Máte rádi výhledy na Slapskou přehradu, ale přelidněný Máj ani zavřená Smetanova vyhlídka nejsou nic pro vás? Pokud navíc oceníte procházku po okolních lesích, mám pro vás tip na výlet k vyhlídce Zadka nad osadou Ztracenka. V jedné z prvních českých osad pak nasajte trampskou atmosféru a po naučné stezce Svatojánské proudy můžete pokračovat buď do Štěchovic, nebo zpět na hráz Slapské přehrady.
Vyrazit můžete třeba ze Slap, odkud po červené turistické značce dojdete nejdřív ke středu Království českého, označenému třemi kříži a opředenému mnoha legendami. Odtud je to jen kousek k výběžku Rovínka, kde obklopená hladinou Slapské přehrady stojí empírová kaplička Nanebevzetí Panny Marie doplněná křížem s plechovou postavou Krista. Kratší alternativou je zahájit procházku přímo u hráze přehrady Slapy v Třebenicích.
Odtud pokračujte vzhůru na rozcestí Kolna, kudy vedla už první trasa vyznačená Klubem českých turistů. Červenou stezku ze Štěchovic ke Svatojánským proudům tu zřídilo označovací družstvo pod vedením architekta Pasovského 11. května 1889, tedy pouhý rok po založení Klubu českých turistů. Část stezky dnes už nenajdete, protože vedla na území nyní zaplaveném štěchovickou přehradní nádrží.
Na rozcestí opusťte značené trasy a vydejte se po pěšinách až k vyhlídce Zadka, kde se můžete nerušeně kochat výhledy do dálky i hloubky. Přestože není tak známá jako vyhlídková místa na opačné straně řeky, je odtud krásně vidět meandrující Vltava, nad níž si můžete všimnout i zmíněného Máje a Smetanovy vyhlídky. Místo davů turistů, kteří se kochají na protějším břehu, v lese nad Slapy najdete jen zbytky chaty a malé útulné ohniště.
Pod sebou uvidíte úsek řeky, kterému se kdysi podle barokní sochy patrona loďařů, vorařů, mlynářů a zpovědníků Jana Nepomuckého říkalo Svatojánské proudy. Divoké peřeje v hlubokém skalnatém údolí mezi Štěchovicemi a Slapy byly velkým nebezpečím při plavbě vorů, proto tu byl tok řeky v historii několikrát upravován. Koncem 19. století právě tato část Vltavy inspirovala Bedřicha Smetanu k nejdramatičtějšímu úseku stejnojmenné symfonické básně. Krása Svatojánských proudů zmizela v roce 1943 po napuštění Štěchovické přehrady.
Až se pokocháte výhledy, vyrazte mezi chatami dolů do údolí do osady Ztracenka, která je jednou z nejstarších trampských osad v Česku. Vznikla v roce 1919, už předtím ale v krásné zátoce Svatojánských proudů sídlil trampský kemp Tábor řvavých. Název Ztracenka si osadníci zvolili podle tehdy oblíbené němé filmové kovbojky The Valey of Lost Hope – Údolí ztracené naděje. Jezdila sem řada známých osobností té doby jako autor trampských písní Jarka Mottl, ilustrátor Zdeněk Burian nebo komik Jarda Štercl.
První osadníci tábořili ve stanech a později začaly vznikat podél břehů na okraji lesa první chaty. Ty byly několikrát zničeny při jarních pohybech ledu, až byly nakonec v roce 1944 zatopeny vodou z nádrže Štěchovické přehrady. Nová osada se proto posunula výše po svahu, z té původní zbyl jen totem, stojící na Mravenčí skále. Ta se dnes stala pietním místem, na němž se nacházejí dřevěné sloupy připomínající zemřelé osadníky. Tradice osady se udržely dodnes, pořádají se tu trampské potlachy, hraje se na kytary a na zdejším volejbalovém hřišti se konají pravidelné turnaje.
Na Ztracence narazíte na naučnou stezku Svatojánské proudy, po níž se můžete vydat buď zpátky do Třebenic a případně dále do Slap, nebo pokračovat dále po proudu do Štěchovic.
Pokud zvolíte druhou variantu, budete cestou míjet elektrárnu umístěnou v hrázi Štěchovické přehrady, kterou doplňuje přečerpávací nádrž Homole zahloubená do vršku kopce. Stezka prochází nad mohutnými trubkami, kterými proudí voda mimo špičku vzhůru. Když pak všichni Pražané naráz rozsvítí, lze spuštěním vody jednoduše získat v tu chvíli tak potřebnou energii. Ve Štěchovicích si ještě všimněte secesního kostela sv. Jana Nepomuckého, který navrhl architekt Kamil Hilbert, autor dostavby Svatovítské katedrály na Pražském hradě.
Když se naopak vydáte zpět k hrázi Slapské přehrady, užijete si poměrně dobrodružnou stezku vysekanou ve skalách, na níž budete procházet dokonce tunelem. Pod hrází si pak všimněte sochy sv. Jana Nepomuckého. Jde o volnou kopii plastiky, která dala Svatojánským proudům jejich jméno. O kousek dál stojí pískovcový sloup, vytvořený v roce 1643 na počest splavnění tohoto nebezpečného úseku Vltavy.
Okruh z Třebenic přes vyhlídku Zadka na Ztracenku a zpátky do Třebenic
