Přechod Jeseníků přes Praděd, Červenohorské sedlo a Šerák nabízí hromadu dalekých výhledů, o kterých se tady ale dočtete spíše teoreticky. O co menší viditelnost nám dopřál třídenní výlet se spaním na horských chatách, o to více jsme se na zdejších rašeliništích mohli kochat tajemnou mlžnou atmosférou. Přesto jsme vystoupali až pod vysílač na Pradědu, nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku, kterou jsme nakonec poslední ráno z vrcholku Keprníku zahlédli vykukovat z mraků.
Přes jesenický hřeben jsme se vydali od Pradědu na Šerák, tedy z východu na západ. Z Koutů nad Desnou jsme údolím této říčky kolem dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně vystoupali nejprve na Petrovy kameny, spojené s bájnými čarodějnickými reji. Tentokrát by se divokým pověstem vcelku dalo věřit, mlha byla tak hustá, že by ji vskutku mohla v kotli vařit nějaká čarodějnice. Ve skutečnosti se ale za jesenickými čarodějnickými procesy skrývalo spíš spoustu smutných příběhů žen neprávem odsouzených a upálených za údajné spolčení s ďáblem.
Na vrchol Pradědu, nacházející se v nadmořské výšce 1 491 metrů, je to odtud jen kousíček vzhůru po pohodlné asfaltce. Štěstí na alespoň nějaký ten výhled jsme tak mohli zkusit večer i ráno, maximálně se nám ale poštěstilo zahlédnout 162 metrů vysokou věž televizního vysílače. Mimochodem jeho vrcholek se nachází ve výšce 1 654 metrů nad mořem, díky čemuž je nejvýše položeným bodem na českém území. Uvnitř věže je přístupná rozhledna, ze které by prý mělo být vidět Sněžku, stejně jako bližší Králický Sněžník, Beskydy a za obzvlášť dobré viditelnosti dokonce i siluetu Tater. Nevím, to se dozvíme snad někdy příště…
Kousek pod Pradědem stojí vyhlášená horská chata Švýcárna a nedaleko za ní se cesta směrem k Červenohorskému sedlu dělí na zpevněnou cyklostezku a červenou turistickou značku, která dále pokračuje po pěšinkách a dřevěných chodníčcích. Ty překonávají vrcholová rašeliniště kolem Velkého a Malého Jezerníku. Tajemnou a romantickou cestičkou přes podmáčené louky a rašelinná jezírka dojdete až ke sjezdovkám nad Červenohorským sedlem, kde je možné se stavit v horské chatě na nějakém tom občerstvení.
Odtud cesta, stále po páteřní červené značce, opět stoupá vzhůru na vrcholky Jeseníků do nadmořské výšky téměř 1 300 metrů k Vřesové studánce. Pramínek pitné vody tu od roku 1934 zastřešuje malá kaple, kterou lze zároveň využít i jako úkryt před špatným počasím. Dříve tu stávala i dřevěná chata, turistům sloužila od 19. století až do 80. let. Dnes na jejích základech najdete majestátní oltář s křížem.
Malá odbočka vás od studánky odvede ke skalnímu útvaru Kamenné oko. Okolní krajinu tvoří horské smrčiny pralesního charakteru, občas doplněné opět slatěmi a tůněmi. Přes sedlo Trojmezí cesta stoupá ke dvěma vrcholům, nejprve na Keprník a dále na Šerák. Jejich vrcholky chrání přírodní rezervace, která byla jako první na Moravě vyhlášena Janem II. z Lichtenštejna už v roce 1904.
Cílem druhého dne pro nás byla chata Jiřího na Šeráku, která nabízí luxusní výhledy do údolí. O tom jsme se po dvou mlhavých dnech mohli přesvědčit po ránu, které nás odměnilo zářivým východem slunce. Chata tu stojí od roku 1888, kdy ji spolu s meteorologickou stanicí vystavěl spolek německých turistů, a ta současné pochází z meziválečného období. Šerákem končí hlavní jesenický hřeben, který v nedalekém Ramzovském sedle přechází do Rychlebských hor. Zároveň je tento vrchol evropským rozvodím mezi Černým a Baltským mořem.
Šerák, stejně jako sousední Keprník, nabízí výhledy nejen na Jeseníky, ale také na zmíněný nedaleký Kralický Sněžník a Rychlebské hory, při dobré viditelnosti pak je na západě vidět siluetu Orlických hor a na východě Beskydský hřeben. Keprník pak potěší pěkným výhledem zpátky na Praděd, který se nám ukázal nad hustými inverzními mraky.
Z Keprníku jsme se kousíček vrátili na rozcestí Trojmezí, z něhož nás žlutá značka dovedla pod vrchol Vozka, odkud jsme pokračovali kolem potoka Hučava do Branné. Cestou ještě stojí za prozkoumání zbytky zaniklé obce Josefová, u níž najdete i pozůstatek lesní železnice, která pomáhala při svážení dřeva ze zdejších lesů.
