Zvlněnou krajinou podhůří Železných hor z městečka Třemošnice vás provede pěší asi patnáctikilometrový výlet přes dvě hradní zříceniny, Lichnici a Oheb. Pozůstatky tohoto hradu na skále nad přehradou Seč jsou díky odlehlé poloze se spoustou skrytých zákoutí jako dělané na přespání pod širákem. Výlet si tak můžete krásně prodloužit na dvoudenní, přehradu celou obejít a ještě se třeba v Třemošnici stavit v bývalé vápence, dnes proměněné na muzeum.
Na hrad Lichnice vás z Třemošnice čeká stoupání, nachází se totiž na kopci Světlík, odkud měl tento strážní hrad opravdu dobrý rozhled. Založit ho nechal v půlce 13. století Smil ze Žitavy, v roce 1410 ho pak koupil král Václav IV. a Lichnice se tak stala hradem královským. Za husitských válek obléhala hrad vojska kališníků, později odolal útoků Švédů, po ukončení třicetileté války byla ale strategicky významná stavba na rozkaz Ferdinanda III. pobořena. Dodnes se tak zachovaly jen části zdiva hradeb a paláce, sklepy, příkopy a zbytek válcové věže.
Pozůstatky hradní věže doplnila kovová rozhledna vysoká 13 metrů, z níž je vidět do daleka, za Třemešnicí totiž končí Železné hory a začínají středočeské roviny s Kolínem či Kutnou horou. V dálce pak lze za dobré viditelnosti zahlédnout i Říp, Milešovku, Sněžku či Bezděz.
Z Lichnice vás naučná stezka Krajem Železných hor dovede do Hedvičina údolí, skalnaté rokle Zlatého potoka, kudy projdete až do osady Peklo. Odtud už to není daleko k přehradě Seč a do stejnojmenného městečka. Tady si můžete prohlédnout náměstí s kostelem sv. Vavřince a zámek, ale taky se před pokračováním občerstvit, třeba vyhlášenou pizzou se smažákem v restauraci Seč na náměstí. Kdo by chtěl výlet pojmout jako jednodenní, najde tu autobus zpátky do Třemošnice, kdo by zase dal přednost jistějšímu ubytování, může si vybrat z několika kempů u přehrady.
Vodní nádrž Seč byla vystavěna ve 30. letech 20. století a dnes slouží k rekreaci, vodohospodářským účelům i k výrobě elektrické energie. Z městečka sejděte k hrázi, na jejíž stavbu bylo použito 75 000 m3 kamene. Tyto hlavně žulové kvádry sem byly dopravovány desetikilometrovou lanovkou z lomů v Libkově u Nasavrk. Nad hrází si všimněte nepřístupné zříceniny hrádku Vildštejn a pokračujte vzhůru na Oheb.
Název hradu pochází od starého označení ostrého otočení toku řeky, v tomto případě Chrudimky, dnes ukryté pod hladinou přehrady. Původ Ohebu je velmi starý, vznikl nejspíše na ochranu území patřícího klášteru Benediktů z Vilémova. Zmiňován byl už v roce 1405, o necelé století později už ale ve vlastnictví Trčků z Lípy zpustl.
Zprávy o hradu Oheb postupem staletí zmizely tak dokonale, že se na konci 17. století dokonce ani nevědělo, kde stával. Hrad byl znovuobjeven koncem 18. století a ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století byl díky Vincencovi Karlu z Auersperka očištěn a zpřístupněn. A rozhodně je co objevovat, zachovaly se zbytky hradeb i vstupní brány, pozůstatky věží, sklepů i hradního paláce.
Kdo by chtěl pokračovat po turistických značkách kolem přehrady, neměl by kromě výhledů na její hladinu minout zámeček Klokočov a zastavit se na židovském hřbitově u obce Horní Ves. V samotné Třemošnici pak za návštěvu stojí expozice v bývalé Berlově vápence, která vás seznámí s historií zpracování tohoto materiálu.
