Jihočeské selské baroko, které v 19. století na venkov přeneslo z městského prostředí prvky barokní architektury, se nejlépe poznává na kole. Nezastavíte se tak jen v proslavených Holašovicích, ale projíždíte mezi poli a rybníky do vesniček, které si některá více a jiná méně zachovaly původní ráz. V každé ale při pozorném pohledu objevíte nějaký skvost. Hezká trasa vede do Holašovic třeba z Netolic, v jejichž blízkosti navíc můžete obdivovat renesanční zahradou obklopený zámeček Kratochvíle. Kdo se nebojí kopců, může si výlet ozvláštnit výšlapem k nikdy nedostavěnému klášteru v Kuklově, který postupně splynul s okolními staveními.
Výchozím bodem výletu jsou Netolice, jejichž historie je spojená s osudy dvou slavných rybníkářů. Narodil se tu Štěpánek Netolický, později získal za své služby od Rožmberků pozemky v okolí města Jakub Krčín. Ten tu nechal vybudovat obrovskou oboru, která se jeho pánovi Vilémovi z Rožmberka zalíbila natolik, že ji s rybníkářem brzy vyměnil za panství na Sedlčansku.
Právě mezi rybníky vede další cesta, kdy při průjezdu krajinou můžete obdivovat jedinečnou architekturu českého selského baroka. Je to fenomén, který jinde na světě nenajdete. V 19. století se v okolních vesnicích hodně stavělo díky bohatnutí selského stavu, vyvolanému hospodářskými a politickými reformami. Selské baroko sice vychází z barokní, rokokové a klasicistní architektury, je to ale naprosto svébytný sloh. Navíc se objevil v době, kdy už skutečné baroko bylo dávno minulostí. Jednotlivé barokní, klasicistní, případně i neorománské prvky používá ve specifických a z hlediska původního slohu někdy dokonce chybných kombinacích. Přes několik vesnic, z nichž se rozhodně zastavte na krásné návsi v Záboří, se dostanete až do Holašovic, zapsaných v roce 1998 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V Holašovicích se soubor hospodářských usedlostí ve stylu selského baroka zachoval díky shodě historických okolností v téměř neporušené podobě. Původní je i půdorysné řešení, které je dokladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace. Obec je zmiňována od poloviny 13. století a řešení její návsi napovídá, že byla založena na zelené louce při kolonizaci jihočeského pohraničí.
Kolem obdélníkové návsi s rybníčkem stojí přes dvacet domů s bohatě zdobenými širokými volutovými štíty. Jednotlivé usedlosti tvoří uzavřené dvory se stájemi, chlévy, stodolami, maštalemi, sýpkami a výměnky. Domy jsou vzájemně propojené zdmi a branami s klenutými vjezdy. Náves s rybníčkem je doplněna drobnou architekturou jako studny, stojí tu i kovárna a barokní kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Dnes v Holašovicích žije asi 140 obyvatel, většina z nich trvale.
Kdo má raději poklidné rovinaté výlety, může se z Holašovic přes vesnice Lipanovice a Dobčice, které mají obě malebné památkově chráněné návsi, obrátit zpátky na Kratochvíli. Kdo se nebojí stoupání přes vršky Blanského lesa, může ještě objevit fascinující skrytou zříceninu kostela ve vesnici Kuklov.
Nedostavěný klášter Paulánů s kostelem sv. Ondřeje se dnes ukrývá mezi zástavbou obytných chalup. Jeho stavba začala v roce 1495 na místě, kde dříve stával hrad a kostel. Skončila o tři desetiletí později, kdy byli mniši poustevnického řádu sv. Františka z Pauly z místa vyhnáni. Klášter tak nebyl nikdy dokončen a dochovalo se z něj jen vysoké torzo kostela s gotickými okny a portály. Tajemné místo se stalo mimo jiné lokací filmu režiséra Františka Vláčila Údolí včel.
Od kláštera se vydejte zpět na sever, ještě před návratem do Netolic si ale prohlédněte renesanční letohrádek Kratochvíle. Malebné panské sídlo ve stylu italské vily, obklopené vodním příkopem a renesanční zahradou, si na přelomu 16. a 17. století nechal postavit Vilém z Rožmberka. Lovecký zámeček ukrývá renesanční interiéry s manýristickými malbami a bohatou figurální štukovou výzdobou. Zpátky do Netolic už to odtud je jen pár kilometrů.
TRASA
