Rovinatá krajina Polabí se možná může zdát pro pěší turistiku možná až moc klidná, zdejšími borovými lesy se ale dá vymyslet pěkný nenáročný výlet. Ten náš začal nedaleko soutoku Labe s Jizerou v Káraném, kde se nachází vodárna zásobující Prahu pitnou vodou. Za zajímavosti po cestě vděčíme hlavně hraběti Františku Antonínu Šporkovi, který své panství kolem Lysé zveleboval podobně, jako labské údolí ve slavnějším Kuksu.

První z takových malebných míst najdete u železniční trati nedaleko za Káraným. Výklenková kaple sv. Václava je doplněna dvěma sochami andělů Žalostné a Radostné smrti. Kaple je pozůstatkem někdejší Šporkovy svatováclavské poustevny, vytvořené koncem 17. století. Sochy pocházejí pravděpodobně z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Jen o kousek dál můžete dojít do vesnice Byšičky, která je zajímavá svým půdorysem okrouhlice. Centrum tvoří kruhová náves s kapličkou a čtyřmi lipami, která je obklopená osmi statky. Ves nechal postavit, údajně podle vzoru starých slovanských hradišť, hrabě Špork v roce 1717.

Jako součást kulturní krajiny okolo svého zámku v Lysé nad Labem nechal Špork přestavět i další místa. Obnovil klášter bosých Augustiniánů, v lesích stavěl poustevny s kaplemi – sv. Františka Serafínského v Boruči sv. Jeronýma na Čihadlech, kde rovněž vybudoval zámeček Bon Repos. Nedaleko Byšiček ještě minete zemědělský dvůr Karlov, dnes bohužel značně zdevastovaný.

Šporkovým odkazem je protkaná i samotná Lysá nad Labem. Zdejší zámek je sice starší, Špork se ale zasloužil o jeho přestavbu, a hlavně o rozvoj a výzdobu zámecké zahrady (která je dnes na rozdíl od zámku přístupná). Zahrada má divočejší část krajinářského anglického parku a upravenější část francouzské zahrady, která skrývá vzácné sochy od žáků Matyáše Bernarda Brauna. Ty zobrazují cyklus dvanácti měsíců, živlů, světadílů, dne a noci i alegorie čtyř ročních období. Dále tu najdete klasicistní sochy antických božstev, sochy sfing, lvů a lvic či sochy Adonise a Venuše. 

Proti zámku stojí, rovněž hrabětem založený, klášter bosých augustiniánů sv. Jana Nepomuckého. Také o výstavbu kostela sv. Jana Křtitele se zasloužil hrabě Špork. V den jeho 57. narozenin, 9. března 1719, byl slavnostně položen základní kámen stavby podle plánů pražského architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Na ohradní zdi se nacházejí sochy svatých, z nichž nejcennější je Braunovo zobrazení sv. Jeronýma.

Vodárna v Káraném byla vystavěna na počátku 20. století jako zdroj vody pro Prahu, které již nestačilo zásobování pitnou vodou z Vltavy. Vodárna je zajímavá nejen svým technickým řešením, které využívá přirozené filtrace vody ve štěrkopískovém podloží, ale i budovou čerpací stanice s velkými půlkruhovými okny.

Trasa z Káraného do Lysé nad Labem