Stará Matera byla městem vytesaným do skály. Dnes je to ale také město duchů, ve kterém, až na pár provozovatelů restaurací a penzionů pro turisty, nežijí žádní lidé. Obyvatelé skalních čtvrtí Sassi, které asi opravdu nebyly zrovna pohodlným místem k bydlení, totiž v poválečném období vysídlila italská vláda. Po pár desítkách let pak bylo rozhodnuto, že tato unikátní připomínka života jako před staletími zůstane zachována, a tak je dnes z celých ulic skalních obydlí jeden veliký skanzen.Mattera, která se nachází v krajině připomínající snad ze všeho nejvíc westernové kaňony, byla obydlená už od prehistorických dob. Již od té doby si tu lidé začali v měkké sopečné vyvřelině hloubit skalní obydlí a z vytěženého tufu stavět nějaké to patro navíc.Do osmnáctého století žili v takových jeskynních domech v Mateře všichni, chudí stejně jako bohatí, kteří si do svých příbytků stavěli alespoň honosné vchody.Poté se ale bohatší lidé začali přesouvat na kopec, kde vzniklo nové město s honosnými paláci a velkými náměstími.Sassi di Matera se tak pomalu staly chudinskými čtvrtěmi, kde žili lidé v jediné místnosti spolu s hospodářskými zvířaty. Téměř beze změny, se uchovali ještě do doby těsně po druhé světové válce.V padesátých letech žilo ve skalních čtvrtích Matery asi dvacet tisíc lidí a hygienická situace začínala být neúnosná. Ostatně, Carlo Levi ve své knize Kristus se zastavil v Eboli srovnával Sassi s Dantovým Peklem.Italská vláda se proto rozhodla obyvatele ze Sasso Caveoso a Sasso Barisano násilím vystěhovat a postavit pro ně v sousedství nové město.Sassi tak zůstali na dalších dvacet let úplně prázdné. Až na přelomu osmdesátých a devadesátých let si Italové začali uvědomovat jejich hodnotu jako kulturní památky a zároveň turisticky atraktivního místa.V roce 1993 tak byla skalní obydlí zapsána na seznam památek UNESCO a začala i jejich pomalá rekonstrukce, která se zdá být tak trochu sisyfovskou prací.Dnes je totiž bludiště uliček a schodů turistům sice volně přístupné, až na výjimky tu ale stále nežijí lidé.Při procházce křivolakými uličkami nezapomeňte navštívit některý z více než stovky kostelů, z nichž mnohé jsou celé vytesané do skály.Do Matery se nejlépe dostanete z Bari, přístavu, který je centrem regionu Apulie. Cesta vlakem trvá necelé dvě hodiny. Za návštěvu stojí také samotné Bari, stejně jako okolní pláže a taky Alberobello, městečko známé pro z kamenů poskládané domky s kuželovitou střechou.
Matera: skalní město duchů a turistů
Total Views: 6082 ,
Matera je úplná pecka, za mne je to nejkrásnější místo v Itálii. Chce to v ní spát, aby člověk poznal kouzlo Matery i v noci. Naposled jsem ji navštívil před rokem v únoru a letos se v únoru zase chystám (letenky již koupeny).
Vždy, když jsem procházel městem, tak jsem nedokázal odolat zeppole z téhle cukrárny:
https://www.jidlonacestach.cz/cukrarna-schiuma-matera/
Mňam, to zní skvěle!
Určitě zeppole ochutnejte, já si je dám už za těch pár týdnů a určitě ne jednou :-)
A kousek od Matery a Bari je Altamura, také moc hezké městečko. Tam je možné ochutnat jejich chléb, což je první pečivo v Evropě, které získalo chráněné označení původu.
https://www.jidlonacestach.cz/altamursky-chleb-doc/
V únoru je navíc na jihu Itálie již příjemné počasí, někdy je to i na kraťasy a tričko. Jen škoda, že tam přestává létat Wizzair :-(
To je teda škoda, my byli právě v Bari, Mateře a ještě v Monopoli u moře, jen tu Altamuru jsem neznala, tak zase někdy příště, však on tam zas někdo létat začne…