čech) a dnes tvoří zdejší rybníky 16 vodohospodářských soustav, v nichž je dohromady téměř čtyři sta milionů metrů krychlových vody.
A pokud hledáte příjemné ubytování v Chlumu u Třeboně, doporučuji Hotýlek.eu.
