Na okraji Litoměřic pod vrchem Radobýlem stávala kdysi krásná vila rodiny Pfaff. Dnes se ruinou prohání jen vítr a sem tam nějaký zvědavec, který si někdejší honosné interiéry může představit jen ve své fantazii, stejně jako příběhy mnohem děsivější, které vila pamatuje z dob druhé světové války. Tehdy v zámečku sídlilo velitelství SS spojené s tajnou továrnou Richard v nedalekých vápencových dolech.
Vilu v novogotickém stylu si bohatá litoměřická rodina Pfaff nechala v 19. století vybudovat od stavitele Ignaze Antona Gaubeho. Jednotlivé místnosti měly luxusní vybavení, dřevěné mozaikové stropy, nebo třeba speciální systém vestavěného vytápění. Na terase si pak v létě mohli obyvatelé vily zvané Pfaffenhof krom výhledů na Radobýl užívat také koupání v bazénu. 
Rodina prvních majitelů tu bydlela až do druhé světové války.Právě ve válečných letech přišla nejtemnější kapitola v historii vily. Honosné obydlí příhodně situované nedaleko tajné podzemní továrny Richard totiž využíval štáb SS. Jeho působení je opředené mnohými legendami, včetně těch o mučení vězňů ve sklepení vily.
Hned po válce vila připadla národnímu správci Veverkovi, ostatně dodnes se jí někdy říká Veveří. Po roce 1948 se pak stala státním majetkem, a přestože chátrala, lidé v ní žili až do osmdesátých let.
Začátkem definitivního konce vily byla léta devadesátá, kdy se kdysi honosný dům stal pouhým spekulativním majetkem, prý patřila i známému právníkovi Zdeňku Altnerovi. Proběhl i pokus o rekonstrukci, který ale ve výsledku byl vile spíše na škodu: výsledkem byla otlučená omítka, zničené mozaikové podlahy, vytrhané radiátory a dřevěné stropní trámy nahrazené traverzami. Nyní vila patří jakési švýcarské firmě a nezadržitelně chátrá.
Nedaleko Pfaffenhofu se nachází vstup do podzemní továrny Richard, kde ve vápencových dolech v hloubi vrchu Bídnice pracovali za války vězni z koncentračních táborů v Litoměřicích i v Terezíně. Při hloubení dlouhých vápencových tunelů i výrobě zbrojních součástek tu přišly o život tisíce lidí.
Nacisté na okraji Litoměřic vyráběli součásti motorů pro tanky a stíhače tanků, později se výroba rozšířila i o elektronky. Ostatní plány jsou jen spekulacemi, do podzemní továrny Richard prý nacisté chtěli přesunout část výroby paliva pro stíhačky Messerschmitt, nebo výrobu raketového paliva.
Těsně před koncem války se údajně nacisté pokusili továrnu vyhodit do povětří. Dodnes není jasné, proč se tak nestalo. O rozsáhlý komplex podzemních prostor v délce 25 až 30 kilometrů po válce projevilo zájem několik různých podniků, k dalšímu využití už ale nikdy ve větší míře nedošlo.
Nyní je v některých chodbách umístěno úložiště nebezpečných odpadů. Většina štol ale chátrá, postupně se hroutí a plány na jejich zpřístupnění se ukázaly jako nereálně nákladné.
Ke vstupu do dolu Richard i vile Pfaffenhof se dostanete z Litoměřic po žluté turistické značce. Pozor, vstup do dolu je ale zakázaný, a kdo se pokusí proniknout hlouběji do jeho chodeb, musí počítat nejen s nesnadnou orientací, ale také s mnohými závaly. Chodby jsou už totiž v opravdu špatném stavu.
