Chrám Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou je magickým místem, které nezapře svého geniálního autora, architekta vlašského původu Jana Santiniho Aichela. Stavba je charakteristická dynamickým pojetím založeným na pěticípém půdorysu a vzájemných průnicích hmot. Tvary chrámu prý dokonce připomínají fraktály, specifické geometrické útvary objevené až o staletí později.
Kostel byl postaven v letech 1719 až1722 nedaleko historické zemské hranice Čech a Moravy na oslavu Jana Nepomuckého jako významného světce.
Santini stylem barokní gotiky připomínal právě duchovní atmosféru středověku jako doby, kdy žil Jan Nepomucký.
O vznik chrámu na místě, kde už dříve kostel stával, se zasloužil opat zdejšího cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva.
V době vzniku stál chrám na travnatém vršku, proto dostal název Zelená hora. Jmenuje se tak symbolicky stejně jako místo u mučedníkova rodiště Nepomuku.
Základním prvkem stavby je tvar pěticípé hvězdy. Pětka je vůbec symbolickým číslem chrámu, který má pět vchodů, pět oltářních výklenků, nebo pět andělů na hlavním oltáři.
Pětka symbolizuje nejen pět mučednických ran Kristových, ale také pět hvězd ve svatozáři mučedníka Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí (a podle nichž dnes spolehlivě poznáte jeho sochy).
Dalším důležitým symbolem je jazyk značící mučedníkovo neprozrazení zpovědního tajemství. Tvar jazyka se vrací ve tvaru lomených oken a celý chrám je vlastně relikviářem jazyka svatého Jana Nepomuckého, který se nachází na samém vršku kupole.
Kostel je obklopen ambity ve tvaru deseticípé hvězdy, které měli poskytnout poutníkům ochranu před nepřízní počasí.
Zelená hora se nachází na severním okraji Žďáru nad Sázavou, kam se bez problémů dostanete jakýmkoli dopravním prostředkem. Může být také dobrým výchozím bodem pro výlety po kopečkách Vysočiny, Žďárských vrchů, nebo o kousek vzdálenějších Železných hor. V těsné blízkosti pak najdete dvě místa pro koupání, hned pod Zelenou horou vodní nádrž Pilská (u níž je pomyslná hranice mezi Čechami a Moravou), o kousek dál přehradu Velké Dářko.
