Zámek Červená Lhota zná snad každý milovník historie či pohádek. V jeho bezprostředním okolí ale najdete hned dva další zajímavé zámky, v Dírné a v obci Pluhův Žďár. Oba vznikly přestavbou starších tvrzí a v současnosti se oba vrátily do rukou původních majitelů, kteří se starají o jejich postupnou rekonstrukci. Kolem všech tří zámků si můžete udělat pohodový výlet na kole. Za návštěvu stojí i nedaleké městečko Deštná, kde kdysi bývaly lázně, dnes tu najdete dvě muzea: letecké a provaznické.

Červená Lhota bývala původně středověká tvrz, která později prošla přestavbou na renesanční vodní zámek. Název Červená Lhota se poprvé objevil v roce 1602 a vycházel z barevnosti omítek tvrze, v té době nové a dnes opět aktuální. V 17. století ve vlastnictví Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka dostaly mnohé prostory barokní podobu. Poslední stavební úpravy v novogotickém duchu souvisejí s knížecí rodinou Schönburg-Hartenstein, která zámek vlastnila až do roku 1945.

Zámek v Dírné dnes opět patří rodu Vratislavů z Mitrovic, kterému stavba připadla už v 17. století. Zámek stojí na místě někdejšího sídla místních vladyků. Tato středověká tvrz je součástí jeho dnešní barokní podoby. Zámek sice přístupný není, můžete ale nahlédnout do jeho areálu, kde některé z budov v současnosti slouží jako penzion.

Hned vedle zámku stojí kostel sv. Vavřince, dotvářející panorama vesnice. Ten je původně gotický, později přestavovaný a doplněný mohutnou hranolovou věží. Pozorně si prohlédněte zatravněnou plochu někdejšího hřbitova kolem kostelní lodi, která skrývá zajímavá sochařská díla.

Pluhův Žďár zase patří rodině Benešů, potomkům staršího bratra prezidenta Beneše. Také Pluhův Žďár býval tvrzí, v 16. století ale byla čtyřkřídlá budova s vnitřním dvorem přestavěna na zámek. Stejně jako v Dírné, i tady někdejší obrannou funkci připomíná vstup do zámecké budovy přes most. Společné mají oba zámky i dnešní využití pro ubytování, v případě Pluhova Žďáru navíc doplněné restaurací.

Výlet si můžete protáhnout ještě o pár kilometrů do městečka Deštná, jehož historie sahá do první poloviny 13. století. Zřejmě řádem německých rytířů tu byl založen kostel svatého Ottona, jako jediný v Čechách zasvěcený tomuto bamberskému biskupovi.

U sinice směrem ke Kamenici nad Lipou stojí renesanční poutní kaple sv. Jana Křtitele, postavená nad svatojánským minerálním pramenem. Právě němu kdysi vedly každoroční pouti a byly u něho založeny lázně, které fungovaly až do poloviny 19. století. Ve dvacátém století byl pramen stáčen pod značkou Deštenka. Zajímavostí Deštné jsou také dvě muzea, letecké a provaznické.

Výlet na kole mírně zvlněnou krajinou na pomezí jihočeské rybniční pánve a České Kanady můžete zahájit třeba v Kardašově Řečici, kde staví vlaky mezi Českými Budějovicemi a Brnem. Zastavit se můžete už v samotném městečku, nazvaném podle nedalekého rybníka Kardaš. Kromě kostela sv. Jana Křtitele a nepřístupného barokního zámku tu můžete na jižním okraji obce objevit starý židovský hřbitov.

Celá trasa vede po cyklostezkách, mezi Deštnou a Červenou Lhotou si ji můžete zpestřit odbočkou po polních cestách s vedením kola po zámeckém parku. A pokud by vám cesta byla krátká, můžete si ji z Dírné prodloužit do Soběslavi, nebo rovnou do Plané nad Lužnicí a dál do Tábora.