Skály Kokořínska jsou krásné sami o sobě, v okolí vesnic Liběchov a Želízy u Mělníka ale můžete mít snadno pocit, že vás pozorují. V leckteré skále je totiž vytesaný obličej, jinde zvíře, nebo nějaká mytická postava z českých dějin. To vše je dílem jediného člověka, kuchaře na liběchovském panství a později jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů 19. století Václava Levého.

Čertovy hlavy jsou asi devět metrů vysoké reliéfy hlav vytesané přímo do skály v borovém lese nad Želízy. Václav Levý je vytvořil v letech 1841-1846 a údajně představují někdejší obyvatele Liběchova. Zajímavé jsou jejich oči, jejichž zorničky mají tvar šesticípé hvězdy. Po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě jsou to prý největší sochy v přírodě na světě.

Jeskyni Klácelka vyzdobil Václav Levý ilustracemi vytesanými podle básně Ferina Lišák významného českého vlastence 19. století Františka Matouše Klácela. Interiér jeskyně tak zdobí třeba reliéfy osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti, nebo husy a slepice znázorňujících lidskou hloupost.Prostoru před jeskyní se říká Blaník a je vyzdobený reliéfy slavných husitských vojevůdců Jana Žižky a Prokopa Holého. O kousek dál jsou skřítkové kovající zbraně bájným blanickým rytířům a socha legendárního vůdce blanických rytířů Jana Zásmuckého.

Na místě nazvaném Harfenice vytesal Václav Levý reliéfy čtyř lidských hlav, jeskyni zdobenou reliéfy lidských hlav a ženu s harfou, po níž je celé sousoší pojmenováno. Harfenice ale bohužel utrpěla časem i nešetrným zacházením a dnes je sotva k rozpoznání.

Nenechaví turisté značně poškodili i reliéf devítimetrového hada, který se vyhřívá na skále nedaleko od Harfenice. Nad hadem při pozorném pohledu najdete sekeru, která ho měla přeseknout.

Další z děl Václava Levého, které se skrývá v lesích kolem Želíz, je kaple svaté Máří Magdalény. Kaple vytesaná do jediného kusu pískovce se od ostatních soch liší tím, že ve vnitřní výzdobě ještě zůstaly zbytky původních barev.Všechny tyto pískovcové sochy vytesal v období romantismu jediný člověk – Václav Levý (1820–1870), někdejší kuchař ze zámku v Liběchově, který se sochařině zpočátku věnoval ve volném čase a pro potěšení. Používal běžné domácí náčiní jako sekyra a malý krumpáček. Majitel liběchovského panství Antonín Veith se rozhodl talent geniálního samouka podporovat a poslal ho na studia nejprve do Prahy a do Mnichova, později Levý pracoval v Římě. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých sochařů 19. století, jeho pozdější díla naleznete v kostele svatého Karla Boromejského i v chrámu svatého Víta v Praze. K jeho žákům patřil i Václav Myslbek.

Všechny plastiky jsou pohodlně dostupné po modré turistické značce. Čertovy Hlavy jsou ze Želíz vzdálené jen pár set metrů, dál značka pokračuje k jeskyni Klácelka. Poté je možné dojít do Liběchova, nebo si cestu trošku zkrátit po Zelené značce a cyklostezce 0057 až ke kapli Máří Magdalény. Dále už každopádně pokračujte po modré k Harfenici a Hadovi, odkud se přes Tupadly podél říčky Liběchovky vrátíte zpět do Želíz.

Celkem je okruh dlouhý asi 12 kilometrů, po zkrácení je asi desetikilometrový. Existují také možnosti prodloužení, od Hada můžete vyrazit k jeskyním Sedm chlebů a Mordloch, v Tupadlech zase k nedalekému zámku a rozhledně (která ale není přístupná).

MAPA