Krajem tajemných skalních reliéfů od hradu Sloup přes cvikovský pivovar mezi roubenky do Mařenic

Reliéfy s náboženskými motivy, ale také drobné kapličky, různě upravené jeskyně či jednoduchá sedátka, to vše můžete najít v pískovcových skalách kolem Cvikova na úpatí Lužických hor. Pátrat po skalkách zručně upravených zdejšími lidovými umělci vyrazte ze Sloupu, kde již z dálky nepřehlédnete výrazný skalní suk, jehož jeskyně a terasy ve středověku sloužily jako skalní hrad, později poskytovali úkryt poustevníkům. První z reliéfů najdete v sousední obci Radvanec a pak už mějte oči otevřené celou cestu do Cvikova, kde se za pozorné pátrání po pískovcových skvostech můžete odměnit v místním pivovaru. Poté se ale vydejte dále na cestu, nejpropracovanější díla vás teprve čekají. Postupně budete míjet skalní kapli ve tvaru antického chrámku, do pískovce vytesaný oltář Nejsvětější trojice či reliéf znázorňující útěk do Egypta. Výlet zakončíte v Mařenicích s barokním kostelem a kaplí nad vesnicí s výhledem do širokého okolí.

Hrad Sloup vyrůstá na vrcholku vysoké skály nad stejnojmennou obcí. Původně středověký skalní hrad se později stal poutním místem a poustevnou. Středověké sídlo dodnes připomíná například sedm metrů hluboká zásobnice na obilí džbánovitého tvaru se stropním otvorem a také uzoučké schody, které umožňovali obranu před dobyvateli ve zbroji.

Dnešní siluetu ale Sloup získal v barokní době, kdy zde vznikl skalní kostel s výraznou lucernou ve tvaru kaple, terasy s nikami pro obrazy křížové cesty i vinice. Později byl přistavěn také domek zajišťující pohodlí pro šlechtice navštěvující pustevnu. Zajímavostí je takzvané kukátkové divadlo, v němž jsou dnes obnoveny výjevy z Getzemanské zahrady.

Prohlédněte si také vesnici Sloup s roubenými chalupami a barokním kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské, před nímž najdete sousoší Kalvárie od Antonína Brauna, synovce slavného Matyáše Bernarda, po kterém později zdědil sochařskou dílnu. Za nepřístupným areálem barokního zámku stojí na konci dlouhé aleje kaple sv. Jana Nepomuckého.

Ze Sloupu vyrazte kolem rybníka do vesničky Radvanec, kde narazíte na první z do pískovce vysochaných reliéfů, které budete dále objevovat postupně v průběhu celého výletu. Úplně první objevíte na skále u starého mlýnského náhonu. Když se budete pozorně dívat, zjistíte, že časem už pořádně smytý reliéf představoval rytíře. V mnohem lepším stavu je vyobrazení Krista na pískovcové skalce v soukromé zahradě, které budete míjet jen o kousek dál nedaleko značené stezky. Když projdete vesnicí a budete pokračovat po staré úvozové cestě, narazíte na skalní stěně na další reliéf zobrazující Krista.

Dále pokračujte do Údolí samoty, nazývaného též Luciino, na jehož začátku najdete ve velkém skalním výklenku reliéf s tématikou Krista po bičování. Míjet budete i studánku, z níž vytéká léčivý pramen Augenwasserquelle, jehož voda prý měla zlepšovat zrak. Mezi vysokými pískovcovými věžemi tudy dorazíte až do Cvikova.

Městečko Cvikov stojí na místě, které bývalo na obchodní cestě z České Lípy do německé Žitavy, už od 14. století. Z té doby pochází taky původně gotický trojlodní kostel sv. Alžběty, později několikrát upravený v goticko-renesančním a poté barokním stylu, který svou dnešní podobu získal v roce 1868. Další pozoruhodnou stavbou na zdejším náměstí je empírová budova bývalé radnice z počátku 19. století. Dlouhou tradici má i cvikovské pivovarnictví, na které navázal v obnovené historické budově sídlící pivovar Cvikov, kde se vaří piva s názvy inspirovanými okolními dominantami jako Luž, Hvozd či Klíč.

Určitě se stavte zdejší pivo ochutnat, než vyrazíte dál k lesnímu divadlu, které v bývalém pískovcovém lomu na úpatí Zeleného vrchu vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek. Dnes si už musíte jeviště a hlediště jen představovat podle stále zřetelně upraveného terénu a vytesaných místnůstek ve skále. Po úpatí Zeleného vrchu pokračujte směrem k vesnici Drnovec, nad níž si ještě užijte výhled z obnovené vyhlídky Švýcárna, odkud uvidíte krajinu Českolipska až k Bezdězu a Vlhošti. Opět budete muset zapojit svou představivost, protože z výletního hostince Schweizerhaus (Švýcarský dům) tu zůstali jen základy, na nichž dnes stojí vyhlídkový altán.

Za Drnovcem opět vstoupíte do lesa mezi skály, zdejšímu malému skalnímu městu se říká Kunratické Švýcarsko. Při cestě po zelené turistické značce určitě neminete skalní kapli ve tvaru antického chrámku. Tu do pískovce vytesal zdejší rodák Franz Hüll v roce roku 1834 a o sto let později byla při renovaci místním Horským spolkem doplněná o další architektonické prvky.

Když pak odbočíte na cestu vedoucí od Kunratic u Cvikova do Mařenic, narazíte za nedlouho na kamenný oltář Nejsvětější Trojice. V horní části reliéfu je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole se pak nachází Panna Marie s Ježíškem pod nebeskou branou. Dnes vypadá, jako by byl vytesaný po celé ploše malé pískovcové skalky, kolem roku 1740 ovšem výjev tvořil mařenický stolař Franz Schier do velikého skalního bloku. O několik desetiletí později zde ale vznikl lom a část s reliéfem byla jediná, kterou kameníci nevytěžili.

Jen o kousek dál se pozorně koukejte, abyste neminuli reliéf znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta, který vytvořil stejný lidový umělec. Ve výklenku umístěný reliéf zpodobňuje Josefa, který vede oslíka, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí. Údolíčkem pod vrchem Bota pokračujte až na začátek Mařenic.

Než prozkoumáte vesnici s pěknými roubenými staveními s postávkami, vystoupejte ještě na vršek Kalvárie, kde dnes po rekonstrukci opět stojí kaplička, z níž ještě před pár desítkami let zůstaly sotva pobořené stěny. Od stavby pocházející z roku 1681 je hezký výhled na Mařenice i okolní hory, nedaleko od ní se pak v lese nachází několik reliéfů vytesaných místními umělci do pískovcových balvanů.

Zajímavé je sousoší spících postav, které připomíná křesťanskou legendu o Sedmispáčích, sedmi mudrcích z Efezu, kteří žili za císaře Diokleciána a byli jako křesťané pronásledováni římskými vojáky. Ukryli se proto v jeskyni, kde spali celých 200 let, aby se probudili až po uznání křesťanské víry císařem Konstantinem.

V Mařenicích stojí za pozornost kostel sv. Maří Magdalény, který ostatně dal obci na důležité cestě do Žitavy její jméno. Současná barokní stavba se dvěma věžemi se nachází na místě staršího kostela. Vystavěna byla mezi lety 1699 a 1714 podle projektu stavitele italského původu Octavia Broggia z Litoměřic.

TRASA

Total Views: 217 ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.