Procházka ze Srbska do Českého krasu vás provede nejprve trampskou osadou Údolí děsu, odkud kolem kaskád na Kodském potoce pokračuje do stejnojmenné osady s vodním mlýnem, napájeným pramenem tohoto potoka. Dále můžete pokračovat do Koněpruských jeskyní, kam vás kolem bývalých i stále ještě činných lomů zavede naučná stezka Zlatý kůň. Ta je pojmenovaná podle vápencového návrší, v němž se jeskyně ukrývají. Po prohlídce jeskynního systému můžete směrem do Berouna pokračovat po stopách někdejší úzkokolejky, která odvážela z dolů vytěžený materiál.
Ze Srbska se vydejte vzhůru podél toku Kodského potoka. Ve spodní části jeho údolí stojí v těsném okolí břehů mnoho trampských chatek. Osadě se přezdívá Údolí děsu, a to podle události ze srpna 1925, kdy se potok po velkých deštích rozvodnil a sebral vše, co mu stálo v cestě.
Celá rokle leží na vápencovém podloží, a právě díky vápencovým usazeninám nazývaným pěnovec mohly na Kodském potoce vzniknout zajímavé kaskády. Při stoupání proti proudu potoka tak můžete obdivovat soustavu pěnovcových hrází a malých vodopádů.
Koda je jak název přírodní rezervace, tak i vesničky se starým mlýnem, který byl poháněn spodní vodou z pramene. Díky tomu mohl být používán celý rok, pramenitá voda má totiž stálou teplotu a v zimě tak na rozdíl od běžných náhonů nezamrzá. Odtud si ještě můžete zajít kousek z trasy ke Kodské jeskyni, v níž se podle archeologických nálezů ukrývali lidé od paleolitu až po středověk. Pak už se přes vesnici Tobolka vydejte k naučné stezce Zlatý kůň.
Na tu se nejlépe napojíte v bývalém lomu Na Kobyle, do kterého se vchází krátkým tunelem. Dříve se tu těžil vápenec, dnes skalní stěny slouží horolezcům. Spolu se stezkou pak můžete pokračovat na dno bývalého Houbova lomu přímo pod Koněpruskými jeskyněmi. Právě tady byl v 50. letech 20. století objeven vstup do jeskynního systému. Mezi sutí pak cesta stoupá vzhůru na samotný Zlatý kůň, odkud je výhled do funkčního velkolomu Čertovy schody. Jen kousek odtud je vstup do samotných jeskyní.
Koněpruské jeskyně jsou nejdelším jeskynním systémem v Čechách. Vznikly krasovou činností vody ve vápencích starých čtyři sta milionů let a střídá se v nich hned několik generací krápníkové výzdoby. Jejich zvláštností jsou například takzvané Koněpruské růžice s obsahem opálu, jejichž stáří je více než jeden a půl milionu let.
Archeologové tu také objevili mnoho cenných pozůstatků dávného osídlení, ukrývala se tu třeba penězokazecká dílna. V ní ve středověku bývaly z měděného plechu a amalgámu stříbra padělány „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.
Z jeskyně pokračujte kolem pozůstatků úzkokolejky, která odtud odvážela vytěžený vápenec do Králova Dvora. Cestou po žluté turistické značce nejprve minete odkryté zbytky vápenné pece, poté můžete objevit ústí tunelu či malý mostek. Ještě kousek dál po žluté pak najdete, kromě dalších výhledů na obří lom, také vápencový útvar Axamitova brána. Jen kousek pod ní se pak u Havlíčkova mlýna můžete připojit na zelenou turistickou značku, která vás zavede až k berounskému nádraží.
